7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Příběhy o pokladech, ukrytých ve starých hradech, patří do říše pohádek – podobně jako povídačky o ohnivých psech a další havěti, která se v noci za svitu měsíce a kvílení větru prohání po hradbách. Jenže občas se takový poklad skutečně podaří objevit: třeba v listopadu 1985, kdy byl pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou nalezen relikviář sv. Maura.

V bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.

Clari svatý mučedník (též Clarus – latinsky jasný/čistý), byl křesťanský duchovní umučený pravděpodobně kolem roku 396. Podle legendy byl tento duchovní a léčitel usmrcen po několika dnech mučení. Důvodem byla jeho neústupnost, kdy neprozradil úkryt dvou mladých lidí, které předtím pokřtil a oddal.

Barokní kostelík svatého Antonína Poustevníka stojí na Svatováclavském náměstí v Novém Hradci Králové. Vystavěn byl v letech 1769-1772, ale jeho vzhled je značně ovlivněn přestavbou z 90. let 20. století.

Hradní muzeum v areálu českokrumlovského hradu a zámku je nejstarší dochovanou částí českokrumlovské rezidence. Představuje exponáty ze zámeckých depozitářů a připomíná nejvýznamnější události, vztahující se k rožmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Ve Vimperku uzavíral farní kostel Navštívení Panny Marie dolní část náměstí. Připomíná se v roce 1365, kdy zřejmě vznikly presbytář, sakristie a jižní portál lodi, ale její původ může být starší, možná raně gotický.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Několik kilometrů od Českého Krumlova stojí na ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Vltavou, půvabný cisterciácký klášter, jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Místo vyzařuje zvláštní poklidnou atmosféru, tolik odlišnou od hektického tempa dnešního světa.

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel v Olomouci návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.

První zmínka o této pozoruhodné stavbě pochází z roku 1150. Jednolodní kostel s pětibokým chórem a věží na západní straně je tedy o několik let starší než milevský klášter. Později byla románská stavba goticky upravena.

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Milevský klášter, založený roku 1187, je nejstarším na jihu Čech. Přes všechny vzestupy i pády, kterými během historie prošel, si však zachoval své genius loci. Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a neméně pozoruhodný je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu nachází.

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

Zřícenina Příběnice se nachází na levém břehu řeky Lužnice asi 10 km na jihozápadě od Tábora. Spolu s hradem Příběničky na protějším břehu řeky tvořil ve své době jednu z nejrozsáhlejších pevností u nás.

Sázavský klášter úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa patří k nejpozoruhodnějším poutním i historicky a umělecky místům v Čechách. Přijďte i Vy a okuste atmosféru a krásu místa .

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Objevení relikviáře svatého Maura dodnes patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984 telefonátem na vídeňský konzulát, a to rozhodně ne nevinným: obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za předmět, který neexistoval.

V klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem byla v 90. letech minulého století objevena unikátní kopie Turínského plátna. Jedná se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab originali, což doslovně znamená "Vytaženo z originálu". Vzácný předmět nyní prochází restaurováním a není vystaven.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

Tajemný, unikátní, velkolepý, nádherný – všechna tato slova vystihují Svatovítský poklad, který si můžete zblízka prohlédnout na Pražské hradě. Jedinečný chrámový poklad vyniká nejenom svou krásou, ale také svým stářím. Nejstarší jeho části spadají až do doby knížete Václava. Stálá výstava Svatovítského pokladu představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny, mj. náročně zdobené relikviáře, monstrance a jiné liturgické náčiní včetně bohatě vyšívaných rouch. Většina předmětů je zhotovena z pozlaceného stříbra či ryzího zlata. Zajímavý je také interiér samotné kaple sv. Kříže, která byla pro účely stálé expozice Svatovítského pokladu stavebně renovována a kompletně restaurována. Výzdobě kaple, postavené po polovině 18. století podle návrhu architekta Niccolo Pacassiho, vévodí oltářní obraz Krista na kříži v životní velikosti, který v roce 1762 vytvořil František A. Palko.