Areál kolínské synagogy leží v prostoru někdejšího židovského ghetta. Synagoga sloužila náboženským účelům až do zániku místní židovské obce v roce 1955.
Stavba dnešní kolínské synagogy byla zahájena v polovině 17. století pravděpodobně na místě středověké modlitebny. Nová pozdně renesanční budova byla dokončena na konci 17. století, kdy došlo k zásadní raně barokní úpravě jejího interiéru.
Kolínská synagoga je mimo Prahu nejstarší a nejcennější památkou svého druhu na území Čech. Cennou součástí synagogy je barokní schránka na svitek Tóry "aron ha kodeš" z doby kolem roku 1700.
Vstup je možný pouze prostřednictvím informačního centra sídlícího před vchodem do synagogy v průjezdu židovské školy.
Původní židovské ghetto (židovská čtvrť) zahrnuje dnešní ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé ve středu města. Původně tvořily jednu ulici zvanou Židovská („Plateam Judaeorum“), připomínanou v písemných pramenech již v sedmdesátých letech 14. století. V obou ulicích je dochována řada charakteristických domů s původními středověkými jádry, například dům čp. 157 – bývalá židovská škola s pamětní deskou obětí transportů za druhé světové války, odhalenou r. 1992.
Poznejte kolínskou synagogu, barokní artefakty a původní středověké jádro v srdci bývalého židovského ghetta.
Stavba byla zahájena v polovině 17. století.
Sloužila až do zániku místní židovské obce v roce 1955.
Synagoga reprezentuje pozdně renesanční styl s raně barokními úpravami interiéru.
Uvnitř se nachází barokní schránka na svitek Tóry, aron ha kodeš, z doby kolem roku 1700.
Pro informace o provozních hodinách je potřeba kontaktovat informační centrum před synagogou.
Součástí jsou ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé, které původně tvořily Židovskou ulici.
V ulicích se dochovalo několik domů s původními středověkými jádry, například dům čp. 157 - bývalá židovská škola.
Pamětní deska připomíná oběti transportů za druhé světové války, byla odhalena v roce 1992.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.