ÚvodAktualityRok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?
Kultura

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Poslechněte si audio verzi článku
Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!
U řady hudebních děl nemusíme po místě, kde se odehrávají, dlouho bádat: třeba cyklus symfonických básní Má vlast skladatele Bedřicha Smetany se skládá z šesti částí. Čtyři z nich, Vyšehrad, Vltava, Tábor a Blaník, už pouhým název prozrazují inspirační zdroje. Nadějně zní i název páté básně Šárka, ta se ovšem nejmenuje podle romantického skalnatého údolí na okraji Prahy, ale podle bojovnice Šárky ze starých českých pověstí. Ale jak na tom jsou Smetanovy opery?
 

Dozvěděly se to dvě vdovy a bylo po tajemství…

Učili jste se v hudebce na základní škole papouškovat zpaměti názvy Smetanových oper? Pak možná znáte mnemotechnickou pomůcku, sloužící k jejich snazšímu zapamatování. Není nijak složitá: Když byli Braniboři v Čechách, dala Prodaná nevěsta jménem Libuše Daliborovi Hubičku u Čertovy stěny. Dověděly se to Dvě vdovy a bylo po Tajemství.



Braniboři v Čechách, za něž Smetana mimo jiné získal cenu za nejlepší českou operu v soutěži vyhlášené hrabětem Harrachem, se odehrávají v Praze, podobně jako Dalibor, příběh o chrabrém rytíři z bájných českých dějin, a Libuše. Opera o slavné české kněžně předpovídající slávu českého národa nás zavede na Vyšehrad a do okolí Stadic. Cestou se ještě můžete zastavit v Zákolanech na Kladensku, kde se odehrávají Dvě vdovy; Smetanovo „nejsvětovější“ dílo je však inspirované francouzskou komedií.

Přesná místa děje mají i Čertova stěna, Hubička a Tajemství, tři opery, pro které napsala libreta spisovatelka a překladatelka Eliška Krásnohorská. Kamenné moře jménem Čertova stěna najdete kousek od Rožmberku nad Vltavou, a opera se skutečně odehrává ve skalnaté zalesněné krajině pod hradem Rožmberkem. Pro Tajemství se Krásnohorská inspirovala příběhem z kraje pod Bezdězem, libreto komické opery Hubička pak napsala podle povídky Karoliny Světlé. Ta ji zasadila do svého milovaného kraje pod Ještědem.
 

Prodaná nevěsta a krása holubiček z Plzeňska

Docela jiný příběh ale nabízí pátrání po místech, kde se odehrává Prodaná nevěsta. „Roku 1865 jsem dohotovil první svoji komickou operu, dal jsem jí sám jméno Prodaná nevěsta, protože básník textu Sabina nevěděl, jak ji pojmenovat,“ vyprávěl později Bedřich Smetana o vzniku své nejznámější opery. Premiéru měla v roce 1866 v Prozatímním divadle v Praze a dnes byste ji asi nepoznali: místo tří jednání měla dvě, scény se celou dobu neměnila, hudební čísla spojovalo mluvené slovo a tance chyběly úplně. Místo děje? Česká vesnice – třeba Holašovice, kde v unikátních kulisách pod širým nebem mezi malebnými staveními, zapsanými na seznam památek UNESCO, operu uvádí Jihočeské divadlo.



Divadelní inscenace ovšem nejčastěji Prodanou nevěstu umisťují na Plzeňsko. Proč? První mimopražská repríza populární opery se totiž v roce 1869 odehrála právě v Plzni a divadlo si pro tuto příležitost tehdy zapůjčilo pravé plzeňské kroje z Doubravky, Chrástu a Dýšiny. Od té doby k Prodance, inscenované třeba na opačném konci republiky anebo dokonce v cizině, patří kroje z Plzeňska. Pro ně jsou typické hlavně bohaté sukně podložené škrobenými spodničkami a půvabné plzeňské holubičky. Správně složit a také správně nosit čepeček s velkými křídly je věda, ale když to někdo opravdu umí, je plzeňská holubice skutečně překrásnou ozdobou a pýchou plzeňského kroje.
 

Dvořákovy opery aneb výlety za Rusalkou, čertem a Káčou

Také pro deset oper Antonína Dvořáka existuje mnemotechnická pomůcka: ve větě Ano, Ale Dole Je KRTek – Velký, Černý a Šedý, více či méně snadno odhalíte opery Alfred, Armida, Dimitrij, Jakobín, Král a uhlíř, Rusalka, Tvrdé palice, Vanda, Čert a Káča a Šelma sedlák.

