Slavíčský tunel nebo také Ferdinandův tunel je technická památka, která se nachází v obci Slavíč. Jedná se o opuštěný železniční tunel.
Trať měla být původně vedena v zářezu hlubokém 12 m, kvůli nestabilnímu geologickému podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel vybudování otevřeného tunelu v délce 258,9 m. V srpnu 1845 byl projekt schválen a zahájena stavba z kamenných kvádrů s portály završenými atikovými nástavci. Tunel byl dán do provozu v roce 1847 jako součást úseku Lipník nad Bečvou – Bohumín na Severní dráze císaře Ferdinanda (nyní součást trati Přerov–Bohumín). Tunel fungoval obousměrně až do roku 1873. Byla postavena druhá kolej na jih od obce, po této koleji se jezdilo do Bohumína. Do Rakouska se jezdilo stále tunelem. Tunel chátral a společnost nechtěla do tunelu příliš investovat, postavila druhou kolej ke koleji z roku 1873. To se stalo roku 1895. Tunel patřil drahám až do roku 1925, kdy byl převeden po správu obce Slavíč. V následujících sto letech byl tunel využíván mj. jako skladiště brambor a v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovu zprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě.
Objavte Slavíčský tunel, historickou technickou památku a opuštěný železniční tunel v obci Slavíč, s bohatou historií a ojedinělým příběhem.
Slavíčský tunel, známý také jako Ferdinandův tunel, je opuštěný železniční tunel a technická památka v obci Slavíč.
Původně měla být trať vedena v zářezu hlubokém 12 metrů, ale kvůli nestabilnímu geologickému podloží bylo rozhodnuto o vybudování otevřeného tunelu.
Slavíčský tunel má délku 258,9 metrů.
Tunel byl uveden do provozu v roce 1847 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Tunel fungoval obousměrně až do roku 1873, kdy byla postavena druhá kolej.
Po postavení druhé koleje se tunelem jezdilo pouze do Rakouska, zatímco nová kolej byla využívána pro cesty do Bohumína.
Tunel byl předán do správy obce Slavíč v roce 1925.
V průběhu 20. století byl tunel využíván jako skladiště brambor a v 60. letech se uvažovalo o jeho znovu zprovoznění.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.