ÚvodAktualityNavštivte přírodní památky a rezervace jižní Moravy
Příroda

Navštivte přírodní památky a rezervace jižní Moravy

  • 28. května 2021
Jižní Morava, to není jen dobré víno, ale i krásná a jedinečná příroda. Pokud plánujete výlet do některého vinného sklípku, můžete zároveň navštívit některé přírodní památky a rezervace Jihomoravského kraje. Jako inspirace vám mohou posloužit naše tipy.

CHKO Pálava – nejteplejší a nejsušší oblast ČR

PálavaV severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba kosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.
 

Váté písky u Bzence – moravská Sahara

Váté pískyVáté písky nedaleko Strážnice jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.

Oblast je jedinečnou ukázkou společenstva na otevřených píscích se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole. Byla zde zjištěna také řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou a několik desítek druhů pavouků.
 

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

NP PodyjíNárodní park Podyjí nedaleko Znojma se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin.
 
Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.

V Čížově se nachází návštěvnické centrum se stálou expozicí, kde můžete vidět také kousek původní "železné opony".


Obora Soutok u Břeclavi – největší obora v České republice

Obora SoutokObora Soutok je nevětší oborou v České republice. Rozkládá se jižně od měst Břeclav a Lanžhot a má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava. S oborním chovem zvěře v této oblasti začali Lichtenštejnové již v roce 1872. Dnes zde Lesy ČR chovají na ploše 4 480 ha jelna lesního, daňka evropského, srnce obecného a prase divoké. Do dnešních dnů se můžete v lužních lesích setkat s mnoha zajímavými stavebními památkami, které sloužily provozu myslivosti nebo lesního hospodářství.

Obora SoutokVýjimečné stromy se v této oblasti nacházejí v mimořádném množství. Na břehu hlubokého kanálu u cesty na Pohansko roste mohutný habr obecný s obvodem kmene 482 cm a celkovou výškou 15,5 m – pravděpodobně se jedná o nejmohutnější jednookenný habr obecný v Evropě. U vojenského bunkru po pravé straně cesty na Pohansko pak roste divoká hrušeň polnička s výškou 11,5 m a obvodem kmene 303 cm. Nejmohutnějším stromem celé oblasti je pravděpodobně dub letní, rostoucí osamoceně na louce u vykopávek na Pohansku – tento strom má obvod 806 centimetrů a výšku 27 metrů.

Nejvýznamnějšími turistickými cíli v oboře Soutok je zejména archeologická lokalita Pohansko se stejnojmenným loveckým zámečkem, nedaleké Muzeum lehkého opevnění, dále pak zámeček Lány či soutok řek Moravy a Dyje. V určitých termínech je kvůli zvěři omezen vstup do obory.
 

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie

amazonieV nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy.

Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov zde nachází spousta vzácných živočichů, jakým je napříkad čáp černý, tesařík obrovský nebo bobr. Létají tu luňáci hnědí, káňata lesní, čápi černí, orli nebo včelojedi. Když budete dobře poslouchat, budete svědky i ptačího orchestru. Nechybí zde také bohaté zastoupení flóry, včetně dřevokazných hub, kterým se mimořádně daří na trouchnivějících kmenech.
 

CHKO Moravský kras – ráj milovníků jeskyní

Moravský krasMoravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby.

Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání.

JeskyněPro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a jeskyně Výpustek, která však v minulosti sloužila k vojenským účelům.
 

Přírodní park Ždánický les

Ždánický lesÚzemí Ždánického lesa se rozprostírá mezi Bošovicemi na západě, Koryčany na východě, Bučovicemi na severu a Dambořicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 kilometrů čtverečních, kde nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje 437 metrů nad mořem. Vrchovina skýtá nezapomenutelný pohled na sever k Brnu, na Slavkovské bojiště, k podhůří Drahanské vrchoviny, na jih pak do nížin Moravského Slovácka a k překrásné siluetě Pálavských vrchů.

Pro Ždánický les jsou charakteristické hluboké listnaté lesy. Převládají zde karpatské dubohabřiny, v nejvyšších partiích i bučiny. Na odlesněných svazích jižních úpatí se místy dodnes udržela cenná travinobylinná společenstva se vstavačem vojenským a dalšími vzácnými rostlinami. V lesních porostech se často zdržuje prase divoké a jelen evropský.
 

Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině

Rakovecké údolíRakovecké údolí je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím potoka až k rybníku Budkovan u obce Jedovnice. Údolí je zlomového původu prvohorního stáří – zdejší horniny pocházejí většinou z Vysočiny odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Je zde možné najít otisky prvohorních kapradin, přesliček a plavuní. Časté jsou i otisky mlže Posidonia becheri.

