ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Maryša, bratři Mrštíkové a nejznámější česká travička
Kultura

Česko mezi řádky: Maryša, bratři Mrštíkové a nejznámější česká travička

Poslechněte si audio verzi článku
Když se řekne Maryša, leckomu se vybaví známá divadelní hra, vrchol českého dramatu 19. století a možná nejlepší české drama vůbec. Napsali ji společně Alois a Vilém Mrštíkovi a premiéru měla v Národním divadle v Praze v roce 1894. Vesnické drama zakončené „kávou od žida“ a vraždou je založené na skutečném příběhu, o kterém bratři poprvé slyšeli v hospodě.
Pátrání po příběhu slavného dramatu Maryša bratří Mrštíků vede do Těšan na jižní Moravě. S Kudy z nudy se sem můžete vypravit do malebné historické kovárny, o kterou pečuje Technické muzeum v Brně. Traduje se, že když se Alois Mrštík (1861–1925) do Těšan přistěhoval jako pomocný učitel, zamiloval se do místní krásné dívky. Ta však byla z bohaté rodiny a dvoření chudého pana učitele odmítla. On z ní pak ve svém dramatu udělal legendární travičku.



Skutečnost ale byla jiná. Alois Mrštík skutečně na místní dvoutřídce učil, a to v letech 1886 až 1887. O dívce ze statku, která měla ráda chalupnického synka, ale lakotní rodiče ji dotlačili do sňatku s ovdovělým mlynářem, se dozvěděl od očitých svědků v hospodách v Těšanech a v sousedních Borkovanech. Společně se svým bratrem Vilémem Mrštíkem (1863–1912) usilovně pátrali po dalších podrobnostech a vyzpovídali lidi, kteří příběh znali. Nebylo to těžké, historka dosud byla v živé paměti, protože se odehrála před několika lety a její očití svědci dosud žili.
 

Originální a opravdová Maryša

Bratři Mrštíkové si přáli, aby drama Maryša bylo silné, originální a opravdové. Síla Maryši byla především v charakterech a ve vykreslení prostředí a společenských vztahů. Bohatí se nemohou smířit s chudými, mladí lidé se žení a vdávají ne z lásky, nýbrž proto, aby rozmnožili majetek a spojili grunt s gruntem, a pokud si chlapec a děvče nejsou společensky rovni, každá velká láska musí zaniknout.

Děj tragédie nesou především čtyři hlavní postavy. Je to především Maryša, která se brání, ale neubrání domluvenému sňatku, a poslechne rodiče, i když ví, že to bude „život k utopení“. Nechce porušit vesnický mrav a když už musí být nešťastná, nechce být navíc ještě špatná. Maryša nikdy nepřestává milovat druhého hlavního hrdinu dramatu, chudého, odvážného, prudkého a paličatého Francka, který se chce pomstít všemocným a nadutým bohatým sedlákům. Čtyřlístek uzavírá dvojice sedláků, Maryšin otec Lízal a mlynář Vávra, kteří se vzájemně napalují, ostouzejí a soudí. Vávra je navíc ve hře vykreslen jako násilník, který si Maryšu nebere z lásky, ale proto, aby mu sloužila, a bije ji. Maryša je v manželství nešťastná, utéct si však netroufne, a když její muž vyhrožuje, že Francka zabije, rozhodne se k zoufalému činu a manžela otráví jedem v kávě. Právě z konce dramatu pochází slavný dialog:

Vávra: (míchá lžičkou kávu a usrkne) Od koho je káva?
Maryša: Od žida.
Vávra: A proč ne ze spolku?
Maryša: Měli zavříno.
Vávra: Tahle je ztuchlá, nebo co. (kávu vypije)

Žena: Děvčico neščasná – tys jé otrávila!?
Maryša: Otrávila.
 
Autoři hru sepsali jako realistické drama z vesnického života, jehož námět je původní a pravdivý. Jenže v té pravdě vězí háček: příběh nešťastné a vynucené lásky Mrštíkovi přibarvili a ti, do jejichž životů zasáhl, jim to nikdy neodpustili.

Jak to tedy bylo doopravdy: Maryša se jmenovala Marie Horáková a podle tehdejších zvyků jí rodiče domluvili sňatek s vdovcem Felixem Turkem. Byl o patnáct let starší, ale výborný a vážený hospodář se třemi osiřelými dětmi. Maryša prý před svatbou několik dnů proplakala, ale nakonec se 6. června 1888 za Felixe Turka provdala. Jestli si myslela na jiného, byly to patrně jen hospodské řeči. Jisté je, že Turkovi spolu žili téměř čtyřicet let a vychovali spoustu dalších dětí. Společně jsou pochováni na hřbitově v Těšanech; na náhrobku je nápis „Napsáno drama – prožito větší.“

Z náhrobku také zjistíte, že Turkova první manželka Anna zemřela ve 33 letech, že Felix Turek (*1852) zemřel v roce 1927 a Maryša (*1867) v roce 1943. V Těšanech kromě kovárny a hrobu na hřbitově dodnes můžete najít domek, kde Maryša vyrůstala a kde naproti stával Turkův grunt.

