Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Přelom října a listopadu přináší několik zajímavých svátků, spojených se vzpomínáním na zemřelé příbuzné, známé a kamarády: keltský Samhain, Halloween, svátek všech svatých a Dušičky. Je jedno, kterému dáváte přesnost, všechny stírají hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Nakonec trocha keltské krve je v každém z nás – pojďte ji najít a probudit alespoň na chvíli k životu. Oslavte jeden z nejdůležitějších mezníků keltského roku!

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a Dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!

Kaple Očistec, jak je také někdy zvána, patří k piaristickému kostelu Nalezení sv. Kříže a těsně přiléhá k západnímu křídlu kolejní budovy, z níž je také možné do kaple vstoupit.

V dřevěných lavicích restaurovaného kostela tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani vzduch se nepohne. Jedná se o sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili.

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

V roce 2023 se mumie vrátily do krypty kostela sv. Prokopa ve Vamberku na Rychnovsku. Zlepšily se klimatické podmínky pro jejich uchování. Nicméně veřejnosti přístupné nebudou. Město plánuje 3D model. V minulosti byly mumie v Broumovském klášteře.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné sakrální architektury v České republice. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Návštěvníci si mohou kostelík prohlédnout od roku 2009.

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Nedaleko žďárského kláštera se nachází barokní Dolní hřbitov, který vybudoval stavitel Jan Blažej Santini Aichel ve spolupráci s opatem Vejmluvou. Byl postaven podle kabalistických symbolů do tvaru lebky. Byl na něm pochován Alois Ulrich, který je označován za posledního čekého upíra.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Svátek všech svatých či slavnost všech svatých slaví 1. listopadu všechny křesťanské církve a oslavují tak všechny svaté, nejenom ty, kteří byli oficiálně kanonizováni a mají během roku své samostatné svátky. Slaví se v mnoha evropských zemích a v České republice se dokonce uvažovalo o jeho zařazení mezi státní svátky.

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Městské muzeum v Nové Pace se může pochlubit unikátní expozicí spiritismu, která mapuje vývoj tohoto hnutí v Krkonoších. Spiritismus (duchařina, vyvolání duchů) vznikal v těžkých životních a sociálních podmínkách horalů přibližně na přelomu 19. a 20. století.

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Každý rok 2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých aneb Dušičky. Na blízké, přátele a kamarády se dá vzpomínat tradičně, tedy návštěvou hřbitova, položením věnce nebo květiny, tichou vzpomínkou a zapálením svíčky, anebo originálně: třeba při keltském svátku Samhain, v mexickém stylu na Den mrtvých anebo třeba výletem k hrobu některé slavné osobnosti.

Nový hřbitov v Dolních Břežanech tvoří přirozenou součást komponované krajiny. V roce 2017 byl oceněn Národní cenou za architekturu. Získal 1. místo v kategorii krajinná architektura.

Místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, jimž Velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany patřil od roku 1828 do konce 19. století.

Za 2. světové války byl zde v Rudohoří (Vietseifen) zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Z tábora zbyly pouze základy jednotlivých domů. V roce 1960 zde byl zřízen symbolický hřbitov.

Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².

Kolem kostela sv. Petra a Pavla se rozprostírá vesnický hřbitov, který je zdoben jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.

Zajímavou památkou Pavlova je vesnický hřbitov z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami.

Románský kostel a hřbitov s malovanými kapličkami a mnoho možností k aktivinímu vyžití, to jsou Albrechtice nad Vltavou.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Stezka vznikla v létě 2018 ke 110. výročí autovýroby ve Vrchlabí. Kromě hrobů známých průmyslníků, disidentů nebo spisovatelů nám stezka ukáže také zajímavou architekturu. Hřbitovní stavby totiž nikdy nepodléhaly stavebnímu řízení, a tak mohla vzniknout řada opravdu unikátních hrobek.

Malebná vesnička Hluboké na Třebíčsku, ležící asi 8 kilometrů od Náměště nad Oslavou, se v roce 2007 zapsala do českých rekordů. Může za to místní hřbitůvek, který je nejmenším hřbitovem v České republice.

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

V obci Kněždub najdete hřbitov, kde jsou umístěny hroby místních umělců, kteří ve svém díle zvěčnili krajinu a obyvatele Slovácka. Nejznámějším z nich je Jožka Úprka, dále jsou zde hroby malíře Antoše Frolky a akademického sochaře Františka Úprky.

Mimo hlavní trasy turistů se můžete v Praze podívat na Malostranský hřbitov. V hrobě označeném „Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice“ leží holčička, do níž se podle legendy vtělil anděl. U děvčátka lidé nechávají papírky s přáními, která prý splní.

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Jeseníky skrývají i kulturní skvosty – hřbitov v Bílé Vodě se stal roku 2000 kulturní památkou. Bohužel drží nejspíše také neslavný primát, neboť je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě.

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné byl vystavěn na jižním okraji města v novorománském slohu v letech 1850 – 1867 podle plánů domácího zednického mistra Jana Buchingra pro velké množství poutníků, kteří přicházeli do Kašperských Hor každoročně na pouť 5. srpna.