Nejkrásnější je toto údolí především na jaře. Okolí potoka Rakovec je jedinou lokalitou na Vyškovsku, kde se bledule jarní volně vyskytují v přírodě. A bývá jich zde opravdu hojně! Kromě bledulí roste na tamních loukách mnoho dalších chráněných rostlin, například prstnatec májový, bradáček vejčitý, violka bahenní a dnes již téměř zcela vymizelý kosatec sibiřský.
 

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

lednické rybníkyNárodní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka.
 
Jedná se o soustavu pěti rybníků: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, které se nacházejí mezi Lednicí a Valticemi a rybník Zámecký, který je přímo součástí zámeckého parku v Lednici a patří mezi ty nejkrásnější. Rybniční soustava je dílo ze začátku 15. století. Hnízdí zde početné vodní ptactvo, křižovatka a odpočinková zastávka při ptačích tazích. Od roku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka s několika odbočkami a 17 zastaveními. Jednotlivé informační panely jsou věnovány fauně a flóře, zejména ptákům, rybničnímu ekosystému, hospodaření na rybnících a historii rybníků, ochraně přírody a dalším tématům. Lednické rybníky jsou spojovány také několika cyklistickými trasami.
 

Unikátní lesostep Zázmoníky u Bořetic

ZázmoníkyPřírodní rezervace Zázmoníky se nachází na území o rozloze 4,85 ha. Ochraňuje lesostepní stráně s výskytem velmi vzácného včelníku rakouského, který tu roste na jediném místě na Moravě. Z teplomilných druhů hmyzu je zde možné, mimo jiných, pozorovat i kudlanku nábožnou.

Lokalita byla vykoupena v rámci kampaně "Místo pro přírodu" Českého svazu ochránců přírody s cílem pečovat o její přírodovědnou a krajinnou hodnotu. V minulosti území sloužilo jako vinice a ovocné sady.
 

Drnovický mokřad – Žumpy

rezervace ŽumpyPřírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy. Bývají každoročně syceny vodou z tajícího sněhu, dešťovými srážkami i vysokou hladinou podzemní vody. Svou polohou na hřbetu nad obcí jsou raritou. Slouží k rozmnožování obojživelníků. Vyskytuje se zde rosnička zelená, tři druhy skokanů, po dvou druzích ropuch a čolků.

Raritním byl nález samice skokana ostronosého. Byl zde objeven devátý druh obojživelníka čolka velkého (Triturus cristatus). Jedná se o čolka, který je v ČR nesrovnatelně ohroženější než ostatní ocasatí obojživelníci. Tento druh je mapován a chráněn Evropskou unií v rámci programu Natura 2000. Drnovické Žumpy tak povýšily na evropsky významnou lokalitu.
Národní přírodní památka Váté písky u Bzence – moravská Sahara Příroda

Národní přírodní památka Váté písky u Bzence – moravská Sahara

Váté písky jsou jedinečným biotopem, který se rozkládá mezi železničními stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Často se mu přezdívá moravská Sahara. Nachází se pouze podél železniční trati v délce 5,5 km a jeho nejširší část měří kolem 60 m.

Přírodní rezervace Bílý kříž na Znojemsku Příroda

Přírodní rezervace Bílý kříž na Znojemsku

Jedná se o hluboce zaříznuté údolí řeky Dyje při vtoku z Rakouska zpět na území České republiky. Nachází se zde několik dominantních skalisek, z nichž jsou pěkné rozhledy do údolí.

Přírodní rezervace Skařiny u Mikulčic Příroda

Přírodní rezervace Skařiny u Mikulčic

Přírodní rezervace Skařiny o rozloze 13,24 ha se nachází na pravém břehu řeky Moravy, nedaleko obce Mikulčice v okrese Hodonín.

Přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava Příroda

Přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava

Přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava o rozloze 112,9 ha se nachází zhruba v polovině mezi městy Pohořelice a Hustopeče.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky Příroda

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka.

Rudické propadání Příroda

Rudické propadání

Přírodní památka Rudické propadání je součástí CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, druhého nejdelšího v ČR. Jeho součástí je také největší podzemní vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm.

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku Příroda

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Amatérská jeskyně – nejdelší jeskyně České republiky Příroda

Amatérská jeskyně – nejdelší jeskyně České republiky

Amatérská jeskyně je nejdelší jeskyní České republiky. Byla objevena roku 1969 po nesmírném úsilí při prokopávání desítek metrů zavalených komínů a postupně propojována s dalšími jeskyněmi, mezi něž patří i Punkevní jeskyně a propast Macocha. Celková délka propojeného systému dnes přesahuje 40 km.

Obora Soutok u Břeclavi – největší obora v České republice Příroda

Obora Soutok u Břeclavi – největší obora v České republice

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí Příroda

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Přírodní park Ždánický les Příroda

Přírodní park Ždánický les

Přírodní park se rozprostírá v jihozápadní části Středomoravských karpat a je členěn na Hustopečskou pahorkatinu, Boleradickou vrchovinu a Dambořickou vrchovinu.