Některé se odehrávají v cizině, jiné na českém venkově bez konkrétního místa určení. Příběh Krále a uhlíře nás zavede do lesů Křivoklátska, námět k opeře Čert a Káča pak Dvořák našel nedaleko Plzně. Býval totiž častým hostem na zámku v Lužanech, jehož majitelem byl architekt a mecenáš Josef Hlávka. Při jednom z pobytů Dvořák zaslechl místní pověst o Lužanské hoře a místě zvaném Na tanečku. Kdysi tu stávala hospoda, kam lidé ze širokého okolí chodili na tancovačky. Byla mezi nimi i Káča, která si tu vytrucovala tanec se samotným čertem a za trest se i s hospodou se propadla do země. Dodnes se traduje, že kdo tady do země zapíchne špendlík, stále uslyší hrát muziku. Dnes na Lužanské hoře stojí dřevěný altánek a sochy Čerta a Káči v nadživotní velikosti, které vyřezal z dubového dřeva místní šikovný řezbář.



Dokonce na dvě místa se můžete vypravit na výlet za Rusalkou: Dvořáka k jeho nejslavnější opeře inspirovalo jezírko ve Vysoké u Příbrami, kam skladatel řadu let jezdil na letní byt. V letních měsících si tu vychutnáte představení opery pod širým nebem. Autor libreta Jaroslav Kvapil ovšem vodní vílu ubytoval jinde, a to poblíž svých rodných Chudenic na Klatovsku, v jezírku na lesní louce pod Bolfánkem.

Tipy na zajímavé hudební a divadelní akce
Prodaná nevěsta – nejslavnější opera Bedřicha Smetany

Prodaná nevěsta – nejslavnější opera Bedřicha Smetany

Jedna z nejpopulárnějších českých oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru v roce 1866. Na repertoáru ji dodnes má většina našich operních scén a stále neztratila nic ze svého vtipu a divácké oblíbenosti.

Plzeňská filharmonie láká na festival Smetanovské dny 2024

Plzeňská filharmonie láká na festival Smetanovské dny 2024

Rok 2024 přinese již po čtyřiačtyřicáté všem milovníkům hudby, literatury, divadla a výtvarného umění velký kulturní svátek. Smetanovské dny, akce nesoucí jméno národní skladatelské osobnosti u které si letos připomínáme 200. výročí narození, jsou festivalem, který si získal oblibu a respekt široké kulturní veřejnosti. Letošní ročník proběhne od 7. března do 11. dubna 2024.

Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Kalendář 2025: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Kalendář 2025: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Víte, že Antonín Dvořák pocházel ze zcela nehudební rodiny řezníka a k hudbě se prokousával složitě od vesnických kantorů a varhaníků? Nakonec si však prosadil studium hudby, stal se uznávaným pedagogem a skladatelem až v New Yorku, Cambridgeská univerzita jej dokonce ocenila čestným doktorátem hudby. Proslavil se symfoniemi, nástrojovými koncerty i komorní hudbou a operami.

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Výlet do míst, kde žil a tvořil Antonín Dvořák

Výlet do míst, kde žil a tvořil Antonín Dvořák

Víte, že první skladba, která zazněla po přistání na Měsíci, byla Novosvětská symfonie? Jejího autora Antonína Dvořáka známe jako jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob, ale co víme o jeho životě a místech, kde žil a tvořil? Portál Kudy z nudy vás zve na výzvědnou cestu okolím Prahy i jejím centrem na kole.

Příběh světového dirigenta s českými kořeny – Gustava Mahlera

Příběh světového dirigenta s českými kořeny – Gustava Mahlera

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště, Čechy – 18. května 1911 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu. Ačkoli se o hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi často hovoří jako o největším rakouském symfonikovi a proslavil se zejména v době, kdy byl dirigentem Vídeňské státní opery, nelze přehlédnout jeho české kořeny. Jsou překvapivě silné a dodnes velmi živé.

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

S osobností na procházku: s Emou Destinnovou ze Stráže nad Nežárkou k Nové řece na Třeboňsku

S osobností na procházku: s Emou Destinnovou ze Stráže nad Nežárkou k Nové řece na Třeboňsku

Černý nábytek, křišťálovou kouli, kostlivce důvěrně přezdívaného Ivánek, tajné chodby a tajné východy by člověk čekal snad v muzeu alchymie nebo v kabinetu kuriozit – ale kdepak, jste úplně vedle. Takhle si zařídila své bydlení ve Stráži nad Nežárkou slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová.

Severočeské divadlo v Ústí nad Labem Kultura

Severočeské divadlo v Ústí nad Labem

Divadlo bylo postaveno v letech 1908-1909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Grafa v novobarokním stylu s kapacitou 878 návštěvníků. Slavnostního otevření se dočkalo 21. září 1909.

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka Příroda

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka

Rusalčino jezírko se nachází v rozlehlém lese, asi 400 m od zámku ve Vysoké u Příbramě. Často k němu chodíval Antonín Dvořák, jemuž jezero vzniklé po těžbě rašeliny bylo velkou inspirací k jeho nejznámější opeře Rusalka.

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově Příroda

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Bývalá usedlost v klasicistním stylu je obklopená krásným parkem se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde Mozarta hostili – právě tady složil v roce 1787 svou nejznámější operu Don Giovanni.

