Stranou rušných cest, daleko od míst prošlapaných nohami turistů, na začátku staré kaštanové aleje, stojí v romantickém parku nenápadný zámeček. Právě tenhle nenápadný zámek byl útočištěm Marie von Ebner Eschenbach, hraběnky Dubské. Její jméno u nás známé není, ale v Rakousku ho zná každé malé dítě.
Hoštice patří k nejstarším obcím na úpatí nevelké
Litenčické pahorkatiny. Jejich srdcem byla už někdy ve
12. století tvrz, později přebudovaná na zámeček. Kolem něj časem vyrostla vesnička s kostelem, s nedalekými Zdislavicemi zámek dodnes pojí starobylá a velmi
malebná alej s kaštany a ořešáky, která na jaře nádherně kvete a na podzim hýří pestrými barvami. Až do 17. století byl nynější zámek tvrzí, která však prošla
barokní přestavbou. V
18. století se Hoštice se
zámkem a statkem Ferdinanda Geisslerna staly “poutním místem” zemědělců a chovatelů z celé Evropy. Zámecký pán s velkou vášní pro
chovatelství a šlechtitelství tu mimo jiné vyšlechtil speciální
plemeno jemnovlných ovcí, které v době napoleonských blokád nahradily nedostupné španělské ovce merino. Z jeho výzkumů čerpal i
J. G. Mendel.
Za kovanou bránou, stojí v nevelkém parku malebný patrový
klasicistní zámeček. A právě starou alejí sem pravidelně chodívala
hraběnka Marie Dubská. Hoštice jí byly útočištěm, ve kterém se mohla věnovat své největší vášni. Psaní, což v polovině 19. století nebyl pro ženy ani trochu typický koníček.
Až
do roku 1948 patřil zámek rodině Dubských. Události konce války, kdy se v zámku v rychlém sledu střídali partyzáni s nacisty, zachytili Jindřich Ocásek a Václav Pešl v knize
V dvojím ohni z roku 1974 nebo ve filmu
Oddíl Chřiby 1945. Po válce byl hoštický zámeček zabaven. Jeho vybavení bylo částečně odvezeno na
zámek v Buchlovicích a od roku 1952 sloužil jako
Národní škola pro nápravu vad řeči. Po roce fungování byl přeměněn na
dětský domov, který tu fungoval až do roku 1996. Dnes je zámek v soukromých rukách, natáčela se tu řada filmů a seriálů. Mezi nimi Četnické humoresky nebo
Četníci z Luhačovic, Znamení koně, Můj strýček Archimedes nebo některé scény z historického
seriálu Marie Terezie.
Hoštický zámek dnes
přístupný není, ale do parku můžete nahlédnout přes mřížoví zámecké brány. Na
prohlídce zámku a okolního parku se můžete
domluvit individuálně na e-mailu: luksik.petr@post.cz. Vstupné je dobrovolné. Zámek je díky svým majitelům ve velmi dobrém stavu.
Marie Dubská von Ebner Eschenbach
Marie Dubská se narodila 13. září 1830 ve
Zdislavicích. Její dětství bylo poznamenáno ztrátou maminky, která zemřela krátce po porodu. Možná i proto Marie utíkala z reálného světa do
kouzelného světa příběhů a románů, které z ní udělaly jednu z nejslavnějších německy píšících autorek své doby. Její otec František neviděl rád, že se jeho dcera věnuje něčemu tak neženskému a frivolnímu, jako je psaní románů. Mladá Marie proto
často chodívala do Hoštic, kde se psaní mohla věnovat naplno. Hoštická alej a okolní krajina byla častým svědkem jejích procházek a toulek.
V 18 letech se
provdala za svého
bratrance Mořice von Bener Eschenbach, který v té době pobýval v nedalekých Lysicích. Jako vdanou paní ji osud zavál do Louky u Znojma, do Vídně, do Paříže a na řadu dalších míst. Kromě šlechtických a rodinných povinností se věnovala
kultuře,
psala divadelní hry a proslavily ji
romány z venkovského prostředí, ve kterých se vrací hlavně na Moravu, domů do
Zdislavic a jejich okolí. V parku hoštického zámku dodnes stojí její busta. Na podstavci je vyobrazena
rytina z jejího románu
Obecní dítě.