ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích
Památky

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Poslechněte si audio verzi článku
Relikviáře nejsou jen středověké poklady zamčené za sklem – jsou to příběhy zapsané do zlata, stříbra a drahokamů. Ať už vás fascinují tajemné nálezy, jako byl relikviář svatého Maura, nebo hledáte místa, kde se historie snoubí s legendami, portál Kudy z nudy vás provede po těch nejzajímavějších stopách. Vydejte se s námi objevovat skryté klenoty českých a moravských kostelů a klášterů – čekají na vás dechberoucí příběhy, vzácné památky a atmosféra, která vás přenese o staletí zpět.

Tajemství relikviáře

Dva překrásné „domečkové“ relikviáře: relikviář sv. Maura, vystavený na zámku v Bečově nad Teplou, byl vyroben během 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes na území dnešní Belgie. / Relikviář s ostatky Tří králů byl zhotoven na konci 12. století podle návrhu slavného zlatníka středověku Mikuláše z Verdunu a je vystaven v katedrále v Kolíně nad Rýnem.
Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou
Relikviář v katedrále v Kolíně nad Rýnem
Když se řekne relikviář, většina z nás si vybaví slavný relikviář svatého Maura – vzácnou románskou památku, která dnes září na hradě a zámku v Bečově nad Teplou. Jenže svět relikvií a jejich schránek je mnohem pestřejší a rozmanitější. Některé připomínají pohádkové domečky ze zlata a stříbra, jiné mají podobu křížů, monstrancí či drobných amuletů. Někdy ukrývají předmět velký sotva jako zrnko písku, jindy kost či kousek oděvu, vždy však v sobě nesou příběh, který přesahuje hranice času. Pojďte se společně s Kudy z nudy vydat na cestu, která vás zavede do středověkých pokladnic, tajných chodeb klášterů i k relikviím, jež po staletí přitahují poutníky z celého světa.
 

1. Domečkové relikviáře a sv. Maur

Možná znáte detektivní příběh o nálezu relikviáře svatého Maura a postupu jeho restaurování, možná jste jej dokonce na zámku v Bečově nad Teplou viděli na vlastní oči: je mu věnovaná samostatná prohlídka, při níž se s románskou zlatnickou památkou nevyčíslitelné hodnoty seznámíte do nejmenších podrobností. O relikviáři sv. Maura, objeveném v listopadu 1985 pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou, se traduje, že je hned po korunovačních klenotech českých králů druhým nejcennějším uměleckým předmětem v České republice. Památka přitom nebyla pod podlahou hradní kaple schovaná nijak dlouho: od jejího ukrytí do znovuobjevení uplynulo necelých padesát let. Příběh o nalezení relikviáře ale je kombinací detektivky, dobrodružného thrilleru i těžko uvěřitelných náhod.


 
Relikviář svatého Maura je dokonalou ukázkou tumbových či domečkových relikviářů, které tvarem připomínají starověké sarkofágy či bytelné středověké truhlice. Podle historiků tento typ relikviářů vznikl ve starém Lotrinsku, v krajích povodí Rýna a Maasy mezi lety 1150–1250. Relikviář sv. Maura je dlouhý 138,5 cm, široký 42 cm a jeho výška činí 64,5 cm. K největším svého druhu patří relikviář Tří králů v Kolíně nad Rýnem, který na délku měří 220 cm.
 

2. Poklad ze středověkého trezoru z Milevska



Nový zájem o relikviáře probudil rok 2020 a objev 600 let nezvěstné relikvie v Milevském klášteře. V kostele sv. Jiljí se za tajnou chodbou a zdánlivě prázdným středověkým trezorem skrývala další tajná dutina, v níž archeologové objevili zbytky dřevěné schránky, zdobené zlatem a stříbrem, zlatou destičku s písmeny IR, latinskou zkratkou pro Iesus Rex / Ježíš Král, a relikvii v podobě šest centimetrů dlouhého železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

