Starý mlýn na mletí třísla stojí ve čtvrti Stařečka. Byl postaven v roce 1836 pro potřeby Budischowského závodů a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo.
Větrný mlýn na Kanciborku v
Třebíči je dominanta borovinského kopce v třebíčské čtvrti Stařečka. Mlýn holandského typu však nesloužil pro mletí mouky, ale
třísla ze smrkové či borové kůry pro potřeby Budischowského závodu. Koželuhové tímto materiálem čistili kůži. Mlýn na tříslo byl proto pro ně nutností, protože mlynáři v okolí, zavalení zakázkami na mletí mouky, zneužívali situace a diktovali si přemrštěné ceny.
K úpadku mletí třísla došlo po čtyřiceti letech provozu mlýna, když nastal
rozmach parních strojů a navíc do oboru činění kůží vstoupila
chemie.
Na začátku 20. století převzala mlýn obec – město
Třebíč a zřídila v něm
nouzové byty. Mnohdy ve třech patrech kruhového mlýna s půdorysem 7,5 metru
bydlely i tři rodiny. Takto byla zajímavá budova využívána až do roku 1977. V šedesátých letech o mlýn projevil zájem
malíř Cyril Bouda, který z mlýna chtěl udělat chalupu. Město mu tehdy budovu neprodalo.
Od roku 2021 je mlýn přístupný turistům. V přízemí uvidíte
expozici koželužství s ukázkou mletí třísla a v
prvním patře bude možné nahlédnout do
nouzového bytu, který zde býval v letech 1929 až 1977. Dnešní podoba větrníku není původní, odpovídá podobě z 19. století.
Poznejte historii a současné využití větrného mlýna na Kanciborku v Třebíči, od mletí třísla po nouzové byty.
Větrný mlýn na Kanciborku byl postaven v roce 1836.
Je to mlýn holandského typu.
Byl využíván pro mletí třísla ze smrkové a borové kůry pro potřeby Budischowského závodu.
Na začátku 20. století převzala mlýn obec Třebíč a zřídila v něm nouzové byty.
V přízemí se nachází expozice koželužství s ukázkou mletí třísla.
Dnešní podoba větrníku odpovídá podobě z 19. století.
Ano, od roku 2021 je mlýn přístupný turistům.
V mlýně bývaly i tři rodiny, které obývaly tři patra kruhového mlýna.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.