Při výjezdu z náměstí ve Velkém Meziříčí, u dolní brány, vás upoutá malý kostelíček, zvaný Špitálek. Původně gotická stavba, pozměněná při založení vedlejšího špitálu. Špitál byl ve středověku domov důchodců, proto měl Špitálek ubytovnu pro 12 lidí, kostelík a zahradu.
Kostel sv. Kříže ve Velkém Meziříčí byl součástí městského špitálu, proto se mu dodnes říká "Špitálek". Původně byl gotický z poslední čtvrtiny 14. století. Pod podlahou je krypta, kde jsou pochováni příslušníci rodu Meziříčských z Lomnice.
V době, kdy v Meziříčí měli převahu nekatolíci, sloužil špitální kostel katolíkům. V kostele se dochoval krásný renesanční náhrobek pana Zikmunda Heldta z Kementu, pána na Meziříčí a místokancléře Království českého, který zemřel roku 1564. Za první světové války se v kostele konaly bohoslužby italských uprchlíků, kteří se zdržovali ve Velkém Meziříčí i se svým knězem.
V kostele je jen jeden oltář. Před ním se nachází zazděný vchod do hrobky. Náhrobní kámen se znakem pánů z Lomnice je osazen ve zdi. Před vchodem do kostela je umístěn zvon sv. Mikuláše z roku 1969. Pro závadu na hrdle musel být vyřazen. Těsně na špitální kostel navazuje budova bývalého městského špitálku – dřívějšího domu pro chudé, dnes obytný dům.