Že by šlo o část jednoho ze tří hřebů, kterými byl ke kříži přibit Ježíš Kristus? Nevíme a možná nikdy vědět nebudeme, ale jisté je, že relikvie z kláštera v Milevsku měla už v době svého uložení obrovskou cenu. Schovali ji mniši v obavách před husitskými nájezdy? Možná ano, šlo zřejmě o nejcennější věc, kterou měli. Víme, že 23. dubna 1420 byl klášter přepaden husity a víme i to, že husitská vojska zničila většinu cenností, které řeholníci před dobytím kláštera převezli na hrad Příběnice. O tajemné skříňce ukryté v tajných chodbách v kostele sv. Jiljí se ale nikde nenašla jediná zmínka.
 

3. Pašijové relikvie

Stáří dřevěné relikviářové schránky z Milevska vědci pomocí radiokarbonové metody datovali do čtvrtého až pátého století našeho letopočtu, tedy přesně do doby, kdy začala sháňka po vzácných pašijových relikviích, předmětech spojených s utrpením Ježíše Krista. Klášterům, kostelům, městům a panovníkům takové předměty nepřinášely jen obrovskou společenskou prestiž, ale i zisk: k relikviím putovaly tisíce poutníků, kteří se často na místě zdrželi delší čas. Navíc pašijovou relikvii, obestřenou dávným příběhem Kristova utrpení, si na rozdíl od královské koruny nikdo nedovolil ukrást nebo zastavit.

Hned po předmětech, které provázely život a smrt Ježíše Krista jsou ceněné především relikvie spojené s kultem Panny Marie. Teprve po nich přicházejí na řadu oděvy, obuv, prsteny mitry a berly světců, světic a mučedníků včetně jejich tělesných ostatků. Samostatnou skupinou pak jsou kontaktní relikvie: předměty, které přišly do styku s relikviemi svatých nebo mučedníků a samy se tak staly relikviemi.
 

4. Poklad císařovny Heleny

Po pašijových relikviích prahne celý křesťanský svět od čtvrtého století našeho letopočtu díky císařovně Heleně Konstantinopolské (255–330). Vypravila se do Svaté země a podle legendy v podání svatého Ambrože se jí 13. září 326 podařilo v kopci Golgota najít Boží hrob. Při návratu do Evropy s sebou mimo jiné přivezla několik částí Kristova kříže, trny z Kristovy koruny a dva ze tří (podle jiných verzí příběhu čtyř) hřebů, kterými bylo tělo přibito ke kříži; uvedené relikvie jsou dodnes uchovány v bazilice sv. Kříže Jeruzalémského v Římě.

Helenin syn, císař Konstantin Veliký, nechal hřeby rozsekat na několik částí a postupně je věnoval významným hostům. Jedna část takového hřebu je součástí Svatovítského pokladuPraze. Římský císař a český král Karel IV. coby nejznámější sběratel vzácných svatých relikvií v českých dějinách dokonce stanovil speciální svátek Kristových hřebů a Longinova kopí, tedy kopí, kterým podle pověsti římský voják probodl Ježíšův bok. Do Prahy na tyto slavnosti přijížděly desetitisíce poutníků z celé Evropy a město se tak zařadilo mezi významná poutní místa.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta a v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě je uložený takzvaný Svatovítský poklad, největší chrámový poklad v českých zemích a jeden z největších v Evropě. Mezi stovkami předmětů nevyčíslitelné historické a umělecké ceny je například půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích, kříž s ostatkem Kristovy bederní roušky či relikviář sv. Kateřiny. Zvláštním typem relikviářů jsou monstrance, misky, číše a kalichy anebo schránky s tvarem uchovávané části těla: ty v expozici zastupuje například gotický relikviář paže sv. Jiří z doby kolem roku 1275 či relikviářové busty sv. Víta, Václava a Vojtěcha, hlavních patronů katedrály. K vidění jsou i takzvané veraikony, obrazy pravé tváře Kristovy, uctívané stejně jako relikvie.
 

