V roce 2014 začala v
kutnohorské kostnici celková rekonstrukce a během prací bylo třeba v roce
2019 rozebrat pyramidy z kostí (především kvůli statickému zajištění památky). K rozebírání pyramidy došlo po jednotlivých patrech. Pracovalo se tři měsíce a kosterní materiál o hmotnosti
patnácti tun byl průběžně odvážen do externího depozitáře k čištění a konzervaci. Všechny kosti a lebky byly
nejprve očištěny kartáčkem, následně
namáčeny ve vápenném mléce a
vysušeny; vše podle postupu, který se dodržoval v minulosti. Při opětovaném sestavování, které trvalo dva roky, bylo nejtěžší určit původní tvar. Pyramidy se bortí degradací kosterního materiálu a vysokým zatížením, dochází k propadům a deformaci celé pyramidy. Ideálním řešením se ukázalo
vybudovat uvnitř nově sestavované pyramidy
nosnou dřevěnou konstrukci, která ji zpevňuje a současně odlehčuje tlak kostí. Sestavování pyramidy od roku 2022 probíhalo za běžného provozu, návštěvníci tak mohli celý
proces pozorovat.
Pyramida je vysoká
pět metrů a byla složená z
více než 60 tisíc kostí. Jen lebek bylo přes 1400, stehenních kostí asi 14 000 a restaurátoři napočítali 15 000 holenních kostí. Ne všechny se však mohly do kaple vrátit na své místo. Ostatky, které nešlo na místo vrátit byly pietně uloženy do nově vzniklé dutiny v nosné konstrukci.
První z pyramid se podařilo úspěšně zrestaurovat,
druhá je čerstvě rozebraná a kosti z ní byly převezeny k vyčištění, roztřídění a konzervování. Další dvě bortící se pyramidy na renovaci zatím čekají. Druhou pyramidu v jihozápadním poli by měli restaurátoři zařít sestavovat nejpozději začátkem roku 2025. I tentokrát bude
po celou dobu památka přístupná.
Bizarní výzdobu tvoří ostatky obětí moru a husitských válek
Sedlecká kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Na zdejším hřbitově bylo
po morové ráně roku 1318 pochováno
na 30 tisíc zesnulých, dalších
10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během
husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511
seskládal do velkých pyramid.
Když v roce
1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal
do držení rodu Schwarzenberků z
Orlíka. Jejich stavební mistr
František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid.
Kosti,
které použil k výzdobě, dezinfikoval a
vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.