Na jižní straně malebného havlíčkobrodského náměstí stojí renesanční stavba, která svou současnou podobu získala po požáru v roce 1662. Svým honosným renesančním štítem i vížkou s hodinami dokazuje bohatství města a právě zde se také nachází tzv. Brodská smrt – kostra zrádného hlásného Hnáta.
Dominantou náměstí je Stará radnice, která stojí na parcele dvou gotických domů a tvoří jižní stranu náměstí. V renesančním štítu s vysokou atikou s cimbuřím je ve výklenku věže umístěna největší místní atrakce – kostlivec Hnát, známý také jako Brodská smrt, který drží kosu s latinským nápisem "Kterou hodinu nevíš". Hnát se totiž v roce 1472 nechal podplatit, když k tehdy dobře opevněnému městu dorazili Jihlavští měšťané, kteří se chystali Brod napadnout.
Vyhrocená situace nastala za dob válek mezi kališníky a katolíky, mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem, ovládajícím Moravu. Ve válce tehdy proti sobě stála i sousedská města Jihlava – náležící do sféry vlivu katolického Korvína a Poděbradův Německý Brod, obývaný českými kališníky. Hnát se tedy nechal zlákat penězi a dal znamení zvonem jihlavským, kteří město obléhali, že je vhodný čas k útoku. Zvonění však varovalo i měšťany, kteří se útoku ubránili a Hnáta shodili do příkopu, kde byl ukamenován. Později byl na tomto místě vztyčen tzv. Hnátův kámen. Hnátovy kosti byly po exekuci zbaveny měkkých tkání, očištěny a znovu složeny v kompletní kostru. Ta pak byla vyzdvižena do výklenku v průčelí radnice, kde měla pro výstrahu stát na věčné časy. Kdosi šikovný vymyslel i mechanismus, kterým propojil zvonec, držený pravou paží kostry, s radničními hodinami a hlásný Hnát tak od těch dob musí za to, že nevaroval před příchodem nepřátel, zvonit Brodským každou hodinu.
Hnátův kámen je dnes vsazen v čele kamenného mostu přes řeku Sázavu a podle pověsti má označovat místo, kde došlo k pomstě rozzuřených občanů Brodu na zrádném hlásném.
Multifunkční prostor
Stará radnice je multifunkční budovou – v přízemí se nachází galerijní prostor, expozice s 3D modelem města a turistické informační centrum. První patro je určeno pro kulturní akce a besedy, kde se nachází víceúčelový a edukační sál, zatímco gotická sklepení slouží restauračním účelům. Celý objekt je také bezbariérový. Turistické informační centrum připravuje komentované prohlídky pro zájemce, které přiblíží historii této krásné památky. Krásně zrekonstruované sály je možné pronajímat neziskovým i komerčním subjektům pro jejich společenské a konferenční účely.
Z historie radnice a co odhalila rekonstrukce
Původně pozdně gotická stavba Staré radnice prošla během své historie dvěma rozsáhlými požáry. Po prvním velkém požáru byla přestavěna na pozdně renesanční radnici, po druhém rozsáhlém požáru, který radnici zachvátil 8. května 1834, byla roku 1857 obnovena a její interiéry byly upraveny v klasicistním stylu. Až do roku 1850 sloužila Stará radnice svému účelu, poté v ní byl okresní soud a do roku 2020 v ní sídlila Krajská knihovna Vysočiny. V roce 2024 se podařilo dokončit celkovou rekonstrukci budovy, která trvala celých 14 let. Během ní došlo k řadě změn v projektu, vždy podle toho, jaké poklady se stavebníkům při stavebních pracích objevovaly. Například bylo rozhodnuto o tom ponechat ve dvou místnostech pro ukázku strop, který byl poničený rozsáhlým požárem. Dále došlo k úpravě trámového stropu a byly objeveny i nádherné malby z 19. století, které bylo nutné odborně zrestaurovat.
Stará radnice se stala i oficiálně národní kulturní památkou. Tento prestižní statut získala budova díky harmonickému snoubení mnoha uměleckých slohů a historických etap.