150 let od narození světově proslulého architekta připomíná letošní největší výstava
Muzea města Brna na
hradě Špilberku, nazvaná „
Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy“.
Otevřela se 11. června 2020 a potrvá až do konce roku. Výstava je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020, který vyhlásil Národní památkový ústav a
Muzeum hlavního města Prahy. Loosovo rodné
Brno se do programu zapojuje právě výstavou
Muzea města Brna.
Loosovo pokrokové dílo ovlivnilo další generace architektů, Adolf Loos proto bývá považován za jednoho z průkopníků moderní architektury. Proslul po celém světe estetikou staveb oproštěnou od jakýchkoli ozdob, novou odvážnou koncepcí uspořádání prostoru – tzv.
Raumplanem, ale i břitkými esejemi. Jeho nejslavnější stavby stojí ve Vídni, Paříži, Praze či Plzni;
brněnská výstava se však zaměřuje výhradně na
Loosovo působení v rodném městě Brně a na Moravě. Návštěvníci se seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro
Brno, jako je
zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního
výstaviště, první Loosova práce v
Brně –
Heroldův dům, či nerealizovaný projekt brněnského "
domu na střeše" pro Heinricha Jordana. Na výstavě jsou k vidění modely těchto i dalších Loosových staveb nebo replika interiéru jedné z místností Bauerova zámečku.
Výstava dále nabízí
řadu originálních artefaktů a archiválií, které nebyly doposud ještě
nikdy vystaveny – např. fotografie, plány či kusy nábytku. Zajímavé jsou také Loosovy citáty. Na výstavě nechybí ani audiovizuální dokumenty nebo
vizualizace Loosova památníku, který ještě letos vznikne na Kounicově ulici.
Adolf Loos a jeho nejznámější stavby
Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v
Brně, na dnešní Kounicově ulici v místě hotelu Continental. Studoval na gymnáziích v
Brně,
Jihlavě a Melku a na průmyslovkách v
Liberci a v Brně, kde v roce 1889 maturoval.
Studium architektury na technice v Drážďanech
nedokončil. Pobýval ve
Spojených státech, kde obdivoval moderní a praktický způsob života. Loos se
usadil ve Vídni, kde počátkem 20. století patřil k nejzajímavějším osobnostem tamní společnosti umělců a intelektuálů. Po rozpadu monarchie si
zvolil československé občanství. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu v Kalksburgu na předměstí Vídně.
Mezi jeho nejvýznamější stavby patří
obchodní dům Goldmann & Salatsch na Michalském náměstí
ve Vídni (1910–1911) a
dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926); a rovněž nerealizovaný projekt domu pro kabaretní tanečnici Josephinu Bakerovou. Vyvrcholením jeho práce je pak
stavba rodinného domu pro Dr. Ing.
Františka Müllera v
Praze. Při stavbě
Müllerovy vily Loos uplatnil koncepci uspořádání obytného prostoru známou pod názvem „Raumplan“, založenou na prostorové a výškové diferenciaci začleněných prostor. Dalším skvostem jsou tzv.
Loosovy interiéry v Plzni. Adolf Loos v
Plzni často pobýval, z Plzně pocházela i jeho poslední manželka, fotografka Claire Becková. V západočeské metropoli Loos realizoval přestavbu tzv.
Brummelova domu a dalších 13 bytových interiérů.