Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.
Národní přírodní rezervace Váté písky je v České republice zcela jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole.
Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva z celé republiky leží právě tady. Žije zde i řada ptačích druhů (např. lelek lesní, dudek chocholatý nebo skřivan lesní). V řídké vegetaci roste bohatství suchomilných mechorostů a lišejníků. Byla zde zjištěna také řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků.
Vznik tohoto úkazu je vysvětlován různě. Podle některých sem koncem doby ledové větry odkudsi navály deseti až dvacetimetrovou vrstvu písku. Ve skutečnosti ale písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy, které byly z Moravy později vyváty a místy dosahují mocnosti až 30 metrů. V části NPP naleznete i perfektní in-line trasu.
Naučná stezka Váté písky
Naučná stezka Váté písky začíná a končí nedaleko vlakového nádraží Bzenec, na parkovišti u naučné stezky (GPS: 48.9415025, 17.2912781). Na parkovišti objevíte také pomník Jana Bedřicha Bechtela – muže, kterému se podařilo zalesnit zdejší okolí.
Stezka na šesti zastaveních seznamuje návštěvníky nejprve se způsobem hospodaření v lesích, s výchovou borovic a nakonec o těžbě písků pro stavební účely. Provede vás zdejšími borovicovitýi písčitými lesy, Rohanskou alejí, k vlakové trati (kde jsou váté písky nejvýraznější) a následně na okraj lomu, kde se písek těží. Do samotného lomu je vstup zakázán. Poté je nutné se vrátit stejnou cestou zpět, až k odbočce na modrou značku, kde lze výlet zakončit procházkou po druhé straně lesa. NS vás opět zavede na parkoviště (či k vlaku). Celkem měří 8 km.
Vátým pískům se často přezdívá moravská Sahara.
Území se rozkládá v délce 5,5 km a nejširší část měří kolem 60 m.
Typickou vegetací jsou borové lesy, ale v rezervaci se také nachází suchomilné mechorosty a lišejníky.
V rezervaci žije několik druhů ptáků jako lelek lesní, dudek chocholatý a skřivan lesní, dále pak brouci střevlíkovití, blanokřídlí jako kutilek, žahalky a včely, kudlanku nábožnou a desítky druhů pavouků.
Vznik Vátých písků je připisován sedimentům řeky Moravy, které byly později vyváty větrem a místy dosahují mocnosti až 30 metrů.
Návštěvníci se mohou dozvědět o hospodaření v lesích, výchově borovic, těžbě písku a projít se borovicovými písčitými lesy až k lomu, kde se písek těží.
Naučná stezka Váté písky je 8 km dlouhá a začíná na parkovišti u vlakového nádraží Bzenec.
Jan Bedřich Bechtel je muž, který se zasloužil o zalesnění okolí Vátých písků. Na parkovišti u stezky je na jeho počest umístěn pomník.
Návštěvníci mohou vidět unikátní společenstvo rostlin a živočichů adaptovaných na otevřené písečné biotopy, prozkoumat borové lesy a zúčastnit se procházky po naučné stezce se zajímavými informacemi o místní flóře, fauně a geologii oblasti.
Stezka je přístupná až do okraje lomu, kde se písek těží, avšak samotný lom je pro veřejnost uzavřen.