Zříceninu kartuziánského kláštera, zvanou Kartouzka, najdete na severozápadním okraji obce Dolany při cestě na Vésku. Klášter zvaný také Údolí Josafat po obsazení vojskem Dobše z Tvorkova sloužil za husitských válek jako významná základna husitských vojsk.
Působení přísného mnišského řádu
kartuziánů, který byl založen
sv. Brunonem roku 1084 v
La Chartreuse ve Francii, se v českých zemích stalo módním ve 14. století, kdy zde byly panovnickým rodem zakládány domy a sídla uvedených řeholníků. Zdejší kartuzie vznikla původně
roku 1378 v Trzku u
Litomyšle. O deset let později, roku 1388 se však mniši
přestěhovali na dolanský ostroh, a to především s ohledem na odlehlé statky v Dolanech, Moravičanech, Toveři a Paloníně, které tvořily základ hospodářské existence této řeholnické komunity.
Samotářští mniši žili zvláštním životem. Pobývali sami, a to rádi,
v temných prostorách. Proto se později začalo vězeňským kobkám říkat "kartouzy".
Kartuzii se staly osudným její
strategická poloha a
protihusitské vystupování prvního
převora Štěpána Šrama. Dne 2. 2. 1425 byla kartuzie přepadena husity, kteří zde však nic podsatného nenašli – předtím se totiž podařilo
řeholníkům uprchnout a odvézt knihovnu, archiv a ostaky převora Šrama do bezpečí, za pevné hradby
biskupské Olomouce.
Husity opevněná kartuzie se tak stala významným opěrným bodem proti tehdejší katolické Olomouci. Tento scénář se pak opakoval ještě jednou, a tak v roce
1437 olomoučtí měšťané kartouzu raději odkoupili za 6000 dukátů
a nechali ji zbořit, aby z ní nebylo možné znovu udělat opěrný bod při nájezdech na blízké město.
Tak byla ukončena krátká historie zdejší kartuzie, jejíž objekty se staly předmětem r
ozsáhlého archeologického výzkumu Vlastivědného muzea v Olomouci v letech 1962 až 1975, po nichž zůstaly vykopávky odkryté. Do dnešní doby se
zachovaly základy zdí ambitů,
křížové chodby, klášterního kostela Panny Marie,
sakristie,
mnišských domků, domku převora i
zbytky opevnění. Archeologický průzkum v sedmdesátých letech 20. století přinesl řadu zajímavých objevů, mimo jiné také obohatil poznání o bojové technice husitského období 15. století.