ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Maryša, bratři Mrštíkové a nejznámější česká travička
Kultura

Česko mezi řádky: Maryša, bratři Mrštíkové a nejznámější česká travička

Poslechněte si audio verzi článku
Když se řekne Maryša, leckomu se vybaví známá divadelní hra, vrchol českého dramatu 19. století a možná nejlepší české drama vůbec. Napsali ji společně Alois a Vilém Mrštíkovi a premiéru měla v Národním divadle v Praze v roce 1894. Vesnické drama zakončené „kávou od žida“ a vraždou je založené na skutečném příběhu, o kterém bratři poprvé slyšeli v hospodě.
Pátrání po příběhu slavného dramatu Maryša bratří Mrštíků vede do Těšan na jižní Moravě. S Kudy z nudy se sem můžete vypravit do malebné historické kovárny, o kterou pečuje Technické muzeum v Brně. Traduje se, že když se Alois Mrštík (1861–1925) do Těšan přistěhoval jako pomocný učitel, zamiloval se do místní krásné dívky. Ta však byla z bohaté rodiny a dvoření chudého pana učitele odmítla. On z ní pak ve svém dramatu udělal legendární travičku.



Skutečnost ale byla jiná. Alois Mrštík skutečně na místní dvoutřídce učil, a to v letech 1886 až 1887. O dívce ze statku, která měla ráda chalupnického synka, ale lakotní rodiče ji dotlačili do sňatku s ovdovělým mlynářem, se dozvěděl od očitých svědků v hospodách v Těšanech a v sousedních Borkovanech. Společně se svým bratrem Vilémem Mrštíkem (1863–1912) usilovně pátrali po dalších podrobnostech a vyzpovídali lidi, kteří příběh znali. Nebylo to těžké, historka dosud byla v živé paměti, protože se odehrála před několika lety a její očití svědci dosud žili.
 

Originální a opravdová Maryša

Bratři Mrštíkové si přáli, aby drama Maryša bylo silné, originální a opravdové. Síla Maryši byla především v charakterech a ve vykreslení prostředí a společenských vztahů. Bohatí se nemohou smířit s chudými, mladí lidé se žení a vdávají ne z lásky, nýbrž proto, aby rozmnožili majetek a spojili grunt s gruntem, a pokud si chlapec a děvče nejsou společensky rovni, každá velká láska musí zaniknout.

Děj tragédie nesou především čtyři hlavní postavy. Je to především Maryša, která se brání, ale neubrání domluvenému sňatku, a poslechne rodiče, i když ví, že to bude „život k utopení“. Nechce porušit vesnický mrav a když už musí být nešťastná, nechce být navíc ještě špatná. Maryša nikdy nepřestává milovat druhého hlavního hrdinu dramatu, chudého, odvážného, prudkého a paličatého Francka, který se chce pomstít všemocným a nadutým bohatým sedlákům. Čtyřlístek uzavírá dvojice sedláků, Maryšin otec Lízal a mlynář Vávra, kteří se vzájemně napalují, ostouzejí a soudí. Vávra je navíc ve hře vykreslen jako násilník, který si Maryšu nebere z lásky, ale proto, aby mu sloužila, a bije ji. Maryša je v manželství nešťastná, utéct si však netroufne, a když její muž vyhrožuje, že Francka zabije, rozhodne se k zoufalému činu a manžela otráví jedem v kávě. Právě z konce dramatu pochází slavný dialog:

Vávra: (míchá lžičkou kávu a usrkne) Od koho je káva?
Maryša: Od žida.
Vávra: A proč ne ze spolku?
Maryša: Měli zavříno.
Vávra: Tahle je ztuchlá, nebo co. (kávu vypije)

Žena: Děvčico neščasná – tys jé otrávila!?
Maryša: Otrávila.
 
Autoři hru sepsali jako realistické drama z vesnického života, jehož námět je původní a pravdivý. Jenže v té pravdě vězí háček: příběh nešťastné a vynucené lásky Mrštíkovi přibarvili a ti, do jejichž životů zasáhl, jim to nikdy neodpustili.

