Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.
Naposledy činná byla sopka podle odhadů vědců na počátku čtvrtohor, tedy před milióny let. Doznívající vulkanickou činnost zde připomíná jen oxid uhličitý v podobě mofetů (probublávajících plynů na zlomových liniích). Od roku 1933 je toto území chráněné. Dnes je Komorní hůrka národní přírodní památkou o rozloze 7,1 hektaru. Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let.
Na konci 18. a na začátku 19. století ještě geologové zcela nevěděli, jak vlastně horniny vznikají. Byli rozděleni ve dva tábory – neptunisty a plutonisty. Neptunisté soudili, že horniny vznikají usazováním ve vodním prostředí, a že tedy i Komorní hůrka má svůj původ v uhelných slojích, které později vyhořely. Plutonisté naopak zastávali názor, že je sopečného původu. Komorní hůrku v té době navštívili a studovali přední světoví odborníci. O její průzkum se zasloužil také německý
básník Johann Wolfgang Goethe. Několikrát navštívil Komorní Hůrku, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak odpověď na otázku vzniku hornin sopečnou činností. Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je neznámým umělcem vytesán
reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „Goethe dem Erforscher des Kammerbühls – 1808, 1820, 1822 – (Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky), připomínající, že v těchto letech básník navštívil Komorní Hůrku.
Tam, kde nebylo možno zjistit vše pozorováním z povrchu, zbývalo jediné – podívat se pod sopku. Proto v letech 1834 – 1837 nechal Kašpar hr. Šternberk do úbočí Komorní hůrky razit štolu.
Průzkumné štoly jsou již dnes zavalené. Ústí štoly je opatřeno žulovým portálem s nápisem „
Den Naturfreunden gewidmet v. G. K. Sternberg, MDCCCXXXVII“ (přátelům přírody věnováno hrabětem G. K. Sternbergem, 1837). Památník připomíná, že toto
důlní dílo bylo raženo pouze pro vědecké účely.
V Komorní hůrce se nachází
Goethova štola, která je párkrát do roka přístupná veřejnosti.
Legendy a pověsti o Komorní hůrce
O Komorní hůrce se vypráví
řada legend a pověstí - jedna z nich mluví o zakletých duších, další o trpasličím královi ze severu, který poslal své tři syny pokračovat v tradici a usadit se v jiné zemi. Všichni nalezli nový domov v podhůří
Slavkovského lesa –
Karlových Varch,
Mariánských Lázních a na Komorní hůrce.
Komentované prohlídky Komorní hůrky
Infocentrum Františkových Lázní připravuje spuštění komentovaných prohlídek Komorní hůrky. Zájemci si budou moci zarezervovat vstupenky přes web, nebo přijít na místo srazu dle rozpisu na webu. U Komorní hůrky má vzniknout i nové návštěvnické centrum.
Komorní Hůrka, nejmladší sopka Českého masivu, je známá vědeckými studiemi a bohatou historií. Navštivte a objevte její tajemství.
Komorní hůrka se nachází v blízkosti měst Cheb a Františkovy Lázně v České republice.
Komorní hůrka je známá jako nejmladší sopka na území Českého masivu a je známá v celém vědeckém světě díky desítkám vědců, kteří ji studují více než 200 let.
Vrchol Komorní hůrky dosahuje výšky 503 metrů nad mořem.
Goethova štola je průzkumný tunel, který umožňuje nahlédnout do útrob Komorní hůrky, a je párkrát do roka otevřená pro veřejnost.
O Komorní hůrce se vypráví legendy o zakletých duších a trpasličím královi, který vyslal své syny usadit se v jiných zemích.
U Komorní hůrky má vzniknout nové návštěvnické centrum, aby zde bylo možné se dozvědět více o sopce a její historii.