Originální současný design najdete v novém Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v expozici Art Design Fashion. Ve sbírkovém a výstavním rozsahu je největší v Česku. Muzeum otevřelo po rekonstrukci v listopadu 2021.
Budova Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie získala nový koncept: Art Design Fashion. Předesílá jím, že muzeum se věnuje nejen samotnému designu, ale také módě a vztahu designu a umění. Návštěvníky čeká stálá expozice, výstavy i nové zázemí, které exkluzivně pro Moravskou galerii připravili přední čeští designéři. Změněná podoba Uměleckoprůmyslového muzea v Brně představuje pomyslnou výkladní skříní českých designérů a jejich produktů. Tento mnohovrstevnatý koncept nemá co do rozsahu a kvality v České republice obdoby.
Nové prostorové uspořádání výstavních sálů si klade za cíl provést potenciální návštěvníky celou budovou muzea, aktivizovat jejich pozornost směrem k ostatním částem expozice a vytvořit z Muzea Designu živý a divácky atraktivní celek. Nově jsou zpřístupněny prostory s malovanými stropy, kde se nyní nachází depozitář. Po vzoru Pražákova paláce má Moravská galerie v plánu i zde pracovat s tzv. otevřeným depozitářem.
Expozice Uměleckoprůmyslového muzea – Art Design Fashion
Jeskyně: Panorama designu
Design je spojen s rozvojem sériové výroby ale také skutečností, že člověk se u výrobků, které vytváří, vždy snaží, aby nová židle byla pohodlná, čajová konvice se dobře držela nebo aby se lampa mohla jednoduše polohovat. Snahou designu je každé chytré využití technického objevu, materiálu či uspokojení nové potřeby završit kultivovaným nebo nápaditým tvarem, barvou, povrchem. V moderní době na to ale už nestačí jen um řemeslníka a je potřeba pracovat i s myšlenkou a vizí designéra. Expozice se obrací hlavně do historie, k významným vynálezům a milníkům s přihlédnutím k Brnu a jeho průmyslové historii.
2000+
Nově koncipovaná sbírka současného designu a módy. Jak její název napovídá, sbírka mapuje projevy na poli designu a módy od počátku nového milénia. Zájemci prohlédnou například díla Maxima Velčovského, studia Olgoj Chorchoj a další nákupy a dary ze sbírky soudobého designu. Expozice nabízí průřezový pohled sbírkou organizovanou do šesti kategorií, které popisují obecné tendence v současném designu: Nostalgia, Emo, Ars, Fér, Funkce a Vize.
Black & Light Depo – depozitář skla, porcelánu a keramiky
Součástí muzea je otevřený depozitář skla, keramiky a porcelánu, jehož autory a kurátory jsou Maxim Velčovský, Radek Wohlmuth, na realizaci se podílelo také architektonické studio edit!. Depozitář tvoří dvě místnosti muzea a je pojatý jako modulární mobiliář, který chce odbourat vžité psychologické bariéry mezi návštěvníkem a vystavenými předměty. Spatříte zde drobné scénické inscenace či sbírky kuriozit, třeba pivních půllitrů. Intenzivnější návštěvnický zážitek je dosažen výraznou barevností, optickým i symbolickým prvkem bílé a černé.
Mrak
Interaktivní objekt s názvem „Mrak“ na terase Uměleckoprůmyslového muzea, který navrhl architekt Marek Štěpán. Mrak sám o sobě vytváří a zdůrazňuje vstup do muzea ze strany městského centra. Je navržený jako pneumatický polštář s vnitřním přetlakem o dvou vrstvách. Tyto vrstvy tvoří synklasticky zakřivená prostorová plocha z matné fólie ETFE půdorysného tvaru ledviny. Polštář je zajištěn sítí z nerezových lan nad horní a pod spodní fólií proti nadměrnému průhybu vlivem větru a sněhu. Uvnitř polštáře jsou říditelná RGB světla, která vydávají vnitřní záři, metafyzické světelné atmosféry či obrazy pohyblivých matric. Kromě světla může „Mrak“ vydávat i zvuky, které jsou podobně jako u světla odezvou na podněty z okolí nebo mohou být součástí záměrně komponované audiovizuální show. Multimediální činnost „Mraku” se bude soustředit hlavně na speciální příležitosti a akce Uměleckoprůmyslového muzea.
Z historie budovy
Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně bylo založeno 2. prosince 1873 podle plánů ředitele muzea Johana G. Schöna. Neorenesanční budova na brněnské okružní třídě, inspirovaná vídeňskými stavbami Gottfrieda Sempera, byla pojata velkoryse jako reprezentativní stánek pro uložení sbírek, výstavní účely i přednáškovou činnost.
Po vzniku Československé republiky se stala součástí Moravského uměleckoprůmyslového muzea Škola uměleckých řemesel. Válečné události neznamenaly jen ztrátu ve sbírkovém fondu, ale značně poškozena byla rovněž budova. Její adaptace proběhla v několika poválečných letech podle plánů architekta Bohuslava Fuchse. V roce 1948 se muzeum stalo pobočkou pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Tento stav byl změněn až v roce 1961, kdy spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea vznikla Moravská galerie v Brně jako největší instituce svého druhu v republice, spojující sbírky volného a užitého umění.
Hlavním tématem je 'Art Design Fashion', což znamená, že se muzeum věnuje nejen designu, ale také módě a vztahům mezi designem a uměním.
Budova byla rekonstruována a znovu otevřena v listopadu 2021 s novými výstavními prostory a zázemím designovaným předními českými designéry.
Návštěvníkům nabízí stálé expozice, dočasné výstavy a interaktivní prostory, jako je otevřený depozitář či instalace Mrak na terase muzea.
Cílem je provést návštěvníky celým muzeem, aktivizovat jejich pozornost a vytvořit z muzea živý a divácky atraktivní celek.
Expozice se zaměřuje na design spojený s historií, významnými vynálezy a milníky, s přihlédnutím k Brnu a jeho průmyslové historii.
V depozitáři lze vidět skleněné, keramické a porcelánové předměty, drobné scénické inscenace a sbírky kuriozit, jako jsou například pivní půllitry.
Autory a kurátory depozitáře jsou Maxim Velčovský a Radek Wohlmuth a na realizaci se podílelo architektonické studio edit!.
Mrak je pneumatický polštář navržený architektem Markem Štěpánem, který vytváří světelné a zvukové efekty reagující na podněty z okolí a je určen pro speciální příležitosti a akce muzea.
Moravská galerie vznikla v roce 1961 spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea a stala se největší institucí svého druhu v republice.
Válečné události způsobily ztráty ve sbírkovém fondu a značné poškození budovy, která byla následně adaptována v poválečných letech.