Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.
Park Průhonice je ideální místem pro relaxaci i
romantickou procházku. Do Průhonického parku se vydejte rozhodně koncem května, když kvetou
rododendrony. Do parku se, ale můžete vypravit v kterémkoli ročním období a vždy budete mít na co se dívat. Mimo významu umělecko-historického je park cenný i
dendrologicky, jako sbírka domácích a
cizokrajných dřevin – okolo 1 600 druhů. Výjimečná je sbírka
rododendronů čítající okolo
8 000 kusů ve 100 druzích a kultivarech.
Nejkrásnější je park opravdu na jaře, kdy kvete velké množství zajímavých rostlin. Své kouzlo má také v
zimě, kdy je příroda pokryta sněhovou přikrývkou a vodopády jsou zamrzlé. Vstup do parku je možný nejen
hlavním vchodem u zámku, ale i
vchodem ze silnice směrem na Dobřejovice, která rozděluje park na dvě části.
Průhonický park má nejenom umělecko-historický význam. Park je v posledních letech útočištěm četných rostlinných i živočišných druhů. Na jeho území jsou zachovaná
cenná lesní a luční společenstva. K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky a dendrotéka –
sbírka šišek.
Sbírka šišek po několik desetiletí shromažďoval dlouholetý pracovník Správy Průhonického parku pan Miroslav Kučera. Svým rozsahem 2659 položek se
řadí mezi tři největší na světě. Tuto původně soukromou sbírku dnes vlastní Botanický ústav Akademie věd a slouží ke studijním účelům. Součástí areálu Průhonického parku je také
Průhonická botanická zahrada se svými unikátními sbírkami kosatců,
pivoněk, denivek, růží a rododendronů.
Park Průhonice a návštěvnické centrum
V přízemí průhonického
zámku naleznete
Návštěvnické centrum věnované parku i Botanického ústavu Akademie věd ČR, která park spravuje. Prohlédnete si zde
velkou mapu s informacemi o
aktuálně kvetoucích rostlinách, dozvíte se, jaké akce se v Průhonickém parku v průběhu roku pořádají, dále je zde 3D model parku nebo přístup do informačního systému
Virtuální Průhonice. Část expozice je věnována vědecké činnosti Botanického ústavu.
Návštěvnické centrum je umístěno v části nazývané
Malý zámek v prostorech
bývalé kočárovny, u hlavní cesty do
zámku a parku a je přístupné z Velkého nádvoří.
Drobné stavby a expozice Průhonického parku
V Průhonickém parku se nachází tři drobné stavby, které v soubě ukrávají zajímavé expozice. Těsně u
zámku (u Sádkového rybníčku) můžete navštívit
Rybárnu, která původně sloužila jako
zázemí pro rybniční hospodářství v parku.
Česká chaloupka se nachází poblíž vstupu „Hájovna“. Byla postavena pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895). Pro svůj
romantický vzhled zahrála v několika českých pohádkách.
Strážní domek Wachhaus je zakreslen v mapě stabilního katastru již v roce 1841. Stál nad údolím potoka Botič v době, kdy ještě neexistoval rybník Bořín, a sloužil Spolku pobotičských mlynářů. Součástí parku se stal v roce 1904.
Historie Průhonického parku
Park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca a najdete v něm kromě lesu s cizokrajnými dřevinami také volné louky či rozlehlé
Alpinum (vybudované na skalnatých partiích nad Botičem). Nachází se v nadmořské výšce 280-342 m.
Přírodně krajinářský park je založený na uměleckém uchopení přírodních prvků. Hrabě využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní
domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými
cizokrajnými dřevinami, pro které byl často park vstupní branou nejen do Čech, ale i Evropy. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené
průhledy, které vás mnohdy překvapí v místech, kde je nečekáte. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s
lučními plochami,
rybníky,
potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. To vše se pojí v jeden velký, propracovaný, rozmanitý a bohatý harmonický celek.
Přírodně krajinářský park Průhonice, který je
Národní kulturní památkou a památkou UNESCO se nachází jen kousek od Prahy a nabízí 25 km cest, na kterých můžete obdivovat jedinečné průhledy, domácí i cizokrajné dřeviny, vzácné sbírky a mistrné kompozice. Průhonický park je posledním svobodným uměleckým krajinářským dílem na našem území a možná i na světě.
Průhonický zámecký park je jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, který se rozkládá na ploše 240 hektarů v členitém údolí říčky Botič, jen pár kilometrů od hranic hlavního města Prahy.
V parku můžete obdivovat bohatou sbírku rododendronů, která čítá okolo 8 000 kusů, a další domácí a cizokrajné dřeviny, celkem přibližně 1 600 druhů.
Park je krásný na jaře, kdy kvetou rododendrony a mnoho dalších zajímavých rostlin, ale své kouzlo má v každém ročním období, včetně zimy, kdy je příroda pokryta sněhem a vodopády jsou zamrzlé.
Park je domovem unikátních rostlinných i živočišných druhů, cenných genofondových sbírek a dendrotéky, která obsahuje jednu z největších sbírek šišek na světě s 2659 položkami.
V návštěvnickém centru, které se nachází v přízemí průhonického zámku, najdete velkou mapu parku, informace o kvetoucích rostlinách, 3D model parku a expozici věnovanou vědecké činnosti Botanického ústavu.
Park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca a je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO. Je považován za umělecké dílo v krajinářské kompozici s dokonalými průhledy a kombinací domácích i cizokrajných dřevin.
V parku se nachází Rybárna u Sádkového rybníčka, Česká chaloupka u vstupu Hájovna a Strážní domek Wachhaus, které hostí zajímavé expozice a mají historický i kulturní význam.
Park slouží k vědeckým účelům prostřednictvím Botanického ústavu Akademie věd ČR a hostí unikátní sbírky kosatců, pivoněk, denivek, růží a rododendronů v Průhonické botanické zahradě.
Dendrotéka je sbírka šišek, kterou dlouhodobě shromažďoval Miroslav Kučera. S 2659 položkami patří mezi tři největší sbírky na světě a slouží k vědeckým a studijním účelům.
Park je založený na uměleckém pojetí přírodních prvků, s využitím domácích dřevin a cizokrajných vnesených dřevin, které tvoří harmonický celek s průhledy, lučními plochami, rybníky a potoky, což je příklad mistrné krajinářské kompozice.