ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… Turínském plátně
Památky

7 věcí, které nevíte o… Turínském plátně

Poslechněte si audio verzi článku
Tkaninu, do níž údajně zabalili Kristovo tělo krátce po ukřižování, křesťané považují za vzácnou relikvii Ježíšova pohřbu. Pro vědce je to lněný kus textilie, který lze změřit, zvážit a rozebrat až na jednotlivé nitky, ale pravdu o jeho původu se stejně nejspíš nikdy nedozvíme. Turínské plátno zkrátka dál bude obestřeno řadou legend a pověstí.
Příběh plátna začíná u Josefa z Arimatie, který po Ježíšově ukřižování požádal Piláta o jeho tělo. Zatímco Josef koupil plátno, Nikodém sehnal aloe a myrhu, a to v množství odpovídajícím balzamování králů. Mrtvého spustili z kříže, tělo zabalili do obvazů spolu s vonnými oleji, obalili plátnem a uložili do hrobky ve skále. A pak se začaly dít věci.



Jak se ale látka dostala z Jeruzaléma do italského Turína? Jde o autentický předmět nebo podvrh? Z řady kopií, které vznikly a kolují po světě, skončilo jedno z Turínských pláten i u nás: uvidíte je při prohlídce Broumovského kláštera. Vzácný předmět nyní prochází restaurováním a není vystaven (k vidění jsou jeho fotografie v refektáři). V péči restaurátorů bude minimálně do konce roku 2025.
 

1. Historie turínského plátna

Turínské plátno prý bylo brzy po Ježíšově smrti převezeno z Jeruzaléma do Edessy a poté do Konstantinopole, kde během čtvrté křížové výpravy v letech 1203–1204 jeho stopa mizí. Pravděpodobně je ale křižáci dokázali převézt do Francie, protože v roce 1353 se objevilo v městečku Lirey. V roce 1532 při rozsáhlém požáru v Chambéry bylo málem zničeno; dodnes na něm jsou patrné ohořelé části a řada tmavých míst, při opravě na něj také bylo umístěno několik záplat.

Označení Turínské plátno, italsky Sindone di Torino se pro relikvii začalo používat až po roce 1578, kdy je italský šlechtický rod Savojských převezl do severní Itálie. V roce 1983 ho bývalý král Umberto II. odkázal papeži Janu Pavlovi II. Dnes je relikvie umístěna v turínské katedrále sv. Jana Křtitele na Piazza San Giovanni, v poslední kapli vlevo pod královskou tribunou. Plátno není vystaveno veřejně, je ukryté v ochranném pouzdře a vyjímá se jen při zvláštních příležitostech. Strach o jeho osud je na místě: v roce 1997 jen náhodou uniklo zničení a z hořící katedrály je zachránili hasiči.
 

2. Padělek, podvrh a falzifikát?

Během stovek let od jeho zázračného znovuobjevení v roce 1353 Turínské plátno řada biskupů a dalších prelátů odmítla a označila za padělek, podvrh či falzifikát, další ovšem jeho původu bezmezně věřili. Dnes sice církev netvrdí, že Turínské plátno je pravé, ale považuje jej za působivou připomínku Kristova utrpení. Turínský kardinál Severino Poletto v dubnu 2010 řekl, že rozhodnutí o původu plátna není na církvi, ale na vědě.
 

3. Moderní výzkum

Málokterá relikvie byla tak podrobně vědecky zkoumána jako Turínské plátno. Průzkum, do něhož se zapojily stovky nezávislých laboratoří z celého světa, přinesl překvapivé i očekávané výsledky. Nejpravděpodobnější je, že lněná textilie s nepatrným podílem bavlny, 436 centimetrů dlouhá, 110 centimetrů široká a vážící 1420 gramů, byla vyrobena někdy mezi lety 1260 a 1390. Jenže tu je řada drobností, které by středověký padělatel nedokázal napodobit ani vzdáleně: například technologie tkaní použitá na zmíněném pruhu látky se používala jen v poměrně krátkém období na začátku našeho letopočtu.