5. Ostatky prvomučedníka v Teplicích

V centru Teplic na Zámeckém náměstí stojí barokní kostel sv. Jana Křtitele. Z vyhlídkové věže uvidíte město jako na dlani, prohlédnete si sbírku papírových modelů věží a majáků a také smutně proslulou místnost. Opilý hlídač v ní zaspal a nevaroval obyvatele před největším požárem města, během něhož v roce 1793 velká část Teplic lehla popelem. V místnosti na věži v posteli dodnes spí opilý městský zřízenec a legenda tvrdí, že kdo se dotkne jeho palce, splní se mu přání.



Na stejném náměstí objevíte také původně katolický, nyní pravoslavný kostel Povýšení sv. Kříže. Je novodobým poutním místem: k vidění jsou tu ostatky křesťanského prvomučedníka svatého Clariho z Dalmácie, umučeného ve 4. století. Raritou není jen to, že ostatky jsou kompletní, ale že je dobře zmapovaná i jejich historie: papež Urban VIII. (pontifikát 1623–1644) je daroval knížecímu biskupovi Johanu IV. Marcus von Aldringen, opatovi kláštera v rakouském Seckau. Biskup byl členem knížecího rodu Clary-Aldringenů a po jeho smrti je zdědila rodina. Shoda jmen Clari – Clary je jen náhodná, nicméně už v té doby byl Teplice lázně proslavené po celé Evropě a ostatky svatého, který je považován za patrona lázeňství a rovněž patrona svátosti manželství, byly pro město doslova darem z nebes.

Ostatky do Teplic přijely v cestovním relikviáři, v němž byly uloženy na rubínových sametových polštářích; na nich spočívají dodnes, ale chráněné skleněnou rakví. Z původního relikviáře a jeho výzdoby se dochovaly jen zbytky, dvě původní desky jsou umístěny v již nepoužívaném barokním relikviáři nalevo před vstupem do kaple s ostatky.
 

6. Relikvie z Broumovského kláštera

V kostele sv. Vojtěcha v Broumovském klášteře se nachází asi deset relikviářů. Nejvzácnější mezi nimi je schránka obsahující ostatky sv. Prokopa, zakladatele Sázavského kláštera. Nepřímo by se mezi relikvie dala zařadit i unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651, nalezená roku 1999 v klášterním kostele sv. Vojtěcha za zlaceným štukovým věncem v dřevěné schránce. Na plátně, do něhož bylo krátce po sejmutí z kříže zabaleno tělo Ježíše Krista, je viditelný otisk mužské postavy. Název plátna je odvozen od italského města Turín, kde je tato relikvie od roku 1578 uchovávána. Broumovské plátno se velikostí téměř shoduje s originálem (délka 4,36 m, šířka 1,1 m) a k vidění je při běžné prohlídce kláštera.
 

7. Svatá Trnová Koruna

Podle jiné vzácné pašijové relikvie, trnu z Kristovy koruny, byl pojmenovaný jihočeský klášter Svatá Trnová Koruna / Sancta Corona Spinea. Jeho zakladatel, král Přemysl Otakar II. údajně trn získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Původně byl trn možná uložen v patrové kapli Sainte Chapelle, klenotu vrcholné gotiky a součásti pařížského královského paláce. Kaple, v niž byla uložena trnová koruna a jiné cenné relikvie jako zlomek Kristova kříže či lebky Jana Křtitele, má podobu relikviáře. Za Velké francouzské revoluce byla vypleněna, relikviáře, které se podařilo zachránit, našly nový domov v katedrále Notre Dame.

Svatá Trnová Koruna na počátku 14. století změnila název na dnešní Zlatou Korunu, ale trn, uložený patrně v křišťálové schránce v kapli Andělů strážných, navždy zmizel za husitských bouří.
 

