Žádlovický zámek představuje významnou historickou a architektonickou barokní památku. Dlouhou dobu sloužil jako střední odborné učiliště zemědělské, postupně však prochází rekonstrukcí a vzniká zde depozitář Archeologického centra, jehož část bude přístupná veřejnosti.
Jedná se o
jednopatrovou budovu s mansardovou střechou, středním a dvěma bočními křídly. K zámku patří i kaple, dva zahradní domky
z poloviny 18. století a anglický park. Na žádlovickém zámku často pobývala spisovatelka Marie Ebnerová-Eschenbachová, rozená Dubská (1830 až 1916). Dnešní podobu zámku dala rozsáhlá
rekonstrukce ze sedmdesátých let 20. století, od té doby zámek slouží jako střední odborné učiliště zemědělské. Zámek
zatím není oficiálně přístupný, jeho areálem se však můžete projít. Za zhlédnutí mj. stojí kovová brána do zámeckého nádvoří s kovanou
iluzivní perspektivní mříží a také zámecký park, kde rostou mnohé vzácné dřeviny.
V kdysi honosném sídle jsou dnes jen
skromné pozůstatky původní výbavy. Dřívější výstavné prostory stále připomíná kované zábradlí na schodišti, které je staré asi dvě stě let, několik zachovalých lamp nebo štuková výzdoba v původní knihovně.
Po rekonstrukci se na zámku otevře archeologické centrum, kde najdete veškeré informace nejen o archeologii, ale také o souvisejících věcech, například antropologii, protože zde budou uloženy i
kosterní pozůstatky. Venku budou umístěny rozměrnější předměty.
Z historie zámku:
Žádlovický zámek se může pochlubit bohatou historií. Vlastnil jej například rod Pavlovských z Pavlova nebo
Bukůvků z Bukůvky. Přestavby se dočkal za
Mitrovských, kteří pozvedli hospodářství v celém kraji. Na konci 19. století zámek koupil
Viktor Dubský,
velvyslanec Rakouska – Uherska v Madridu, pro sebe a svého syna. Dubští se podíleli i na rozvoji obce – financovali mateřskou školu, zřídili
hospodářskou a zemědělskou školu, kde se mladé slečny učily na hospodyně, a finančně pomohli také hasičskému sboru na pořízení stříkačky nebo při stavbě obecního domu.
Když přišel
k moci Hitler, Dubští sympatizovali s jeho myšlenkami. Je prokázané, že v Žádlovicích byl na tajné schůzce i
Konrád Henlein. Dva synové Dubských se podíleli na rakouském anšlusu a pak bojovali v řadách německé armády.
Jeden z nich padl na ruské frontě, druhý zemřel na následky válečných zranění. Na konci druhé světové války v Žádlovicích sídlil štáb německé Schörnerovy armády, vojáci byli ubytovaní po okolí. Štábu se podařilo před
postupující Rudou armádou dostat
letadlem do Hradce Králové a následně na rakouské území.
Po válce byl
zámek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a připadl olomoucké univerzitě. Pak zde byl
výchovný ústav pro dívky a také
škola pro příslušníky Veřejné bezpečnosti. Po odchodu příslušníků Veřejné bezpečnosti zámek připadl zemědělskému učilišti. Jako
jeden z prvních oborů zde byl kovář – kolář.