Průhonický zámek několik kilometrů jihovýchodně od Prahy je otevřen veřejnosti pouze částečně. Zpřístupněna je zde expozice Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha, pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy. Ostatní prostory využívá Akademie věd ČR.
V části
západního křídla zámku, které je přístupné z Malého nádvoří, můžete navštívit
stálou expozici s názvem „Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha“
věnovanou zakladateli Průhonického parku hraběti Taroucovi.
Součástí expozice jsou informace o
historii průhonického panství, o portugalském rodu Silva -Tarouca a jeho působení v Čechách, o přestavbě zámku, jeho tvůrcích a především o založení zdejšího rozsáhlého krajinářského parku. Je zde zdokumentováno období jeho budování, hlavní myšlenky tvůrce i další významný počin v oblasti dendrologie – založení Dendrologické společnosti.
Mimo to zde lze využít
Rytířský sál, který slouží jako
konferenční centrum. Pečlivě zrekonstruované historické sály a salóny jsou vybaveny potřebnou prezentační technikou a připojením k internetu. Rytířský sál je také často využíván k romanticky laděným
svatebním obřadům. Zámek také často využívají filmaři – roku 1984 se v tomto romantickém prostředí například natáčela známá
pohádka S čerty nejsou žerty.
Z historie zámku Průhonice:
Na místě dnešního průhonického zámku stával
od 14. století gotický hrádek pánů z Říčan. Poprvé je doložen roku 1404 jako majetek rodiny pražských patricijů Velfloviců. Ve 2. polovině 15. století, kdy Průhonice vlastnili Zapští ze Zap, byl
hrádek upraven na renesanční zámek a naproti starému paláci byl postaven nový renesanční palác. V roce 1636 je ale zámek uváděn jako zpustlý.
Jeho tehdejší majitelé,
rytíř Antonín Binago a jeho syn Augustin, kteří Průhonice vlastnili do roku 1669, zámek stavebně upravovali. Po nich se zámeček dostal do
držení jezuitů, kteří v letech 1680-1685
přikročili k jeho rozšíření. Dostal tak podobu čtyřkřídlé budovy s výraznou věžicí při vstupu. Dnešní podobu dala zámku v Průhonicích ovšem až
rozsáhlá neorenesanční přestavba pro hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, která se uskutečnila v letech 1889-1894. Autorem projektu v tehdy novém a moderním stylu české novorenesance byl
architekt Jiří Stibral. Na 220 ha luk a lesů v okolí
Botiče v blízkosti zámku dal hrabě zřídit
rozlehlý park, v němž bylo vysazeno množství vzácných rostlin. Roku 2010 se zámecký park stal součástní světového dědictví
UNESCO.
Veřejnosti je částečně otevřena expozice 'Průhonický zámek a park - dílo přírody a lidského ducha' a pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.
Expozice nabízí informace o historii průhonického panství, rodině Silva-Tarouca, přestavbách zámku, jeho tvůrcích a o založení rozsáhlého krajinářského parku.
Expozice dokumentuje také založení Dendrologické společnosti, což je významný počin v oblasti dendrologie.
Rytířský sál slouží jako konferenční centrum s potřebnou prezentační technikou a připojením k internetu a je často využíván pro romanticky laděné svatební obřady.
Zámek byl v roce 1984 využit pro natáčení známé pohádky 'S čerty nejsou žerty'.
Na místě dnešního zámku původně stál gotický hrádek, který byl v 15. století přestavěn na renesanční zámek a ve 17. století rozšířen jezuity na čtyřkřídlou budovu.
Hrabě dal zámku jeho dnešní podobu rozsáhlou neorenesanční přestavbou, která probíhala v letech 1889-1894 pod vedením architekta Jiřího Stibrala.
Průhonický park, který byl založen hrabětem Silva Tarouca, je rozsáhlý krajinářský park s množstvím vzácných rostlin a v roce 2010 byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.