Vranovský betlém je možné navštívit celoročně. Po vhození mince jesličky ožijí – hrají, pohybují se figurky a rozsvěcují se postupně výjevy ze života Ježíše Krista.
Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným
Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do
13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo
Moravské Švýcarsko.
V boční kapli
chrámu je vystaven
celoročně přístupný betlém akademického sochaře
Františka Bartoše (1911-1981) z Hradce Králové. Rozsáhlý
skříňový betlém vyřezal z lipového dřeva v letech 1946-1950. Vedle ústřední scény
Narození s klaněním pastýřů a Tří králů je ve skříni rozmístěno
osm dalších menších scén ze života Krista: útěk do Egypta, obětování v chrámu, Ježíškovo dětství v rodině, diskuse s kněžími v chrámu, scéna "Nechte maličkým přijít ke mně", Ježíšův křest Janem Křtitelem, ukřižování a zmrtvýchvstání.
V roce 1957 elektromechanik
Pavel Vošahlík upravil pohyb kolébání Ježíška v kolébce, střídavé rozsvěcování jednotlivých scén, osvětlení scény Narození a kukačku nad betlémem, která děkuje za vhozenou minci. V letech 1958-1967 byl betlém postupně vystavován v kostelích v Komárově u Žlutic, Vejprtech a Mníšku pod Brdy. V roce 1970 daroval betlém vranovskému poutnímu chrámu arciděkan František Janů, který zde byl v letech 1933-1935 kaplanem a je zde také pochován. Ctihodné sestry sv.Františka z Ameriky darovaly do betléma Ježíška, zhotoveného
Josefem Saumem z Mnichova, který se po skončení cyklu rozsvěcování scén objeví ve skřínce nad betlémem a žehná přihlížejícím. Poslední úpravu udělal Miroslav Plšek v roce 1977 nainstalováním
přehrávání 52 koled.