Historie uctívání ostatků

Historie spojená s uctíváním ostatků se začala odvíjet přibližně v druhé polovině 2. století po Kristu u hrobů křesťanských mučedníků hlavně v římských katakombách. Křesťané byli pronásledování a návštěva těchto pohřebišť se dokonce považovala za trestný čin proti státu. Když se z křesťanství stalo uznané náboženství, k pietním návštěvám a mším u hrobů se v 5. století připojil nový obyčej: vkládání malých ostatků do nejrůznějších schránek. Jednoduché plátěné sáčky záhy nahradily dřevěné schránky, oltářní desky, kříže, monstrance, makety klášterů nebo kostelů či honosných hrobek.

Nejdůležitějším obdobím pro uctívání relikvií a vznik relikviářů byl středověk. Nádherné relikviáře byly součástí výzdoby bohatých kostelů, královských i knížecích kaplí. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů, od dřeva přes vzácné textilie až po ušlechtilé kovy, zdobily se drahými kameny a výjevy ze života světců. Drahokamy měly svůj skrytý význam: andělské bytosti a nadpozemské síly jimi mohly prostoupit ze svého nehmotného, duchovního světa mezi obyčejné smrtelníky. Současně lidé věřili, že světlo pronikající skrze drahé kameny násobí sílu vycházející z ostatků uložených v relikviáři. Klanět se, uctívat či dotýkat se relikviářů mělo věřícím přinést ve spojení s modlitbou požehnání či zvláštní milost, pomoc či uzdravení.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

#světovéČesko a tajemství skrytého pokladu: znáte relikviář svatého Maura?

#světovéČesko a tajemství skrytého pokladu: znáte relikviář svatého Maura?

Příběhy o pokladech, ukrytých ve starých hradech, patří do říše pohádek – podobně jako povídačky o ohnivých psech a další havěti, která se v noci za svitu měsíce a kvílení větru prohání po hradbách. Jenže občas se takový poklad skutečně podaří objevit: třeba v listopadu 1985, kdy byl pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou nalezen relikviář sv. Maura.

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově Kultura

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově

V bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.

St. Clari – kompletní ostatky prvomučeníka ze 4. století v Teplicích Kultura

St. Clari – kompletní ostatky prvomučeníka ze 4. století v Teplicích

Clari svatý mučedník (též Clarus – latinsky jasný/čistý), byl křesťanský duchovní umučený pravděpodobně kolem roku 396. Podle legendy byl tento duchovní a léčitel usmrcen po několika dnech mučení. Důvodem byla jeho neústupnost, kdy neprozradil úkryt dvou mladých lidí, které předtím pokřtil a oddal.

Kostel sv. Antonína Poustevníka u Hradce Králové Památky

Kostel sv. Antonína Poustevníka u Hradce Králové

Barokní kostelík svatého Antonína Poustevníka stojí na Svatováclavském náměstí v Novém Hradci Králové. Vystavěn byl v letech 1769-1772, ale jeho vzhled je značně ovlivněn přestavbou z 90. let 20. století.

Hradní muzeum v areálu Hradu a zámku v Českém Krumlově Památky

Hradní muzeum v areálu Hradu a zámku v Českém Krumlově

Hradní muzeum v areálu českokrumlovského hradu a zámku je nejstarší dochovanou částí českokrumlovské rezidence. Představuje exponáty ze zámeckých depozitářů a připomíná nejvýznamnější události, vztahující se k rožmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství.

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera Památky

Broumovský klášter – impozantní komplex dle projektu K. I. Dientzenhofera

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku Památky

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku

Ve Vimperku uzavíral farní kostel Navštívení Panny Marie dolní část náměstí. Připomíná se v roce 1365, kdy zřejmě vznikly presbytář, sakristie a jižní portál lodi, ale její původ může být starší, možná raně gotický.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Klášter Zlatá Koruna Památky

Klášter Zlatá Koruna

Několik kilometrů od Českého Krumlova stojí na ostrohu, obtékaném ze tří stran řekou Vltavou, půvabný cisterciácký klášter, jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Místo vyzařuje zvláštní poklidnou atmosféru, tolik odlišnou od hektického tempa dnešního světa.

