Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů?

Vánoční výstava v Městském muzeu Velvary představuje unikátní vyřezávané a ručně malované betlémy z let 1840–1940. Větší část vystaveného souboru betlémových figurek pochází z podhůří Jeseníků a Orlických hor – z městečka Králíky a okolí, kde vznikaly jedny z nejkrásnějších českých betlémů.

Ručně vyřezávaný dřevěný betlém od místního umělce je atraktivní vánoční výzdobou pod širým nebem.

Jen jednou za 100 let se koná Jubilejní výstava betlémů. Výstava je poskládána z děl nejlepších současných betlémářů z celé ČR. Při výběru betlémů byl důraz kladen na rozmanitost materiálů i použitých technologií.

Unikátní výstava téměř 300 nejhezčích betlémů z klasických i neuvěřitelných materiálů nejen z ČR, ale i z celého světa.

Nově pořízený betlém, který vytvořil řezbář pan Miroslav Hácha. Konečnou úpravu a konzervaci figurek nezištně a precizně provedli otec a syn Nachlingerovi.

Základem betlému je dílo řezbářské dílny Jana Procházky (1854–1944) z Příbrami. Kvalitní práce je doplněna několika sádrovými figurami.

Unikátní betlém svitavských betlémářů je ohromující svou pohnutou historií i rozsahem patnácti metrů. Tvoří ho 692 kusů polychromovaných figur a výpravných budov, 6 malovaných scenérií (dálin) a 62 mechanik.

Malíř a grafik Ivan Svatoš namaloval unikátní velkoformátový Betlém s malostranskými motivy staré Prahy. Na výšku měří obrazy 80 cm, celková dálka triptychu dosahuje 2,5 metru. Do obrazů umístil malíř své nejoblíbenější pražské motivy. Mostecké věže, Chrám sv. Mikuláše anebo alej soch Karlova mostu.

Tradiční výstava betlémů Hornického muzea, tentokrát netradičně na dole Vojtěch na Březových Horách. Po několika letech je opět vystaven velký historický Masnerův betlém i řada menších jesliček.

Rozsáhlá výstava betlémů ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Na výstavě bude představeno několik desítek betlémů – stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy.

Výjimečná expozice historických i současných betlémů je otevřena od 28. listopadu ve vánoční kapli sv. Vavřince.

Výstava představuje unikátní sbírku italských betlémů z oblasti jezera Como a oslavuje letošní významné 800. výročí postavení prvního betlému na světě svatým Františkem z Assisi v italském městečku Greccio.

Sušický pohyblivý betlém s kopiemi významných budov ve městě a okolí, a s ukázkou starých tradičních šumavských řemesel, je jedním z největších mechanických betlémů v České republice. Nachází se v Muzeu Šumavy.

Výstavy betlémů patří o vánočním čase k tradicím. Betlém klub pořádá v areálu kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze výstavu betlémů – Betlémy a vánoční tradice.

Vánoční betlém na Masarykově náměstí v Hranicích.

Výstava představí rodinnou sbírku betlémů Martina a Jakuba Sochových, kteří je nejen sbírají, ale také sami vytvářejí. Betlémy mají v rodině dlouhou tradici a Jakuba obklopovaly. Poprvé je také vystavený betlém Karla Capicara.

Přijďte nasát atmosfétu a kouzlo Vánoc do Muzea Karlova mostu. I letos pro vás Muzeum Karlova mostu připravuje již tradiční výstavu betlémů. Letos se podíváte na vyhlášené betlémy z italského regionu Trident.

Během adventu a vánočních svátků budou v Městském muzeu a galerii Mariánské Lázně vystaveny historické betlémy z Karlovarska.

Betlém s malými figurkami a zbořeništěm pod vysokou skálou s pěkně provedeným městem, je lidovou prací, pravděpodobně z Příbramska.

Muzeum Vysočiny Třebíč připravilo v zámecké konírně tradiční vánoční výstavu betlémů. Nabídne návštěvníkům pohled do současné betlemářské tvorby.

V pražské Jindřišské věži uvidíte opět jedinečnou výstavu betlémů z Třeště. Jedinečnost a neopakovatelnou atmosféru betlémů mohou návštěvníci obdivovat do 2. února 2024 v Jindřišské věži v Praze. Třešť je ojedinělou a celostátně významnou lokalitou betlémářství v ČR.

Na návsi v Čenkově u kapličky si můžete prohlédnout betlém ze sena s oděnými postavami.

