Mlýn z obce Borovnice u Staré Paky byl posledním zachovalým sloupovým větrným mlýnem v Čechách. V roce 1968 byl rozebrán a uložen, v současné době je uložen v kouřimském skanzenu. Nedaleko místa, kde původně v Borovnici stál, vyrostla jeho kopie.
U Borovnice nedaleko
Nové Paky stojí
funkční replika větrného mlýna. Kdysi v této obci stávalo dokonce pět „
větrníků“ (tedy větrných mlýnů německého typu), do 20. století se však zachoval pouze jediný – tzv.
Haklův mlýn. Stavba se pomocí oje otáčela podle svislé osy proti směru větru. V provozu byl ještě krátce po druhé světové válce, než byl v roce
1946 majitel Augustin Hackel s dalšími místními Sudetskými Němci
odsunut. Chátrající mlýn byl odvezen v roce 1968 a jeho zbytky skončily ve
skanzenu v Kouřimi.
Replika vznikla asi o tři kilometry dále, než stál původní mlýn v lokalitě Třešňovka, kde je lépe vidět a je přístupnější všem zájemcům. Najdete ho na návrší nad stanicí ČD. Mlýn je přístupný
vždy o víkendech v turistické sezoně. V areálu mlýna najdete vystavenou historickou zemědělskou techniku. Objekt mlýna se stal nejen novou dominantou Borovnice, ale slouží zároveň také jako rozhledna – z místnosti mlynáře ve druhém patře osm metrů nad zemí se otevírá
výhled na
Krkonoše,
Pecku a část
Orlických hor.
Přibližně 3 km na východ lze najít místo bývalého větrného mlýna odkud je nádherný výhled na
Krkonoše.
Replika mlýna stojí na ploše zhruba pět krát pět metrů,
vysoká je přes 11 metrů, i s perutěmi
měří 13 metrů. Podle potřeby se celá budova otáčela ve směru větru.
Pět mlýnů v Borovnici
V Borovnici
stávalo 5 větrných mlýnů, do 20. století se však
zachoval jediný. Jedná se o poslední větrný mlýn německého typu v Čechách, který stával zhruba kilometr na východ od křižovatky silnic do Borovnice, Pecky a Horek. Postavil jej v roce 1841 Augustin Hackel. Mouka se v mlýně mlela
ještě za 2. světové války.
Až do roku 1968 stál již nepoužívaný mlýn na svém místě a byl několikrát opraven, například v roce 1966, kdy jej zasáhl blesk. V roce 1968 byl
převezen ke konzervaci do
Hostinného. Na konci roku 1982 byla památka již ve značně zuboženém a neúplném stavu převezena do
kouřimského muzea.
Původní mlýn stál na ploše zhruba pět krát pět metrů,
vysoký byl přes 11 metrů,
i s perutěmi měřil 13 metrů. Replika mlýna, u nějž se
podle potřeby natáčelo ve směru větru celé tělo, vzniká dva kilometry od původního místa, kde mlýn původně stával.
Návštěva obnoveného historického větrného mlýna u Borovnice nabízí unikátní výhledy a hluboký náhled do historie.
Sloupový větrný mlýn je typ mlýna, který má konstrukci umožňující otáčení celé stavby podle směru větru.
Replika se nachází ve vzdálenosti asi tři kilometry od místa, kde stál původní mlýn, v lokalitě Třešňovka nedaleko stanice ČD.
Replika slouží nejen jako dominantní prvek Borovnice, ale také jako rozhledna s výhledem na Krkonoše, Pecku a část Orlických hor.
Původní mlýn byl postaven v roce 1841 a používal se k mletí mouky až do druhé světové války. Po válce s následným odsunem sudetských Němců chátral a v roce 1968 byl převezen do skanzenu.
Replika mlýna je vysoká přes 11 metrů, s perutěmi dosahuje výšky 13 metrů.
V areálu mlýna lze najít výstavu historické zemědělské techniky.
Replika mlýna je přístupná během víkendů v turistické sezoně.
Z rozhledny můžete obdivovat panoramata Krkonoš, městečka Pecku a část Orlických hor.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.