Zámecký park na Konopišti patří k nejkrásnějším krajinářským parkům u nás. Jeho součástí je rozsáhlý zámecký rybník, růžová zahrada se skleníkem, obora a bažantnice. Nachází se zde několik naučných stezek a obůrka s lesní zvěří.
Konopišťský
zámecký park patří mezi naše
největší a nejhodnotnější krajinářské parky. V roce 2002 byl spolu se zámkem vyhlášen národní kulturní památkou. Park na ploše 340 hektarů nechal vytvořit
Arcivévoda František d’Este. Mimo domácích dřevin zde byly vysazeny i různé exotické druhy. Stovky dělníků pracovaly na parku od roku 1888 celých 15 let. Na přípravě se podíleli i vídeňský zahradní architekt Mössmer a
vrchní zahradník z pražské Stromovky Karel Rozínek. Součástí parku jsou i mnohé stavby, ať již hospodářského nebo dekorativního charakteru. Nedaleko zámku najdete například
Neptunovu kašnu, kalvárii a sochu boha Iana, na horním parteru zámku zas sousoší psovoda, u rybníka potom kuriozní
kotvu z potopené námořní lodi, Antoniův sloup, bohatý dekor rosaria vytvářejí
Kleopatřin sloup, četné sochy (např. Atlas a Herkules), vázy, čtyři obelisky s egyptskými hieroglyfy a skleník. Dále v parku stojí i kostelík, myslivna a další stavby.
Pozoruhodná parterová
růžová zahrada byla založena v letech 1906–13, v době svého vzniku v ní bylo vysazeno údajně na 200 druhů a kultivarů růží. Po druhé světové válce došla tato část konopišťského parku k značné újmě, až v šedesátých letech minulého století bylo rosarium obnoveno podle návrhu Bohumila Kavky a Milady Opatrné.
Skleník, který pochází ze stejné doby jako rosarium, sloužil především k pěstování teplomilných rostlin a orchidejí. V současnosti je přístupný veřejnosti, kromě sbírkových rostlin (palmy, orchideje, sukulenty) se tu věnují i pěstování pokojovek pro zámecké interiéry a letniček pro místní zahradu.
Malou
obůrku s ukázkou lesní zvěře najdete nedaleko známé konopišťské
restaurace Stará myslivna. Dospělí i děti zde mají šanci seznámit se s vybranými druhy lesní zvěře. Hojně zalesněná jednohektarová obůrka vytváří pro život lesní zvěře ideální přirozené prostředí. V současnosti můžete obdivovat
daňka skvrnitého, muflona a
jelena siku Dybowský. Obůrka se nachází v místě, v jehož blízkosti vedou trasy tří naučných stezek.
Naučné stezky parkem Konopiště:
7 km dlouhá
naučná stezka "Historie a příroda konopišťského zámeckého parku" vás provede okolím zámku. Stezku je možné rozdělit na dvě části. První vede v bezprostředním okolí zámku. Čeká vás tu i prohlídka
Růžové zahrady, ve které roste více než 5 200 keřů růží. Druhá část vede podél Zámeckého rybníka a zachází až do nejodlehlejších částí parku. Rybník pod zámkem je poslední z řady rybníků na Konopišťském potoce.
Přírodní zalesněnou částí zámeckého parku prochází "Lesní stezka Ferdinanda d’Este", který zde vytvořil rozsáhlý lovecký revír. Přes panství nevedly veřejné cesty, ale existovala možnost zakoupení vstupenky povolující nedělní vstup do konopišťských sadů. Od 15. 6. 1914 nechal František Ferdinand zahrady zpřístupnit veřejnosti. Poslední volný čas v Čechách strávil na lovu holubů 18. 6. 1914 a pak odjel s manželkou Žofií do Sarajeva, kde byli oba 28. 6. 1914 zastřeleni atentátníkem Gavrilem Principem. Na Lesní stezku se dostanete nejlépe z rozcestí U Neptuna (od výbehu s medvědy). Po okruhu vás provede značka se siluetou bažanta. Stezka končí u vstupní brány zámeckého parku ve směru od Benešova, odkud je možné vrátit se hlavní pormenádní cestou zpět k zámku.
Poslední naučnou stezkou zámeckého parku je stezka „Pod stromy.“ Během nenáročné procházky na dvou a půl kilometru dlouhé trase vedoucí konopišťským parkem se děti, školní kolektivy, ale i dospělí na ilustrovaných obrazových tabulích podrobně seznámí s celkem jedenácti stromy, které rostou nejen v zámeckém parku, ale také v našich lesích.
V zámeckém parku na Konopišti můžete vidět rozsáhlý zámecký rybník, růžovou zahradu se skleníkem, oboru, bažantnici, Neptunovu kašnu, kalvárii, sochu boha Iana, sousoší psovoda, kuriozní kotvu z námořní lodi a další stavby jako kostelík či myslivna.
Arcivévoda František dEste nechal vytvořit park na ploše 340 hektarů a zpřístupnil zahrady veřejnosti 15. 6. 1914. Poslední volný čas strávil na lovu v konopišťském parku před atentátem v Sarajevu, kde byl spolu s manželkou Žofií zastřelen 28. 6. 1914.
Růžová zahrada v Konopišti utrpěla značnou újmu po druhé světové válce, ale v 60. letech 20. století byla obnovena podle návrhu Bohumila Kavky a Milady Opatrné.
Rosarium v Konopišti je významné svým bohatým dekorem, který tvoří například Neptunova kašna, Kleopatřin sloup, četné sochy, vázy a čtyři obelisky s egyptskými hieroglyfy.
Na naučných stezkách v Konopišti můžete prozkoumat historii a přírodu parku, růžovou zahradu, okolí Zámeckého rybníka, lesní zvěř v malé obůrce a seznámit se s lokálními druhy stromů.
V obůrce v Konopišti můžete vidět daňka skvrnitého, muflona a jelena siku Dybowský.
V době svého založení bylo v růžové zahradě na Konopišti vysazeno údajně na 200 druhů a kultivarů růží.
Zámecký park Konopiště zahrnuje plochu 340 hektarů.
Skleník v Konopišti sloužil původně k pěstování teplomilných rostlin a orchidejí, ale v současnosti je přístupný veřejnosti a slouží k pěstování sbírkových rostlin a letniček pro zámecké interiéry a místní zahradu.
Na přípravě a realizaci zámeckého parku Konopiště se podíleli vídeňský zahradní architekt Mössmer a vrchní zahradník z pražské Stromovky Karel Rozínek.