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác Kultura

Arcidiecézní muzeum Olomouc a Zdíkův palác

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel v Olomouci návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Strahovský klášter s historickou knihovnou Kultura

Strahovský klášter s historickou knihovnou

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině Památky

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.

Kostel svatého Jiljí v Milevsku Památky

Kostel svatého Jiljí v Milevsku

První zmínka o této pozoruhodné stavbě pochází z roku 1150. Jednolodní kostel s pětibokým chórem a věží na západní straně je tedy o několik let starší než milevský klášter. Později byla románská stavba goticky upravena.

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci Památky

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Milevský klášter bratří premonstrátů – nejstarší klášter jižních Čech Památky

Milevský klášter bratří premonstrátů – nejstarší klášter jižních Čech

Milevský klášter, založený roku 1187, je nejstarším na jihu Čech. Přes všechny vzestupy i pády, kterými během historie prošel, si však zachoval své genius loci. Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a neméně pozoruhodný je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu nachází.

Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou Památky

Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici Památky

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura Památky

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora Památky

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora

Zřícenina Příběnice se nachází na levém břehu řeky Lužnice asi 10 km na jihozápadě od Tábora. Spolu s hradem Příběničky na protějším břehu řeky tvořil ve své době jednu z nejrozsáhlejších pevností u nás.

Klášter Sázava – pouť za svatým Prokopem a jeho pokračovateli Památky

Klášter Sázava – pouť za svatým Prokopem a jeho pokračovateli

Sázavský klášter úzce spojený s životem a dílem poustevníka a patrona české země svatého Prokopa patří k nejpozoruhodnějším poutním i historicky a umělecky místům v Čechách. Přijďte i Vy a okuste atmosféru a krásu místa .

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Po stopách šlechtických rodů: Beaufort-Spontinové a příběh relikviáře sv. Maura

Po stopách šlechtických rodů: Beaufort-Spontinové a příběh relikviáře sv. Maura

Objevení relikviáře svatého Maura dodnes patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984 telefonátem na vídeňský konzulát, a to rozhodně ne nevinným: obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za předmět, který neexistoval.

Kopie Turínského plátna v Čechách – jediná historická kopie severně od Alp

Kopie Turínského plátna v Čechách – jediná historická kopie severně od Alp

V klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem byla v 90. letech minulého století objevena unikátní kopie Turínského plátna. Jedná se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab originali, což doslovně znamená "Vytaženo z originálu". Vzácný předmět nyní prochází restaurováním a není vystaven.

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Hřeb z Kristova kříže v Milevském klášteře – raritní pašijová relikvie

Hřeb z Kristova kříže v Milevském klášteře – raritní pašijová relikvie

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

Tajemný svatovítský poklad je přístupný veřejnosti na Pražském hradě

Tajemný svatovítský poklad je přístupný veřejnosti na Pražském hradě

Tajemný, unikátní, velkolepý, nádherný – všechna tato slova vystihují Svatovítský poklad, který si můžete zblízka prohlédnout na Pražské hradě. Jedinečný chrámový poklad vyniká nejenom svou krásou, ale také svým stářím. Nejstarší jeho části spadají až do doby knížete Václava. Stálá výstava Svatovítského pokladu představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny, mj. náročně zdobené relikviáře, monstrance a jiné liturgické náčiní včetně bohatě vyšívaných rouch. Většina předmětů je zhotovena z pozlaceného stříbra či ryzího zlata. Zajímavý je také interiér samotné kaple sv. Kříže, která byla pro účely stálé expozice Svatovítského pokladu stavebně renovována a kompletně restaurována. Výzdobě kaple, postavené po polovině 18. století podle návrhu architekta Niccolo Pacassiho, vévodí oltářní obraz Krista na kříži v životní velikosti, který v roce 1762 vytvořil František A. Palko.