Jak to tedy bylo doopravdy: Maryša se jmenovala Marie Horáková a podle tehdejších zvyků jí rodiče domluvili sňatek s vdovcem Felixem Turkem. Byl o patnáct let starší, ale výborný a vážený hospodář se třemi osiřelými dětmi. Maryša prý před svatbou několik dnů proplakala, ale nakonec se 6. června 1888 za Felixe Turka provdala. Jestli si myslela na jiného, byly to patrně jen hospodské řeči. Jisté je, že Turkovi spolu žili téměř čtyřicet let a vychovali spoustu dalších dětí. Společně jsou pochováni na hřbitově v Těšanech; na náhrobku je nápis „Napsáno drama – prožito větší.“

Z náhrobku také zjistíte, že Turkova první manželka Anna zemřela ve 33 letech, že Felix Turek (*1852) zemřel v roce 1927 a Maryša (*1867) v roce 1943. V Těšanech kromě kovárny a hrobu na hřbitově dodnes můžete najít domek, kde Maryša vyrůstala a kde naproti stával Turkův grunt.

Mrštíkovi dobře věděli, že realitu vykreslili v horším světle, a tak se za jejich životů Maryša v Těšanech záměrně nehrála. Drama nakonec secvičili Sokolové pod vedením místního učitele až po smrti obou bratrů a hru sehráli přímo na těšanské návsi. Těšanští v tom ale už tehdy měli jasno, stejně jako ti, kteří se na Maryšu jeli podívat dřív do brněnských divadel: hru jednoduše zhodnotili, že tak to prostě nebylo.
 

Divadelní Maryša kdysi…

Cestu na jeviště neměla Maryša jednoduchou: vedly se debaty, zda venkovští lidé mohou být hrdiny na jevištích divadel, když celé předcházející generace byly zvyklé vídat jen náměty ze vznešené společnosti anebo tklivé měšťanské tragédie. U Maryši navíc vadilo, že hrdinka spáchá zločin, a dokonce se objevil názor, že by autor mohl být podezříván z neúcty k náboženství. Proto také premiéra v Národním divadle v Praze v roce 1894 nebyla večer, nýbrž v neděli odpoledne. I kvůli hvězdnému obsazení ale hra sklidila velký úspěch. Postavu Lízala hrál Jindřich Mošna, Francka Eduard Vojan a první Maryšou byla Hana Benoniová.

Maryšu znáte i ve filmové podobě: film z roku 1935 režíroval Josef Rovenský podlé scénáře Otakara Vávry, Maryšu hrála Jiřina Štěpničková. Mladší Maryša v podobě televizního filmu byla natočená v roce 1971, a existuje i opera od E. F. Buriana.
 

…a Maryša dnes: včil to máte

I když situace mladých dívek na vdávání je jiná než v roce 1894, kdy měla Maryša premiéru, přesto v jejím osudu nacházíme řadu zcela současných okamžiků. Dodnes se proto na divadelní jeviště vrací. Maryša v Národním divadle v Praze je moderní a atraktivní inscenace, a podle kritiků patří k tomu nejlepšímu, co lze u nás vidět. Pražská Maryša vás chytne za srdce tím, jak se životní prostor hrdinky stále zmenšuje. Lízala hraje Vladimír Javorský, jeho ženu Taťjana Medvecká, Maryšu Pavla Beretová, Vávru David Prachař a Francka Matyáš Řezníček.

