Městská památková rezervace Brno

Brněnské historické centrum je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, která je vyšším stupněm ochrany než památková zóna. Od roku 2023 vznikla v širším centru moravské metropole nová městská památková zóna, která doplňuje již památkově chráněné centrum.
 
Městskou památkovou rezervaci v Brně tvoří nejužší historické centrum, jehož území se město rozvíjelo od raného středověku. Nachází se zde například katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově, hrad Špilberk, Kapucínský klášter s hrobkou, Augustiniánský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, Muzeem starobrněnského opatství a Mendelovým skleníkem, náměstí Svobody, Zelný trh s kašnou Parnas, Dominikánské náměstí, Moravské náměstí, Římské náměstí, klášter dominikánů, františkánů, minoritů, voršilek (býv.), kostely Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici, sv. Jakuba Staršího, sv. Tomáše, Červený kostel (evangelický J. A. Komenského), Stará radnice a Nová radnice, Místodržitelský palác, Palác šlechtičen, budova Ústavního i Krajského soudu, Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dietrichsteinský palác, Mahenovo divadlo, vlaková stanice Brno hl.n. i parky pod Špilberkem, Zahrada pod hradbami, Denisovy sady, Kapucínské zahrady, Park Koliště, Park Danuše Muzikářové… a další stavby i areály městské zeleně.
 

Památková zóna od roku 2023

Nová Městská památková zóna Brno vytváří pomyslný polo prstenec obklopující na západě, severu a východním směrem výše popsané městské jádro, založené ve středověku. Zóna představuje urbanisticky mimořádně hodnotné území s výraznou architektonickou a uměleckou kvalitou.
 
K důležitým prvkům urbanismu nové památkové zóny v Brně náleží reprezentativní městské čtvrti činžovních domů zejména z 19. století a meziválečné doby, jako jsou Veveří, Lužánky v Černých Polích a Husovice. Významná je přítomnost koncepčně řešených zahradních vilových čtvrtí a někdejších předměstských letovisek zejména z 19. století a následujícího období meziválečného, jako jsou Masarykova čtvrť (vila Münz, vila Hermine Weiglové, vila Stein, Neumark či vila Haas), Pisárky (vila Stiassni, Wilsonova vila, býv. Hošnova vila, rodinný dům architekta Jiřího Krohy), Černá Pole (vila Tugendhat, vila Löw-Beer, Kaiserova vila, Giskrova vila, Arnoldova vila, Fuhrmannova vila, nájemní dům Otto Eislera, vila Himmelreich, Brandstätterova vila) nebo Žabovřesky (Jurkovičova vila, Kounicovy koleje), a také přítomnost bývalých dělnických a továrních předměstí s velkými nájemními domy a pozůstatky industriálních staveb s ojedinělými sídly a správními budovami, k nimž patří třeba Cejl v Zábrdovicích.
 
Urbanisticky specifickým územím je také areál brněnského Výstaviště v Pisárkách s hodnotnou architekturou meziválečného a poválečného období 20. století. Vedle převažující obytné zástavby je na celém území vysoký počet reprezentativních veřejných a správních budov. Významnou urbanistickou a kulturněhistorickou součástí širšího historického centra moravské metropole tvoří i park Lužánky v Černých Polích a plochy dalších parků či lesoparků.