325-05-shutterstock-537847555-1.jpg

Rozbor pylových částic zase v látce odhalil stopy 48 rostlin, z nichž většina roste pouze v Palestině a jejich kombinace je obvyklá pro období března a dubna. Na tváři se nacházejí stopy octa (římský voják dal umírajícímu Ježíši napít z houby nasáklé kyselou tekutinou), mince v očních důlcích pocházejí z příslušného období a před několika lety dokonce italští vědci objevili na Turínském plátně zbytky látek, které se obvykle objevují v tělech umučených lidí nebo těch, kteří za sebou mají hluboký nervový šok. Místo odpovědí se tak objevují další a další otázky.
 

4. První fotografie

Otisk postavy na tkanině sépiové barvy přesně odpovídá anatomii muže s plnovousem a trnovou korunou, s rukama složenýma v klíně a s krvavými skvrnami na zápěstích, chodidlech a boku (kde podle Bible Ježíše na kříži kopím probodl římský voják Longinus). Otisk postavy vyvolává další otázky: postava ve skutečnosti není na plátně otištěna, jde spíš o projekci, která připomíná negativ.

Zasahuje jen tenkou vrstvu plátna o tloušťce v řádu desetin milimetru a mnohem zřetelněji než při pouhém pohledu vystoupí při vyfotografování na černobílém negativu. To se ukázalo už v roce 1898, kdy při vystavení plátna v turínské katedrále Ital Secondo Pia pořídil jeho první fotografii. Tehdy také začala dlouhá cesta objevování tajemství Turínského plátna s využitím vědy a techniky.
 

5. Dvaapadesát Turínských pláten

Pravost Turínského plátna dosud nebyla definitivně vyvrácena anebo naopak uspokojivě potvrzena. Ať už ale je plátno originálem nebo precizně vyrobeným středověkým padělkem, pokud je někde spatříte pečlivě vypnuté v rámu a vystavené zrakům veřejnosti, téměř se stoprocentní jistotou jde o jednu z kopií. Je jich víc, než byste zřejmě čekali: po celém světě je rozmístěno přinejmenším 52 různých exemplářů. Přibližně polovina je doplněna datem, kdy kopie vznikla, další provází autentizační listiny nebo jiné písemnosti.
 

6. Dary pro kláštery a krále

Právě četné kopie Turínského plátna vyvolávají tolik otazníků nad originálem, uloženým v Turíně: je jich zkrátka příliš mnoho. Repliky Turínského plátna vznikaly v italských dílnách zejména během 16. a 17. století. Savojští je obvykle dávali jako dary různým klášterům, církevním hodnostářům a svým příbuzným – a ti duplikáty považovali za skutečné relikvie kvůli blízkému původu s originálem.

Na dokumentech, které je provázejí a potvrzují jejich původ, lze číst prohlášení jako „kopie dokonale identická s originálem“ či „kopie získaná zázračně“. Tyto předměty si nezaslouží označení padělek či podvrh: svědčí pouze o dobré vůli zhotovitelů a dárců.
 

7. Turínské plátno v Broumově



Abyste viděli slavné plátno, nemusíte čekat na jednu z mála výstav, pořádaných v Turíně. Stačí se vypravit do Broumova, kde při prohlídce Broumovského kláštera uvidíte jednu z kopií Turínského plátna, jedinou ve střední Evropě. Byla objevena v roce 1999 v klášterním kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon v dřevěné schránce. Po rozvinutí pruhu plátna, které se rozměry prakticky shoduje s originálem, se objevila latinsky psaná autentika, průvodní listina. Z ní vyplývá, že plátno v roce 1651 daroval turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatovi u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji ještě za svého života daroval broumovskému klášteru. V dokumentu je rovněž uvedeno, že kopie byla při slavnostním obřadu dotýkána s originálem, vyjmenovává slavné účastníky ceremonie a zaznamenává jména osob, které plátno z Itálie do Čech doručily. Broumovská kopie je obraz na lněném plátně s klasickou vazbou a obraz těla je namalován čtyřmi odstíny hnědavé barvy. Uprostřed pak je nápis EXTRACTVM AB ORIGINALI, vyňato z originálu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Kopie Turínského plátna v Čechách – jediná historická kopie severně od Alp