Naučná stezka Žďár u Chudenic Příroda

Naučná stezka Žďár u Chudenic

Pět kilometrů dlouhá naučná stezka Žďár vás provede půvabnou lokalitou kolem vrchu stejného jména a klidným prostředím zdejšího lesoparku. Na patnácti zastaveních se dozvíte zajímavosti o zdejší fauně a flóře. Trasa vede po upravených cestách, nenáročným terénem.

Česko ve filmu: Barunka, Popelka a Micimutr aneb nejlepší role Libuše Šafránkové

Česko ve filmu: Barunka, Popelka a Micimutr aneb nejlepší role Libuše Šafránkové

Když se v roce 2008 slavilo 110 let českého filmu, Česká televize uspořádala anketu Hvězda mého srdce. Diváci i odborníci tehdy vybírali nejoblíbenější osobnost celé historie českého filmu. A jak to dopadlo? Nejpopulárnější herečkou dvacátého století se stala Libuše Šafránková.

Vivat Mozart aneb Praha a smrt zázračného Amadea

Vivat Mozart aneb Praha a smrt zázračného Amadea

Začátkem prosince před 225 lety zemřel Wolfgang Amadeus Mozart. Víte, že po 27. lednu, kdy uplynulo přesně 260 let od jeho narození, je to letos už druhé mozartovské výročí? Portál Kudy z nudy vám například prozradí, kde se na slavného Amadea bude vzpomínat koncem roku.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

#světovéČesko a Holašovice: baroko na venkově a na opačném konci světa

#světovéČesko a Holašovice: baroko na venkově a na opačném konci světa

Když se v sedmdesátých letech natáčela filmová verze slavné Smetanovy opery Prodaná nevěsta, filmaři téměř nemuseli stavět kulisy. Točilo se totiž v krásné jihočeské vesnici Holašovice, díky malebné návsi a selským statkům zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

#světovéČesko a první česká opera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

#světovéČesko a první česká opera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Když přijde řeč na slavné české opery, kdekomu se vybaví Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka nebo Její pastorkyňa. Znáte ale tu docela první? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, složil ji František Antonín Míča a poprvé zazněla v roce 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Kateřina Kněžíková – sopranistka oceněná prestižní cenou BBC

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Výlet do Národního divadla v Praze se skladatelem Vilémem Blodkem

Výlet do Národního divadla v Praze se skladatelem Vilémem Blodkem

Vilém Blodek (3. října 1834 v Praze – 1. května 1874 v Praze) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Český operní basbarytonista a barytonista už toho v 35 letech dosáhl hodně. Zářil ve Vídni, Salcburku, Mnichově, Soulu, Tokiu, Chicagu i v newyorské Metropolitní opeře. Za deset let odzpíval tento milovník Jižní Moravy přes dvě stě představení ve třiceti rolích.

Další aktuality

Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!
4. prosinec 2024 8:28
Kultura

Kalendář 2025: 100 tipů na tradiční i netradiční festivaly v Česku

Rádi plánujete? Pořádně si naostřete tužku, vytáhněte diář a zapište si, kam letos vyjedete na ty nejzajímavější festivaly. Přinášíme vám celou stovku tipů na skvělé akce, kam se budete rádi vracet i v následujících letech. Milovníky dobrého jídla uchvátí gastro festivaly mnoha chutí na mnoha místech České republiky, světlem okouzlí Signal festival, nadšence pro divadlo a ohňostroje zřejmě bude čekat výlet do Brna, Ostravu rozezní nejen opera a za folklórem vás čeká cesta nejen na jižní Moravu. Záleží jen na vás, čím budete chtít rozptýlit stereotyp všedních dní.
30. listopad 2024 11:33
Kultura

100 tipů, kam za betlémy a betlémářskou tradicí po celém Česku

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.
29. listopad 2024 15:48
Kultura

Rodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci

Říká se, že geny neoklamete. Pro slavné rodiny to platí dvojnásob: stačí se porozhlédnout po rodinném klanu, který v založil Vendelín Budil. Kromě Budilů se v téhle rozvětvené rodině objevují jména jako Jiřina Steimarová, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová nebo Anna Polívková. Pojďte se s nimi seznámit na Kudy z nudy.
29. listopad 2024 15:24
Kultura

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.
29. listopad 2024 15:00
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.
29. listopad 2024 13:39
Kultura

Lidové pranostiky na konci roku: se svatým Silvestrem za lidovými obyčeji

Poslední den roku 31. prosince provázejí oblíbené oslavy. Protože ten den má svátek Silvestr, slavíme Silvestra. Na Kudy z nudy najdete spousty tradičních i netradičních akcí, silvestrovských výšlapů a výletů. Užijte si zábavu s rodinou či přáteli a přivítejte nový rok s dobrou náladou!
29. listopad 2024 13:35
Kultura

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!
29. listopad 2024 11:49
Kultura