V roce 2023 se mumie vrátily do krypty kostela sv. Prokopa ve Vamberku na Rychnovsku. Zlepšily se klimatické podmínky pro jejich uchování. Nicméně veřejnosti přístupné nebudou. Město plánuje 3D model. V minulosti byly mumie v Broumovském klášteře.
V roce 1954 byla zpřístupněna veřejnosti a mumie se staly vděčnou turistickou atrakcí – až do roku 1985. V bezprostřední blízkosti kostela sv. Prokopa ve Vamberku probíhaly výkopové práce, při nichž došlo k porušení kanalizace, což mělo za následek zatékání odpadních vod do krypty.
Vzhledem ke změně klimatických podmínek (především zvýšené vlhkosti) se řada mumií začala kazit, některé byly ve značném stádiu rozkladu a musely být pohřbené do země. Z původních přibližně 50 mumií se podařilo zachránit 34 a byly dočasně uloženy v depozitáři pobočky Okresního muzea Orlických hor ve Vamberku. Do Broumovského kláštera byly převezeny v roce 2000 a byly tam 23 let.
Město Vamberk a Královéhradecký kraj přispěly na sanaci krypty a římsko-katolická farnost schválila přesun mumií zpět do Vamberka. Kostel sv. Prokopa dostal nové okapy, aby nezatékalo do podzemí. V kryptě byly odkryty původní průduchy, jež zajišťují cirkulaci vzduchu, a instalovány měřiče teploty a vlhkosti.
Rakve mumiemi jsou nyní uloženy třicet centimetrů nad kamennou podlahou krypty, na modřínových prknech nesených hliníkovými stojnami, aby kolem nich mohl proudit vzduch.
Krypta nebude přístupná veřejnosti (jednak kvůli mírné biologické kontaminaci, jednak z pietních důvodů), zájemci však do ní budou moci vstoupit virtuálně, prostřednictvím digitální 3D projekce ve vamberském Muzeu krajky, která se právě připravuje.
Historie mumií
Nejstarší mumie pocházejí ze 17. století, avšak převážná část z 18. století. Jedná se především o mumie vambereckých měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností. Mnoho zmínek o lidech, kteří jsou v rakvích pohřbeny, se do dnešní doby nedochovalo. Jen u některých je přiložena cedulka se stručným životopisem, například: vamberecký farář Adam Damian Rozvoda, který zemřel 23. srpna 1774 „Kněz to zvláště zasloužilý, znamenitě čilý a horlivý, který působil ve Vamberku 33 let"; František Liška, syn varhaníka Jana Lišky a jeho manželky Anny, zemřel 5. března 1750 ve věku 76 let. Jednou z nejvýznamnějších osobností, která byla do krypty pohřbena, je zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena Grambová. Mezi dospělými leží rovněž dvě mumie dětí.
Mezi mumiemi je i jedna zajímavost, která souvisí s pověstmi o fextech. Slovo fext je výraz pro člověka s dvojitou kůží nebo člověka, který se narodil v plodovém obalu. Má být nesmrtelný, respektive zabít ho může jen skleněná kulka. A když zemře, tak se jeho tělo nerozkládá. Původně je slovo fext odvozeno z německého kugelfest – nezranitelný kulí.