Kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

Hlavní výhoda? Většinou jde o volně přístupná místa, a tak můžete na výlet vyrazit i mimo hlavní sezonu. Sami zjistíte, že s podzimními závějemi spadaného listí nebo se sněhovým popraškem budou kostely bez střech ještě krásnější než ve slunečných letních dnech.
 

Chrám v Panenském Týnci

O titul nejznámějšího kostela bez střechy se uchází gotický chrám Panny Marie se zvonicí v Panenském Týnci. Je to místo prodchnuté štěstím: prý stojí na místě, kde se kříží dvě silné léčivé pozitivní zóny, takže pobyt v jeho zdech přináší optimismus, dobrou náladu a radost ze života.

Neví se, kdy přesně byl založen, ale střechu nikdy neměl: stavět se v Panenském Týnci začalo kolem roku 1316 a ani za sto let se kostel nepodařilo dokončit. Chrám přitahuje milence, milovníky tajemna, citlivé duše i filmaře: vidět jste ho mohli například ve filmu Kytice ve zpracování F. A. Brabce.
 

Břístevská hůra s kaplí Povýšení sv. Kříže u Bříství

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Byla postavena na podnět faráře Karla Heislera. V roce 1764 však byla zasažena bleskem a vyhořela. Až v roce 1816 byla nákladně opravena, ale na Hůrce 30. dubna 1818 břístevská mládež v pálila čarodejnice a jeden z hořících oharků dopadl na šindelovou střechu a ta se vznítila a kaple opět vyhořela.

Zničení kaple jen dva roky po opravě způsobilo, že už nebyla vůle k nové opravě a kaple byla ponechána zubu času. Kaple se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha – Hradec Králové u exitu 18 Bříství.

Kostel a zámek ve Světcích

Historie zvláštního místa ve Světcích na Tachovsku začala již ve středověku a to, když u zázračného balvanu místní lidé postavili ve 14. století kostelík. O dvě stě let později se dostal do rukou paulánských mnichů, kteří se rozhodli zde vybudovat klášter. Na konci osmnáctého století byly ale paulánské kostely zrušeny josefínskými reformami.

Tehdejším majitelů, panství, rodu Windischgratzů se stavba hodila – v polovině 19. století se rozhodli odsvěcený a požárem poškozený kostel přeměnit na svou zámeckou rezidenci. Měl to být romantický zámek samotného maršála Alfreda I. Windischgrätze. Konečnou podobu dostala jen přední obvodová zeď a pyšný feudál se  dokončení stavby nedožil. Budova byla zakonzervována a následně rozebrána. Likvidace torza kláštera by stála zhruba půl milionu korun. Levnější tak bylo nechat zříceninu zpevnit. Dnes ruiny zámku, které od roku 1958 patří na seznam chráněných kulturních památek ČR, pomalu pohlcuje okolní příroda.
 

Na Plzeňsko za svatým Blažejem

Barokní kostel sv. Blažeje na břehu Blažejského rybníka u Branišova připravil o šindelovou střechu v polovině 20. století zásah bleskem a následný požár. Opuštěná ruina dlouhá desetiletí chátrala, od roku 2007 se o ni stará sdružení Cesta z města.

Pořádají se tu kulturní akce pro širokou veřejnost, při Noci kostelů je možné v kostele „s klenbou nebeskou“ přenocovat. Poblíž vznikla nová křížová cesta, kolem rybníka vede naučná stezka a výlet si můžete zpestřit výstupem na Branišovský vrch k ruinám astronomické observatoře Aloise Martina Davida, významného vědce z přelomu 18. a 19. století.
 

Hornické kostely v Podkrušnohoří

Až se budete toulat podhůřím Krušných hor, zastavte se v Krupce, původně hornickém městečku, jehož historie je spojená s těžbou cínové rudy. Poblíž středověké havířské osady Kirchlice kdysi stával nejstarší místní hornický kostel sv. Prokopa; lidem z okolí sloužil až do roku 1891, o pár desítek let později jej poničil požár a už nikdy nebyl obnoven.

Horníkům sloužil také pozdně románský kostel sv. Mikuláše na úpatí hory Krudum mezi Horním Slavkovem a Sokolovem, hluboko v lesích na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, dnes zaniklými vesnicemi. Stavba opředená řadou pověstí byla sama o sobě legendou, a to až do roku 2002, kdy její existenci potvrdily rozsáhlé archeologické průzkumy.
 

Zřícenina zvonice v Mukařově

Na východním okraji obce Mukařov u Úštěka se nachází torzo zvonice bývalého kostela sv. Františka. V polovině 18. století byl zbořen, aby ustoupil stavbě nového kostela vystavěného v barokním slohu. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva areál kostela chátral a v roce 1982 byl kostel pro celkovou zchátralost stržen. Zůstala pouze zvonice, která se nachází asi 45m západním směrem od bývalého kostela. Zvonice stojí v areálu hřbitova, který vymezuje ohradní zeď, mohutná především v jižní části.

Ač se jednalo o kulturní památku, byla zvonice víceméně ponechána svému osudu, až se roku 2002 celá její východní část zřítila. Dochovala se západní část, která byla v roce 2009 stavebně zajištěna. V okolí zvonice se nachází neudržovaný hřbitov s rozpadající se ohradní zdí.
 

Romantika i místa lehce strašidelná

• Legendou mezi kostely bez střechy je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, malé osadě v Orlických horách. Vyhořel na konci druhé světové války, dvakrát unikl demolici a dnes díky částečně prosklené střeše patří mezi evropské unikáty.
• Nařízení Josefa II. vedlo k tomu, že se řada kaplí a kostelů proměnila v ruiny. Podobný osud sdílel například takzvaný Kopeček u Teplic nad Metují se zříceninou barokního poutního kostela Panny Marie nebo kaple Máří Magdaleny na Malém Blaníku.
• Přímo pánubohu do oken se budete dívat i ze zříceniny kostela Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě anebo zříceniny kostela sv. Apoleny u Přimdy.