Muzeum betlémů Karlštejn ukrývá raritní betlém – na půdě si můžete prohlédnout loutkový Královský betlém. Mechanický betlém ukazuje 46 historických postav v dobovém odění. Poznáte zde např. Karla IV., Mistra Theodorika. Rudolfa II. nebo T. G. Masryka. Úchvatná je také scéna s rytířským soubojem.

Již tradiční spolupráce Spolku Příbramských betlémářů a Svaté Hory. Výstava betlémů pod záštitou Spolku příbramských betlémářů bude k vidění od 22.12. do 1.1.2024 v Mníšecké kapli. Svatohorský betlém s ručně vyřezávanými figurkami bude k vidění v kapli sv. Ignáce v bazilice od 24.12. do 2.2.2024.

Rozmanité varianty betlémů představují brněnské kostely, kde objevíte díla vytvořená mistrnými řezbáři i ta složená z figurek, které darovali jednotliví farníci. Zájemci mohou navštívit betlémy v kostelích a modlitebnách v moravské metropoli a jejím okolí.

Nevěříte, že i železný šrot může být krásný? Unikátní dřevo-kovový betlém tvoří postavy i zvířata v životní velikosti vyrobená z odpadního železa.

Vždy o Vánocích staví pan Bohumil Biňovec z Kamenice nad Lipou ve své garáži betlém, a zve veřejnost k zastavení, pousmání i poučení. Letos bude přístupný od 24. listopadu 2023 do 1. ledna 2024, vždy od pátku do neděle.

Jedná se pravděpodobně o betlém z 19. století, který je vyrobený ze sádrové hmoty. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů.

Dnešní betlém v počtu 25 figur z polychromované keramiky z konce 20. stol., který měl být pouhým provizoriem, nakonec pro svou líbeznost zdomácněl. Velmi osobitě působí zejména netradiční ztvárnění klečící Panny Marie objímající děťátko v jeslích, které se dočkalo četných kopií.

Dřevěný betlém jest mistrovskou řezbou umělecké dílny Ferdinanda Stuflessera z přelomu 19. a 20. století. Důstojně reprezentuje řezbářskou tradici jižních Tyrol, jmenovitě ze St. Ulrich.

Betlém je zasazen do prosté scenérie, jejímž ústředním motivem je jednoduchá chýše, v níž spočívá Svatá rodina. K ní přistupují tři králové v doprovodu s družinou z jedné strany a pastýři ze strany druhé. Každá z figur upírá svůj pohled k jesličkám jako ke středu a smyslu Vánoc.

Betlém v tomto kostele kapucínského řádu je řezbářské dílo připisované rodině pana Josefa Chocholy (1866–1918) z Příbrami, který se později přestěhoval do Prahy na Smíchov.

Odhaduje se, že nejstarší postavy betlému mohly vzniknout už ve 2. čtvrtině 18. století, zřejmě zásluhou jednoho bratra kapucína. Ten údajně betlém vytvářel 10 let. Lze předpokládat, že soubor byl zhotoven v českém prostředí autorem dobře obeznámeným s tradicí neapolských kašírovaných betlémů.

Na přelomu 19. a 20. století betlém – typickou ukázku beuronské umělecké školy – vyrobili bratři, Benitius, Gabhardus a Robert, členové zdejší komunity.

Betlém je ze dřeva a byl zhotoven ve druhé polovině 19. století. Klasická kompozice jesliček je utvořena polorozpadlou chýší se Svatou rodinou, volkem a oslíkem. K ústřednímu bodu betlému, malému Ježíškovi, se obrací každá z postav včetně ovcí v pokorném gestu.

Projekt Betlémy 2023 je devátým ročníkem, který má umožnit návštěvníkům snadnější prohlídku betlémů nejen v centru Prahy. Betlém je vyřezán ze dřeva, figurky jsou vysoké asi 15–30 cm. Vyřezával jej postupně pan Jirkovský v letech 2000–2010.

Dřevěný betlém byl zhotoven zřejmě na přelomu 19. a 20. století. Kompozice je tvořena klasickými figurami, které se objevují téměř v každých jesličkách.

Betlém je stavěcí, dřevěný s větším množstvím barevně polychromovaných figur.

Nakolik je Týnský chrám pokladnicí uměleckých děl, vystavený betlém představuje pověstnou výjimku. Neznáme ani autora, ani přesnou dobu vzniku. Výjev je tvořen seskupením dřevěných figurek, vzniklých v různých dobách, na stupňovitém pozadí stylizovaného města zakončeného hradbami s cimbuřím.

Krádeže se nevyhnuly ani tomuto betlému, který je směsicí dřevěných figurek různého stáří. Jednotlivé postavy proto byly v průběhu let postupně doplňovány novějšími. Podobně jako v případě týnského betléma není autor znám ani zde. Jádro betléma pochází z konce 19. století.

