Historická budova čp. 265 stojí v horní části náměstí Bedřicha Hrozného na jeho jižní straně. Jedná se o dům z roku 1752, ve kterém je dnes umístěno Muzeum Bedřicha Hrozného a řada dalších institucí.
Původně zde bývala
radnice, domek se šatlavou a pranýř. Při velkém požáru roku
1751 radnice vyhořela. Následně došlo k nové výstavbě domu. Tehdy si zde vrchnost zřídila
špitál, který fungoval až do jeho zrušení v roce 1805. Roku 1789 byla v domě založena Janem Stejskalem
první světská lékárna. Lékárna v objektu zůstala
do roku 1873, kdy byla přemístěna do domu s čp. 22 na náměstí Bedřicha Hrozného.
Dům čp. 265 je přízemní
čtyřkřídlé stavení, obklopující vnitřní dvůr. V hlavním průčelí má mírně předstupující a převyšující střední patrovou část. Postranní přízemní části mají
valbové střechy kryté dvojitě kladenými bobrovkami. Patrová část je zakončena
mansardovou střechou, kterou zdobí vikýř s okénkem završeným obloukem, klenákem, volutovými křídly a římsou, kopírující ve středové části okénko. Přízemní části severního průčelí jsou dvouosé, vyvýšený střed domu je o pěti okenních osách. Dům se soklem j
e členěn podokenními římsami, průběžnou patrovou římsou a profilovanými podstřešními římsami. Okna jsou lemována hladkými rámy s lištou. Hlavní dvoukřídlé a výplňové dveře jsou vsazeny do
pískovcového pravoúhlého portálu s ostěním, zvýrazněným plastickým maltovým rámcem a světlíkem (v přízemí na místě třetí okenní osy vyvýšené části). Z exteriéru v prostoru vnitřního dvora stojí za pozornost
pavlač, která je podklenutá pěti segmenty a pravoúhlý pískovcový portál s lištou při vstupu na dvůr. Na jižní straně dvora se nachází
průchod do zahrady, který je zaklenut valenou odsazenou klenbou.
Interiér (přízemí i patro) obsahuje celou řadu původních detailů. Objevují se zde četné
valené klenby s pětibokými výsečemi, segmentové
výklenky a záklenky na stěnách a místy i původní dveře. Za zmínku stojí dveře do dvora, které jsou již zmodernizované, ale obsahují
dva staré zdobné šupáky (18. století). V severním křídle se nacházejí historické dveře se čtyřmi výplněmi dělené křížem s kruhovými výřezy horních výplní. Nade dveřmi je oválný otvor.
Z historie muzea v Lysé nad Labem
Zrod samotné
muzejní činnosti v
Lysé nad Labem se datuje k počátkům 90 let 19. století, kdy nejprve vznikl při spolku Čtenářské jednoty muzejní odbor, který se po roce svého působení osamostatnil s počtem 22 členů. Tvůrčí postavou byl František Otruba – badatel v oblasti místního národopisu a historie,od roku 1909 také ředitel místní školy.
V roce 1912 nese instituce název
Městské muzeum v Lysé nad Labem, současně se usídlilo v budově Městského úřadu
- ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok
1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do
historické barokní budovy z roku 1752 (z doby Swett-Šporků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou
Polabského muzea se sídlem v
Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název
Muzeum Bedřicha Hrozného. Muzeum nemá bezbariérový vstup.