100 tipů, kam za betlémy a betlémářskou tradicí po celém Česku

Již osmý ročník Příběhu vánočního stromečku, letos s podtitulem Sto let českých Vánoc, začíná 17. listopadu 2025. Vánoční atmosféra, nazdobené stromečky i průvodci v kostýmech na vás budou čekat každý den v týdnu, včetně sobot a nedělí, až do 17. ledna 2026.

Jeden z největších mechanických betlémů v České republice s dominantním znázorněním starobylého města Sušice. Dílo zachycuje život, tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu. Jeho hlavními autory jsou Karel Tittl a Pavel Svoboda.

Hlavní zvláštností třešťských betlémů je více než 200 let stará tradice stavění betlémů v místních rodinách. Každoročně v období od 26. prosince do 2. února je v domácnostech přístupno více než patnáct betlémů.

V dnešní době si vánoční čas nedokážeme představit bez rozzářeného stromečku. Daleko před tím, než se začaly zdobit stromečky, se stavěly v rodinách betlémy. V Třešti má stavění betlémů tradici více než 200 let. Expozici najdete v prostorách Schumpeterova domu.

V Muzeu betlémů v Karlštejně můžete prožít pravou vánoční atmosféru s českými historickými betlémy.

Fialův betlém naleznete v chomutovském muzeu, které jej řadí mezi unikátní sbírkové předměty. Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla a staré zvyky. Vždy dbal na to, aby staré přístroje byly vyrobeny přesně podle skutečnosti, aby nechyběla jediná součástka.

Exponát pohyblivého betléma, který vyrobil na přelomu 19. a 20. století kovář Jan Metelka, zvaný kovárenský, můžete shlédnout ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou.

Vranovský betlém je možné navštívit celoročně. Po vhození mince jesličky ožijí – hrají, pohybují se figurky a rozsvěcují se postupně výjevy ze života Ježíše Krista.

Kostel, špýchar, nejstarší hostinec, ale také starosty, učitele nebo faráře najdeme ve skříňovém betlému na radnici v Kašperských Horách. Jesličky kromě Svaté rodiny tvoří zmenšeniny nejvýznamnějších městských domů a místních obyvatel. A každý rok přibývají další postavičky.

Výstava totiž čítá tisíc exponátů různých betlémů a ukazuje celou sbírku Libora Pištělky, která je největší soukromou kolekcí betlémů v České republice i na světě.

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém.

Sbírka manželů Kabátníkových původně z Bělé pod Bezdězem čítá již přes 1000 kousků, které se neustále rozšiřují a pohladí na duši obzvláště v zimním období, kdy je atmosféra provoněna Vánocemi.

Společné dílo otce a syna Metelků je od roku 1994 k vidění v Severočeském muzeu v Liberci. V roce 2016 skončila restaurátorská práce na starém betlému.

V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu Utzův mechanický Betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií. Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i vzájemně přibližují či vzdalují.

Ručně vyřezávaný betlém přibližuje nejzajímavější historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému najdete 230 figur včetně 75 pohyblivých a více než 100 vyřezávaných staveb.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Třebechovické muzeum betlémů má ve svých sbírkách více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících ze všech oblastí České republiky, velmi starých, ale i ze současnosti. Návštěvník tak může posoudit, do jakých zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo.

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice. A společně s ním i expozice betlémů.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím Muzea Jindřichohradecka.

Víkend před Štědrým dnem, 20. – 21. 12. 2025, se můžete podívat na živý betlém v Dřevěném městečku ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Autorem celodřevěného mechanického betlému je amatérský řezbář pan Jan Vysloužil, který žije v malebné vesnici Rudice u Uherského Brodu. Rudický betlém je ručně vyřezávaný a k jeho výrobě bylo použito převážně dřevo lipové. Celý betlém včetně mechaniky se rozkládá na ploše bezmála tří metrů.

Betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven Velhartický hrad. V betlému najdete 25 velkých figur, ostatních menších je přes čtyřicet.

V jedné z nejstarších budov ve Frýdlantu je umístěn pohyblivý betlém, jehož autorem je zdejší rodák Gustav Simon. Betlém je umístěn v bývalé obytné místnosti tvůrce tohoto díla, v níž strávil velkou část svého života.

Každoročně o Vánocích je v kapli sv. Anny farního kostela sv. Tomáše Becketa vystavován překrásný betlém. Autorem betlému je Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu, který na tomto díle pracoval téměř 30 let.

Expozice vás provede historií Svaté Hory od jejího založení až do dnešní doby. Zajímá vás, jaké nálezy odhalila nedávná rekonstrukce? Interaktivní výstava, která zaujme děti i dospělé, odpoví.

V současné době největší vystavovanou sbírku papírových betlémů v České republice najdeme v Zábrdí u Husince asi 8 km od Prachatic. Vystaveno je zde více než 800 betlémů českých a zahraničních autorů, vzorky např. z Pákistánu, Řecka, Německa nebo Itálie.

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.