Po více než dvou dekádách se Maryša také vrací do Mahenova divadla v Brně v komorním zpracování v režii oceňovaného režiséra Doda Gombára. Maryša roku 2025 si neklade za cíl oživovat divadelní zvyklosti devatenáctého století, ale představit současnou dívku, která má ve všem pravdu, jenže jí nikdo nenaslouchá a tím jí – jakoby bez ničího zavinění – všichni zlikvidují život. Maryša nechtěla, Maryšu nutili, Maryša vysvětlovala, Maryše nenaslouchali, Maryša odporovala, Maryšu ponižovali, Maryša se rozhodla: a včil to máte. Jak dovedou rodiče zlámat své vlastní děti? K čemu je život bez možnosti rozhodovat o něm? A jakou cenu je člověk schopen zaplatit, aby se ze špatného života vykoupil? V roli Maryši vystoupí Zuzana Černá, její rodiče hrají Michal Bumbálek a Tereza Groszmannová, Vávru hraje Tomáš Šulaj a Francka Jakub Svojanovský.
 

A co káva?

Maryšu milují i pražírny a kavárny. Na trhu je například Káva Maryša – Káva pro věčný klid, balená jako rakvička, káva Maryša s podtitulky Do smrti dobrý, Doživotní láska, Ani smrt nás nerozdělí, Bílá vdova, Černá vdova, Odpočívej v pokoji, Káva ze spolku, káva R.I.P. a další.
Alois a Vilém Mrštíkové – autoři nejlepšího českého dramatu Maryša

Alois a Vilém Mrštíkové – autoři nejlepšího českého dramatu Maryša

Bratři Mrštíkové, Alois (14. října 1861, Jimramov – 24. února 1925, Brno) a Vilém (14. května 1863, Jimramov – 2. března 1912, Diváky) patří ke klasikům české literatury. Část děl napsali společně, například drama Maryša nebo román Rok na vsi, a často se o nich mluví jako o autorské dvojici.

Mahenovo divadlo v Brně Kultura

Mahenovo divadlo v Brně

Po požáru tehdejšího Městského divadla Reduta na Zelném trhu roku 1870 bylo nutné postavit v Brně novou scénu, a tak byla v roce 1882 dokončena stavba nového německého Městského divadla Na hradbách – dnes Mahenova divadla.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Národní divadlo v Brně – hlavní divadelní scéna Brna Kultura

Národní divadlo v Brně – hlavní divadelní scéna Brna

Národní divadlo v Brně tvoří soubory Janáčkovy opery, Mahenovy činohry a baletu. Divadlo zahájilo svou činnost v roce 1884 a tvoří ji tři budovy – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo a Divadlo Reduta. Divadla nabízí kromě představení možnost pronájmu prostor foyeru a prvních pater.

Kovárna v Těšanech Památky

Kovárna v Těšanech

Ojediněle zachovalý objekt řemeslnické dílny, kovárnu s hospodářským a obytným stavením, najdete v Těšanech. Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Dnes je ve správě Technického muzea v Brně.

Otakar Vávra – filmový režisér, autor více než 80 scénářů a 50 filmů

Otakar Vávra – filmový režisér, autor více než 80 scénářů a 50 filmů

Otakar Vávra (28. února 1911, Hradec Králové – 15. září 2011, Praha) byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Na pražské FAMU založil katedru filmové a televizní režie, a vychoval plejádu skvělých režisérů včetně tvůrců takzvané československé nové vlny. Mezi jeho nejznámější filmy patří husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem (1954–1956), Romance pro křídlovku (1966) a Kladivo na čarodějnice (1969).

Technické muzeum v Brně Památky

Technické muzeum v Brně

Muzeum se zabývá dokumentací vývoje vědy a techniky a průmyslové výroby v širokém rozsahu téměř tří desítek oborů – počínaje řemeslnou výrobou a konče moderní výpočetní technikou.

Další aktuality

Krajina 7 zámků v Moravském krasu

Turistická oblast Moravský kras a okolí se právem pyšní označením “Kraj sedmi zámků a sedmi podzemních řek”. Železářská produkce téhle oblasti je fenoménem, který neměl v celé habsburské říši konkurenci. Víte, že rod Salmů se na Blanensku nesmazatelně zapsal nejen rozvojem technologie zpracování železné rudy, která se v okolí nachází? Zámek v Rájci nad Svitavou je manifestem jejich vzdělanosti a bohatství, jejich přehledu o vědě a umění. Přepychově vybavené interiéry a kaskády rybníků v anglickém parku oslňují návštěvníky i dnes.
8. březen 2025 9:00
Památky, Jihomoravský kraj

Už jste viděli na vlastní oči mamuta? Nahlédněte do pravěku v moderních expozicích!