Kopie Turínského plátna v Čechách – jediná historická kopie severně od Alp

V klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem byla v 90. letech minulého století objevena unikátní kopie Turínského plátna. Jedná se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab originali, což doslovně znamená "Vytaženo z originálu". Vzácný předmět nyní prochází restaurováním a není vystaven.

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Známé i neznámé skvosty archeologie: hlava Kelta, nejstarší studna světa a teorie obezity venuší

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

Velehradské muzeum ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje Kultura

Velehradské muzeum ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje

Velehradský dům vznikl rekonstrukcí historických hospodářských objektů někdejšího velehradského předklášteří. V přebudované konírně se stájí ze 16. století, vzniklo Velehradské muzeum, v prvním podlaží nad ním pak Muzeum bible.

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Když se řekne relikviář, většina z nás si představí relikviář sv. Maura, uložený na zámku v Bečově nad Teplou: nádherně zdobenou truhlu, která tvarem připomíná domeček. Schrány na relikvie ale mohou vypadat docela jinak, ostatně i samotné relikvie bývají různě velké. Pojďme společně prozkoumat tajemný svět relikvií a relikviářů a poodhalit tak tajemství předmětů, které lidem pomáhaly překonávat bolesti a strasti pozemského života.

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Krajina na konci světa téměř na česko-polských hranicích, chráněná věncem stolových hor a skalních stěn – to je dnešní Broumovsko. Vraťte se v časech přesně o osm set let zpátky, do roku 1213. Právě tehdy daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova.

Pouť po broumovských kostelech

Pouť po broumovských kostelech

Broumovsko je kouzelným krajem pískovcových skal a zapomenutých barokních památek. Mimořádný genius loci má zejména skupina zdejších kostelů, nádherně zasazených do okolní krajiny. Každý je malým architektonickým skvostem. Bohužel se na většině nemilosrdně podepsal zub času. V současnosti probíhá mohutná iniciativa na jejich záchranu, a tak se některé už začaly pomalu opravovat. Jeďte se podívat, jak znovu nabývají svou ztracenou krásu.

Výlet  do labyrintu skalních chodeb a za mumiemi vambereckých měšťanů

Výlet do labyrintu skalních chodeb a za mumiemi vambereckých měšťanů

Výlet do Kladského pomezí vás provede těmi nejkrásnějšími skalními městy, které se řadí k největším ve střední Evropě i nevšedními kouty broumovského kláštera, který ve svých sklepeních ukrývá 34 mumií!

Broumov

Broumov

Život města, ležícího v kotlině téměř na česko-polských hranicích, se po staletí točil kolem benediktinského kláštera. Ten je dodnes společně s okolní přírodou, tedy s hřebenem pohraničních Javořích hor a skalním městem Broumovských stěn, hlavním turistickým magnetem Broumovska. Město Broumov kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028.

Kopie turínského plátna, darovací listina a skříňka  jsou kulturní památkou

Kopie turínského plátna, darovací listina a skříňka jsou kulturní památkou

"Na světě existuje pouze čtyřicet kopií takzvaného Turínského plátna, do něhož byl podle církve zabalen Kristus, když jej sňali z kříže. Jedna z nich – jediná ve střední Evropě severně od Alp – je k vidění v broumovském klášteře. Počátkem listopadu byla zapsána na seznam kulturních památek ČR. "

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj