Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1843 nedaleko Lovosic. Ve 2. polovině 19. století byl přestavěn na výletní letohrádek. Od roku 1958 je chráněný jako kulturní památka, zřícenina je volně přístupná.
Jedná se o
trojpodlažní věž postavenou ze
světlé opuky a cihel, k jejímuž severnímu průčelí se připojovala čtverhranná přístavba. V průměru věž dosahuje 8,7 m, výška činí kolem
12 m. Bývalo zde 22 oken zaklenutých cihlami.
Jako mlýn sloužil objekt nedaleko
Lovosic do roku
1870, kdy jej poslední z mlynářů p. Kunze prodal
bratrům Tschinkelovým z Lovosic. Noví majitelé větrný mlýn zrušili a nechali jej přestavět podle vzoru anglických letohrádků na lovecký
zámeček v novogotickém slohu. Průmyslník Tschinkel však
brzy zkrachoval a stavba začala pustnout a chátrat. V roce 1886 byl zámeček prodán ve veřejné dražbě, poté vystřídal několik majitelů a nakonec zůstal zcela opuštěn. Obyvatelný byl ještě kolem první světové války.
Posledním obyvatelem Windsoru, jak zámeček pojmenovali místní obyvatelé, byl pravděpodobně
výrobce hliněných předmětů, který žil v jeho sklepních prostorách v letech
1928 – 1930.
Dnes tu stojí
obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.
Objevte historii a současný stav zříceniny Windsor, dříve větrného mlýna a loveckého zámečku u Lovosic.
Větrný mlýn byl postaven v roce 1843.
Jedná se o větrný mlýn holandského typu.
V druhé polovině 19. století byl mlýn přestavěn na výletní letohrádek.
Ano, zřícenina je volně přístupná.
Věž dosahuje průměru 8,7 m a výšky přibližně 12 m.
Bývalo zde 22 oken zaklenutých cihlami.
Po bankrotu průmyslníka Tschinkela začala stavba pustnout a chátrat.
Posledním obyvatelem byl výrobce hliněných předmětů, který v něm žil v letech 1928 - 1930.
Viditelná je obvodová zeď s okenními otvory, dnes bez střechy.
Přestavba byla provedena v novogotickém slohu podle vzoru anglických letohrádků.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.