Kopie se dotýkala originálu (tím získala punc posvátnosti) 4. května
1651. Zmíněnou událost dosvědčuje autentika (původní listina) přiložená k plátnu, kterou podepsal turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria.
V dokumentu je uvedeno, že
plátno je určeno „velectěnému a úctyhodnému panu opatovi Matouši Ferdinandu z Bilenbergu“. Ten ji zřejmě daroval za svého života
broumovskému klášteru a při barokní přestavbě byla uložena na místo, kde byla objevena. V současné době je broumovská
kopie Turínského plátna vystavena s dalším artefakty v refektáři a je
přístupná v rámci prohlídky kláštera.
Záhada Turínského plátna
Jedním z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších archeologických artefaktů je právě Turínské plátno. Zejména v katolické církvi se traduje, že je plátnem, do nějž bylo zahaleno tělo Ježíše Krista poté, co ho sňali z kříže. Na plátně je pouhým okem viditelný otisk mužské postavy. Podle legendy bylo plátno brzy po Ježíšově smrti přemístěno z Jeruzaléma do Edessy, později do Konstantinopole, ve středověku do Francie a nakonec do Itálie, kde bylo v roce 1578 uchováváno v kapli v Katedrále sv. Jana Křtitele v Turíně. O pravosti plátna se vedou vášnivé spory.
V roce 2002 nové analýzy a detailní průzkum plátna odhalují stáří Turínského plátna na 1300 až 3000 let. Navíc se také ukazuje, že zabalený mrtvý byl ukřižován jinak, než jak vídáme u Ježíše Nazaretského na obrazech a plastikách v kostelech. Roucho nese mužskou DNA a dva typy krve (předsmrtnou a posmrtnou), obě skupiny AB, 121 ran tříocasými důtkami, na jejichž koncích byla olůvka činkovitého tvaru, otisk mince Piláta Pontského z roku 29, pyly ze vzácných izraelských rostlin a navíc sérii tajemných nápisů.
Vědci z Padovské univerzity navíc v roce 2002 při restaurátorských pracích objevili po stržení podkladového plátna na rubu originálu druhý otisk mystické tváře. Té samé, která je otisknutá z přední strany Turínského plátna spolu se zbytkem těla. Italští vědci objevili na Turínském plátně nanočástice, jejichž struktura a rozmístění prý odpovídají následkům krutého mučení. Našli také zbytky kreatininu a feritinu – látky, jenž se obvykle objevují v tělech umučených lidí nebo těch, kteří za sebou mají hluboký nervový šok.