Jesle jsou souborem prací dvou významných českých uměleckých dílen. Základ betléma tvoří sestava hlavních kostelních figur, stáje a pozadí.

Jesličky byly pravděpodobně zhotoveny ještě v 19. století. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou.

Na oltáři je vystaven barevný tištěný papírový betlém akademického malíře Jaroslava Prouzy (1955–2004). Namaloval ho na podnět modřanského betlemáře Františka Karase v roce 1993.

Chlév a některé figury vznikaly zhruba od roku 1900. Později byl betlém doplněn o nové prvky z jiných, již neúplných betlémů.

Architektura betlémské chýše odpovídá době vzniku jesliček v roce 1903. Se stylem stavby částečně korespondují figury, některé dřevěné, jiné zase "gipsové". V poslední době byl exteriér doplněn novými, plastovými figurami.

Slovanský betlém zhotovil akademický sochař Václav Cvekl, autorem pozadí je Karel Štapfer. Historie tohoto Cveklova betlému začíná okolo roku 1904. Postupně byl betlém doplňován o krojované figurky dalších slovanských národů.

Menší betlém je po celou vánoční dobu umístěný v otevřeném oltářním stole v kostele. Ve své figurální části je mistrovskou řezbou Josefa Krejčíka z Prahy.

Betlém v Záběhlicích s poměrně malými figurkami vznikal postupnou aktivitou farníků od poloviny 19. století.

Novodobé figurky betléma neznámého původu věnoval v roce 1992 kostelu P. Wagner. Novodobé sádrové figurky z devadesátých let 20. století byly v roce 2020 nahrazeny za umělecky hodnotné, zhotovené v Itálii.

Tento betlém patří spíše mezi menší díla. Tvoří jej několik desítek figurek vyřezaných ze dřeva. Autor ani doba vzniku nejsou známé. Odhad jej zařazuje přibližně do dvacátých let 20. století.

Sádrový betlém pochází z konce 19. století. Byl vyroben v dílně firmy B. Müllera. Restaurátorské práce v roce 2000 provedl Karel Hasse.

Petrovický betlém Petrovický betlém má tradici již od začátku tohoto století. Jeho autorkou je MUDr. Jiřina Němcová. Na samém počátku byla myšlenka oslovit především všechny děti ve farnosti. Nicméně časem se ukázalo, že se cítí osloveny nejen děti.

Betlém v hrnčířském kostele tvoří sádrové figurky postav Svaté rodiny, pastýřů, ovcí, vola a oslíka o velikosti přibližně 20 cm. Chlév je dřevěný se slaměnou střechou. Původ a stáří betlému neznáme.

K vánočnímu času patří originální betlémy. Hned několik jich můžete obdivovat v muzeu dolu Řimbaba. Je zde například betlém z keramiky, chlebové střídky nebo gumiček.

Malebná obec na Liberecku, kde je po celý rok pestrý výběr aktivit, láká k návštěvě i v předvánočním čase. Opět zde vyroste rozměrný betlém vytvořený akademickým malířem Josefem Jírou. Večer bývá krásně nasvícen.

V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji ze všech koutů naší země a fronty na výstavu sahaly až ke dveřím na hřbitov. Současná podoba perníkových jesliček je dílem učně paní Horálkové, Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.

Tradiční výstava ne které se každoročně vymění cca 50 betlémů (zápůjčky členů Spolky českých betlemářů a dalších přátel). A vždy na nějaké téma. Letos jsou to ovečky. Od miniatur po desetimetrový betlém. Kvíz, kdy, vánoční zvyky, ...

Přijďte se podívat na betlém z opravdového másla! A kam jinam, než do Máslovic.

Chcete se příjemně naladit na předvánoční atmosféru? Nenechte si ujít výstavu historických i novodobých betlémů v Muzeu hraček Stuchlíkovi v Novém Bydžově, která tradičně dotváří tu krásnou a klidnou náladu Vánoc.

V letošním roce slavíme 800 let od události, kdy František z Assisi vytvořil živou scénu narození Ježíška v jeskyni u městečka Greccio. Výstava nabídne nejen betlémy z muzejních sbírek, ale i část sbírky afrických a jihoamerických betlémů znalce a sběratele Jaromíra Tlustého.

Výstava betlémů v třešťských domácnostech. V Třešti na Jihlavsku patří k vánočním zvyklostem stavění betlémů. Současníci stejně jako jejich pradědečkové budují jesličky v komorách, dílnách a garážích.