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie Příroda

Mokřady dolního toku Dyje – Moravská Amazonie

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie a nachází se zde nádherná příroda bez zásahu civilizace obydlená vzácnými živočichy.

CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice Příroda

CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR Příroda

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR

Na strmém suťovém svahu Opuštěného meandru Dyje se nachází možství podzemních prostor, které vznikly skalním zřícením ortoruly. Díky specifickému mikroklimatu se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která zde obvykle vytrvá až do pozdního léta.

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Přírodní rezervace Prales Slunná – Lažánky Příroda

Přírodní rezervace Prales Slunná – Lažánky

Lažánecký prales leží uprostřed rozsáhlých lesních porostů nad údolím Maršovského potoka asi 1,5 km severně od Lažánek na Brněnsku.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Drnovický mokřad – Žumpy Příroda

Drnovický mokřad – Žumpy

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině Příroda

Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině

Rakovecké údolí patří k nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Táhne se od obce Račice-Pístovice až k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic. Louky se zde střídají s lesy a pasekami a v části údolí byla instalována naučná stezka. Brzy z jara se zde objevují obrovské trsy bledulí.

Přírodní rezervace Zázmoníky u Bořetic Příroda

Přírodní rezervace Zázmoníky u Bořetic

Přírodní rezervace Zázmoníky se nachází na území o rozloze 4,85 ha. Ochraňuje lesostepní stráně s výskytem velmi vzácného včelníku rakouského, který tu roste na jediném místě na Moravě.

Další aktuality

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

V pořadí již 34. Festival otevřených sklepů se uskuteční o víkendu 2. a 3. listopadu 2024 ve třech vinařských obcích mezi malovanými sklepy Podluží. Jako na každém z festivalu milovníky čeká návštěva 32 vinařství, které nabídnou ve volné degustaci kolem 370 místních vín. Obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice spojí obousměrně kyvadlová doprava.
30. říjen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Netradiční Halloween v brněnském science centru Vida! nabídne speciální program pro dospělé

Vida! je zábavní vědecký park u brněnského výstaviště a je úplně pro všechny. Ale o Halloweenu, ve čtvrtek 31. 10. 2024 od 19:00 se budou ve Vida dít strašné věci a proto je vstup povolen jen plnoletým osobám. Užijte si halloweenský večer v zábavním vědeckém parku s interaktivní expozicí i originálními míchanými nápoji.
28. říjen 2024 11:34
Zážitky, Jihomoravský kraj

Podzim v Brně patří Leoši Janáčkovi: Festival Janáček Brno 2024 a bohatý program Moravského zemského muzea

V rámci mezinárodního hudebního a operního festivalu Janáček Brno 2024 připravilo Moravské zemské muzeum řadu výstav a přednášek, které proběhnou od října do prosince 2024. Tyto akce jsou zároveň příspěvkem k Roku české hudby.
28. říjen 2024 11:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Ohavná rebélie na Moravě: Proč chtěli Uhři s Turky a Tatary vypálit Hodonín?

Třicetiletá válka se zapsala krvavým písmem do mnoha míst Rakousko-Uherské monarchie. Jedním z nich byl i jihovýchod Moravy, kde se sice zdejší obyvatelstvo zpočátku zaleklo katolického úspěchu na Bílé hoře, ale pak se místní protestanté a odbojní Valaši přidali na stranu uherského rebela Gábora Bethlena, který se spojil s Turky i Tatary a podnikal ničivé výpady do Horních Uher (Slovensko), na Moravu a napadl dokonce i Dolní Rakousy s Vídní. Jak to vše dopadlo vám vylíčí Kudy z nudy.
25. říjen 2024 9:00
Památky, Jihomoravský kraj

Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

Skvělé chuťové zážitky, originální kombinace, kvalitní suroviny a autentická atmosféra. To jsou podniky, které představuje brněnské informační centrum v nezávislém hodnocení Gourmet Brno 2024! Nejedná se o gastro soutěž, ale výběr toho nejlepšího. V tištěném průvodci, který je k dostání zdarma v informačních centrech i dalších místech, jsou podniky v dané kategorii řazeny abecedně a zvýrazněno je vždy jen první místo.
21. říjen 2024 14:15
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.
17. říjen 2024 6:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

Podzim je pro návštěvu Lednicko-valtického areálu jako stvořený: jedna z perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky i celé Evropy ani mimo hlavní sezonu neztrácí nic ze své atraktivity. Nemůžeme sice slíbit, že se jednou z největších parkově upravených krajin na světě budete toulat sami, ale rozhodně tu potkáte méně lidí, než v letních měsících.
13. říjen 2024 10:38
Památky, Jihomoravský kraj

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
12. říjen 2024 5:27
Památky, Jihomoravský kraj