Další aktuality

Dny evropského dědictví otevírají po celé září nepřístupné památky i veřejné budovy

Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD) probíhají každoročně v desítkách evropských zemí. Otvírají dveře tisíců zřídka otevřených památek a každoročně se jich zúčastní více než 20 milionů lidí. Během akce se otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letos se doprovodné akce a mimořádné prohlídky konají během celého měsíce září.
30. srpen 2025 12:22
Památky

Dny evropského dědictví tradičně otvírají brány památek po celé republice

Dny evropského dědictví (European Heritage Day – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letošní Dny evropského dědictví budpu probíhat po celé září – od 1. do 30. září 2025. Vyberte si z tipů Kudy z nudy, kam se podíváte!
27. srpen 2025 20:04
Památky

O Českou cenu za architekturu bojují rozličné stavby z celé republiky

Česká cena za architekturu je prestižní ocenění nejlepších realizací postavených na území České republiky v období posledních 5 let pořádaná Českou komorou architektů. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na výběr nominovaných staveb, najdete mezi nimi třeba čajový pavilon, novou lávku nebo kapličku. A jaká stavba vás chytla za srdce vás? Svůj hlas pro jedno z nominovaných děl můžete odeslat do 31. 10. 2025 na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Vítěze se dozvíme v listopadu, kde budou na galavečeru v pražském Fóru Karlín ocenění předávána. V minulých letech zvítězil například Dům na Kozině od Atelieru 111 architekti (2022), návrh Lávky v Litomyšli ateliéru Ehl & Koumar Architekti (2023) či Štvanická lávka architektů Teje, Blanka, Mourka, Hvízdala a Hendrycha (2024).
26. srpen 2025 12:00
Památky

Tanky, kulomety a uniformy: tipy, kam v Česku do nejoblíbenějších vojenských muzeí

Patříte mezi milovníky vojenské historie? Pak právě pro vás jsou určeny naše dnešní tipy! Prozradí vám, kam se vydat do našich největších vojenských muzeí, kde si prohlédnete bojovou techniku, zbraně, uniformy a seznámíte se se služebním i soukromým životem vojáků na našem území. Mezi nejznámější a nejoblíbenější armádní muzea v České republice patří Armádní muzeum Žižkov v Praze, které se zaměřuje na vojenské dějiny českého území, Vojenské technické muzeum Lešany s dělostřeleckou a těžkou bojovou technikou, Letecké muzeum Kbely věnované historii letectví nebo Vojenské muzeum Králíky, zaměřené na československá opevnění a Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, prezentující techniku do roku 1938 a těžkou bojovou techniku.
25. srpen 2025 10:00
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět v roce 2025 u nás v Česku.
24. srpen 2025 20:03
Památky

Dřevěné kostelíky a jejich interiéry: kde uvidíte ty nejhezčí?

Nejen bohaté katolické chrámy z období baroka se pyšní přepychovými interiéry! Mnohé dřevěné (v minulosti evangelické) kostely, většinou postavené v horských oblastech, ukrývají doslova skvosty. A nemusí se vždy blyštit zlatem... Pokud patříte k obdivovatelům takových staveb, poradíme vám, kde spatříte ty nejkrásnější interiéry našich dřevěných kostelů.
24. srpen 2025 6:00
Památky

Kam za díly experimentátora a odvážného architekta Zdeňka Fránka?

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek se narodil 26. srpna 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Sám o sobě říká, že jeho tvorbu ovlivnili němečtí expresionisté a organické tvary z Maďarska. V roce 2020 získal za své celoživotní dílo prestižní ocenění Architekt roku. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Veřejnost jeho jméno zaznamenala také v souvislosti s nerealizovanou stavbou přezdívanou maršmeloun.
22. srpen 2025 13:02
Památky

Soutěž Architekt roku: kdo získal titul, kdo se o něj ucházel a Architekti roku 2013–2025

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.
22. srpen 2025 10:14
Památky