V roce 1677 byl na místě původní tvrze Františkem Gabrielem Horeckým postaven barokní zámek, k jeho rozšíření došlo za Kristiána z Gillernu. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není otevřen veřejnosti. Přístupný je však anglický park a zahrada, předělená lipovou a kaštanovou alejí.
Podnětem ke zřízení stálého panského obydlí byla značná
odlehlost, a i
nehostinnost obytných prostor
hradu Cimburka. V roce
1611 se v
Koryčanech poprvé připomíná panské obydlí na kopci za farou. Nový zámek byl oproti starému hradu velkolepý.
Dvě barokní křídla obrácená k městečku a kostelu později doplnila další křídla a hospodářské budovy. Na návrší nad farou tak vyrostl zámek francouzského střihu s nádherným zadním schodištěm, velkorysým nádvořím a terasou. V průběhu věků ho vlastnily šlechtické rody, ale také
Rotschieldové nebo
Wittgensteinové. Po osvobození Československa se zámek stal
státním majetkem, byly tu ubytovány děti padlých jugoslávských partyzánů, byla tu
knihovna,
mateřská škola, obřadní síň, zvláštní škola s internátem, sklad textilu i odborné
učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou, ale z důvodu
rekonstrukce jej není možné navštívit.
Park je otevřený veřejnosti – v pozdním jaru tu najdete barevné koberce kvetoucích
rododendronů, v létě ze svahů kolem zámku zase svítí záhony levandule. A je odtud nádherný výhled na celé
Koryčany i
poutní kapličku na protějším kopci. Mezi významnější dřeviny nacházející se v parku patří některé
jedle, smrky a zeravy. Nelze přehlédnout
obrovský červenolistý buk, žlutolistý
trnovník, statný
břek, převislou
višeň křovitou a chloupkatou.