Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.
Unikátní
kultovní místo doby halštatské na vrchu Burkovák je lokalitou
evropského významu. Na malé plošině na kopci se při archeologickém výzkumu ve 20. a 40. letech minulého století našlo několik tisíc zlomků nádob a kolem
1500 drobných hliněných plastik. Modely
ptáčků a dalších zvířat, cívek, ozubených koleček, korálků atd. byly zřejmě při náboženských a pohřebních rituálech zavěšovány na sloupy či stěny dřevěné stavby, doložené v podobě kůlových jamek. Další teorie hovoří o tom, že visely na velkém posvátném stromě – všechny předměty měly provrtaný otvor.
V okolí kopce se nacházejí
dvě mohylová pohřebiště z doby bronzové a halštatské, a to přímo na úpatí Burkováku a v poloze Na Kopci, vzdálené asi 1 km severním směrem. Cesta na vrchol vede od státní silnice kolem pastvin a polí pozvolna k vrcholu.
Sraz husitských revolucionářů
Vrch je také znám jako
hora Tábor, jež byla ve středověku cílem náboženských shromáždění. Jedním z největších byl sraz přívrženců husitství dne
22. července 1419. Poutě na „hory“ se konaly v období od Velikonoc 1419 do jara 1420. Kněží na nich kázali o vizi nového království nebeského a
brzkém konci světa. Hlavní duchovní myšlenkou se stalo spasení a usednutí coby spravedliví a čistí na nebesa. Na tabuli na Burkováku stojí, že se tu v inkriminovaný den sešlo na 20 tisíc věrných křesťanů. Některé prameny operují s číslem až 42 tisíc. Prý sem přišli z Čech i Moravy.
Burkovák je spjat i se ze zakladatelem města
Tábora, husitským hejtmanem Petrem Hromádkou, původně církevním hodnostářem. Byl jedním z organizátorů poutí na hory, po vyhnání husitů ze
Sezimova Ústí s nimi odtáhl na opuštěné hradiště nad
Lužnicí, kde se usadil. Odtud
poslal do
Plzně zprávu Žižkovi, že našel vhodné místo pro souvěrce.
Hromádku upálili 6. února 1421 na rynku v
Chrudimi vojáci krále Zikmunda.
Kamenný kruh pod kopcem
Kamenný kruh, který zde vyrostl v rámci
obnovování megalitických staveb v Čechách. Kamenný kruh má
průměr 8 metrů a základem bylo usazení vybraného středového kamene a dalších 4 kamenů, určujících 4 světové strany. Místa ostatních 12 obvodových kamenů byla vybrána náhodně, strana, kterou se ukotvovaly do země a čelem ke středu kruhu, nikoliv. Takto vytvořený kamenný kruh, se středovým kamenem uprostřed, má
léčivý charakter stejně jako mnohé, daleko starší kamenné kruhy, rozseté nejen po Evropě.