Mamuta v životní velikosti, kostry pralidí nebo zuby staré několik set tisíc můžete obdivovat v muzejních expozicích, které jsou zasvěceny životu v pravěku a době ledové. Vydejte se do brněnského Anthroposu, pražského Národního muzea, Archeoparku v Pavlově a na další místa. Navštívit můžete i vyhlášená archeologická naleziště.
7. březen 2025 6:00
Zážitky, Jihomoravský kraj

Jaro přišlo do Podyjí: Na Havranickém vřesovišti začínají kvést vzácné koniklece

Na Havranickém vřesovišti po roce opět začínají vykvétat koniklece, které zdejší stráně postupně zabarvují do fialova. Stalo se tak díky koním z anglického Exmooru, které pravidelně spásávají agresivní druhy trav, které původní koniklece dlouhodobě vytlačovaly z tohoto území. Letos navíc u Havraníků přibyla nová pastvina.
6. březen 2025 16:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Kamélie na rájeckém zámku: vydejte se za královnou zimních květin!

Zámecké interiéry v Rájci nad Svitavou budou od pátku 7. března 2025 vyzdobené kvetoucími keři kamélií a aranžmá z řezaných květin. Výstava „Kamélie v designu“ bude potom přístupná až do neděle 16. března 2025.
5. březen 2025 12:00
Zážitky, Jihomoravský kraj

Zažijte cestu do vesmíru na Brno Space Days

Brno se stane ve dnech 4. až 6. března 2025 centrem vesmírných inovací. Zájemci o astronautiku a dění v kosmu jsou zváni na Dny jihomoravské kosmonautiky, které otevřou dveře špičkovým kosmickým firmám a výzkumným pracovištím v regionu. Hlavním dnem akce bude středa, kdy se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskuteční celodenní odborná konference CAERPIN Space Day.
4. březen 2025 9:00
Zážitky, Jihomoravský kraj

Přivítejte jaro na Pálavě

Svěží zelená tráva, rašící listy stromů a záplavy petrklíčů, tradičních poslů jara: takové může být předjaří na Pálavě. Vypravte se za krásnými výhledy na zříceninu středověkého hradu, do Mikulova anebo na Stolovou horu. Pohled z vrcholků Pálavy je krásný v každé roční době!
3. březen 2025 16:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Jeskyně v Moravském krasu jsou po zimě otevřeny

Od března se po zimní přestávce otevírají milovníkům krasového podzemí všechny běžně zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Přes zimu byly otevřeny pouze Punkevní jeskyně, jeskyně Výpustek a speciální návštěvní okruhy ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. K těmto stálicím se právě od března připojují jeskyně Balcarka a Kateřinská, které byly z důvodu ochrany zimujících netopýrů od prosince do konce února uzavřeny. Přijďte se podívat do podzemí.
2. březen 2025 9:00
Příroda, Jihomoravský kraj

7 věcí, které nevíte o… T. G. Masarykovi

Chudý synek ze Slovácka, muž, který se ve zpolitizovaném procesu Hilsneriády zastal Leopolda Hilsnera, anebo Prezident Osvoboditel: tak známe prvního prezidenta samostatného Československa. Tomáš Garrigue Masaryk se v anketě Největší Čech umístil na druhém místě hned za králem a císařem Karlem IV. a hojně používaná přezdívka Tatíček Masaryk svědčí o tom, že ani dnes nám není lhostejný. Máte pocit, že o něm už víte úplně všechno? Vyvedeme vás z omylu!
2. březen 2025 7:15
Zážitky, Jihomoravský kraj