Zámecký park v Lysé nad Labem je svou celou rozlohou 21 ha a umístěním na temeni Zámeckého vrchu (220 m n. m.) výraznou krajinnou dominantou. Spolu s architektonickými dominantami objektů zámku, bývalého kláštera bosých augustiniánů a kostela sv. Jana Křtitele vytváří jedinečné panorama.
Zámecký park je kulturní památkou a od roku 2003 je součástí Městské památkové zóny. Park je ohraničen kamennou zdí, skládá se ze dvou částí – formální a přírodně krajinářské. Formální část je tvořena převážně tvarovanými živými ploty, přírodně krajinářská je složena ze stromových skupin, lesoparku a travnatých ploch. V parku je nezanedbatelné množství dřevin i travnatých ploch, které poskytuje životní prostředí řadě druhů organismů včetně zvláště chráněných.
Park je významnou památkou zahradního umění, jejíž počátky sahají do konce 16. století, kdy Lysá byla komorním panstvím a loveckým zámkem Habsburků (park je na trase naučné stezky Krajinou Rudolfa II.). Velký rozvoj parku nastal na přelomu 17. a 18. století za Františka Antonína hraběte Šporka. Koncem 18. století byl park jeho adoptivním synem Rudolfem Sweerts-Šporkem rozšířen na současnou velikost. Baron Leitenberger na konci 19. století nechává park upravit v anglickém stylu v podstatě do dnešní podoby. K tomuto si pozval významného zahradního architekta Eduarda Petzolda. Poslední významné změny park prodělal za Kinských, kteří park obohatili řadou významných dřevin, ze kterých se do současnosti bohužel mnoho nedochovalo.
Málokterý ze šlechticů se mohl pyšnit na svých panstvích tak výjimečnými a ojedinělými alegorickými soubory soch, jako F. A. Špork. Méně známým, neprávem opomíjeným, je právě soubor alegorií v zámeckém parku v Lysé nad Labem. V zámeckém parku je umístěn alegorický soubor soch, spojených s člověkem a přírodou, který nemá ve světě obdobu. S cyklem dvanácti měsíců se může návštěvník parku seznámit již v hlavní osové aleji, kterou přichází na druhý zámecký parter. Ten je z východní strany osazen šesti klasicistními sochami antických božstev. Druhý zámecký parter je osazen dvěma sochami sfing, lvů a lvic. Na prostředním schodišti, oddělujícím 1. a 2. zámecký parter, nacházíme alegorie Dne a Noci. Nad nimi jsou pak umístěny sochy Adonise a Venuše. Levé schodiště je ve spodní části osazeno alegoriemi Evropy a Asie, v horní části pak Afriky a Ameriky. Pravé schodiště patří alegoriím živlů – Voda a Země a nad nimi Oheň a Vzduch. Mezi schodišti jsou volně rozmístěny alegorie čtyř ročních dob: Jara (Flory), Léta (Ceres), Podzimu (Bacchus) a Zimy (Saturn).