V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.
Skály zaujímají rozlohu 2 ha a svými tvary
připomínají svatební procesí. Podle toho jsou i pojmenovány - směrem od visuté lávky přes
Ohři po proudu řeky jsou to: Svatoš,
Nevěsta s Ženichem, Páter,
Svědkové, Muzikanti,
Tchán,
Tchyně a Zámek. Na levém břehu řeky proti jejímu proudu, asi 750 m za pionýrským táborem, je ve strmém svahu, mezi stromy ukrytá samotě stojící
věž Samotář. Bizarní tvary žuly byly roku 1933 vyhlášeny
chráněným přírodním výtvorem, později za
přírodní památku pod názvem
"Jan Svatoš". Toto místo také inspirovalo řadu umělců (J. W. Goethe, V. Mrštík, H.Marschner, aj.).
V širokém okolí je krásná kopcovitá krajina, která se stává cílem turistů, cyklistů, vodáků a především horolezců. Územím prochází naučná stezka Doubí – Svatošské skály.
Pověst o Janu Svatošovi: za časů vlády Vohburgů našel chudý sedlák při cestě za robotou na loketský hrad, v místech dnešního Horního Slavkova, novorozeného chlapce. Vzal jej s sebou a předal miminko markraběnce Janě. Ta se hošíka ujala a pokřtila ho jménem Jan. Po svém nálezci nosil příjmení Svatoš. Dospěl ve statného jinocha, který nalezl zalíbení ve vědách. Jednou zadumaně seděl u břehu Ohře a hleděl do jejích vln. Najednou se z nich vynořila krásná víla a pravila: "Znám tvé tužby a naučím tě všemu, po čem prahneš. Ale musíš mi slíbit, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě". Svatoš byl její krásou i slibem očarovaný a tak nabídku přijal. Po čase jej však slib začal mrzet. Potkal dívku, do níž se zamiloval, a toužil si ji vzít za ženu. Spoléhal na to, že pomocí kouzel zlomí předchozí slib. Počala se chystat svatba. Svatební průvod stál před oltářem a zbývalo jen říci svá "ano". Náhle se však zjevila ona víla a pomocí kletby proměnila celý svatební průvod ve skály.
Uvidíte tu nejen oba milence, ale i kněze, svatební hosty, hudebníky i svatební povoz.
Svatošské skály jsou chráněný přírodní výtvor tvořený skalními pilíři, hranoly a jehlany, které vznikly působením řeky Ohře v Karlovarském žulovém masívu.
Skály mají různé tvary, které připomínají svatební procesí a jsou pojmenovány podle jednotlivých účastníků svatby, jako jsou Svatoš, Nevěsta s Ženichem, Páter, Svědkové a další.
Svatošské skály byly prohlášeny za chráněný přírodní výtvor v roce 1933.
Svatošské skály inspirovaly řadu umělců, mezi nimi například J. W. Goethe, V. Mrštík a H. Marschner.
Pověst vypráví o statném jinochovi Janu Svatošovi, který přijal slib vědění od krásné víly s podmínkou, že se nikdy nezaslíbí jiné ženě. Když se však zamiloval a přicházel den jeho svatby, víla proměnila svatební průvod ve skály.
Nacházejí se v Karlovarském žulovém masívu, poblíž řeky Ohře.
V okolí můžete podnikat turistické a cyklistické výlety, vodácké aktivity nebo se věnovat horolezectví. Prochází tudy i naučná stezka Doubí - Svatošské skály.
Svatošské skály zaujímají rozlohu 2 ha.
Návštěvníci mohou vidět skalní útvary připomínající svatební procesí, včetně skály ve tvaru milence, kněze, svatebních hostů a hudebníků.
Věž Samotář je pojmenována díky její izolované poloze ve strmém svahu na levém břehu řeky Ohře a symbolizuje osamělost a odlehlost.