Mrštíkovi dobře věděli, že realitu vykreslili v horším světle, a tak se za jejich životů Maryša v Těšanech záměrně nehrála. Drama nakonec secvičili Sokolové pod vedením místního učitele až po smrti obou bratrů a hru sehráli přímo na těšanské návsi. Těšanští v tom ale už tehdy měli jasno, stejně jako ti, kteří se na Maryšu jeli podívat dřív do brněnských divadel: hru jednoduše zhodnotili, že tak to prostě nebylo.
 

Divadelní Maryša kdysi…

Cestu na jeviště neměla Maryša jednoduchou: vedly se debaty, zda venkovští lidé mohou být hrdiny na jevištích divadel, když celé předcházející generace byly zvyklé vídat jen náměty ze vznešené společnosti anebo tklivé měšťanské tragédie. U Maryši navíc vadilo, že hrdinka spáchá zločin, a dokonce se objevil názor, že by autor mohl být podezříván z neúcty k náboženství. Proto také premiéra v Národním divadle v Praze v roce 1894 nebyla večer, nýbrž v neděli odpoledne. I kvůli hvězdnému obsazení ale hra sklidila velký úspěch. Postavu Lízala hrál Jindřich Mošna, Francka Eduard Vojan a první Maryšou byla Hana Benoniová.

Maryšu znáte i ve filmové podobě: film z roku 1935 režíroval Josef Rovenský podlé scénáře Otakara Vávry, Maryšu hrála Jiřina Štěpničková. Mladší Maryša v podobě televizního filmu byla natočená v roce 1971, a existuje i opera od E. F. Buriana.
 

…a Maryša dnes: včil to máte

I když situace mladých dívek na vdávání je jiná než v roce 1894, kdy měla Maryša premiéru, přesto v jejím osudu nacházíme řadu zcela současných okamžiků. Dodnes se proto na divadelní jeviště vrací. Maryša v Národním divadle v Praze je moderní a atraktivní inscenace, a podle kritiků patří k tomu nejlepšímu, co lze u nás vidět. Pražská Maryša vás chytne za srdce tím, jak se životní prostor hrdinky stále zmenšuje. Lízala hraje Vladimír Javorský, jeho ženu Taťjana Medvecká, Maryšu Pavla Beretová, Vávru David Prachař a Francka Matyáš Řezníček.

Po více než dvou dekádách se Maryša také vrací do Mahenova divadla v Brně v komorním zpracování v režii oceňovaného režiséra Doda Gombára. Maryša roku 2025 si neklade za cíl oživovat divadelní zvyklosti devatenáctého století, ale představit současnou dívku, která má ve všem pravdu, jenže jí nikdo nenaslouchá a tím jí – jakoby bez ničího zavinění – všichni zlikvidují život. Maryša nechtěla, Maryšu nutili, Maryša vysvětlovala, Maryše nenaslouchali, Maryša odporovala, Maryšu ponižovali, Maryša se rozhodla: a včil to máte. Jak dovedou rodiče zlámat své vlastní děti? K čemu je život bez možnosti rozhodovat o něm? A jakou cenu je člověk schopen zaplatit, aby se ze špatného života vykoupil? V roli Maryši vystoupí Zuzana Černá, její rodiče hrají Michal Bumbálek a Tereza Groszmannová, Vávru hraje Tomáš Šulaj a Francka Jakub Svojanovský.
 

A co káva?

Maryšu milují i pražírny a kavárny. Na trhu je například Káva Maryša – Káva pro věčný klid, balená jako rakvička, káva Maryša s podtitulky Do smrti dobrý, Doživotní láska, Ani smrt nás nerozdělí, Bílá vdova, Černá vdova, Odpočívej v pokoji, Káva ze spolku, káva R.I.P. a další.
Alois a Vilém Mrštíkové – autoři nejlepšího českého dramatu Maryša

Alois a Vilém Mrštíkové – autoři nejlepšího českého dramatu Maryša

Bratři Mrštíkové, Alois (14. října 1861, Jimramov – 24. února 1925, Brno) a Vilém (14. května 1863, Jimramov – 2. března 1912, Diváky) patří ke klasikům české literatury. Část děl napsali společně, například drama Maryša nebo román Rok na vsi, a často se o nich mluví jako o autorské dvojici.

Mahenovo divadlo v Brně Kultura

Mahenovo divadlo v Brně

Po požáru tehdejšího Městského divadla Reduta na Zelném trhu roku 1870 bylo nutné postavit v Brně novou scénu, a tak byla v roce 1882 dokončena stavba nového německého Městského divadla Na hradbách – dnes Mahenova divadla.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Národní divadlo v Brně – hlavní divadelní scéna Brna Kultura

Národní divadlo v Brně – hlavní divadelní scéna Brna

Národní divadlo v Brně tvoří soubory Janáčkovy opery, Mahenovy činohry a baletu. Divadlo zahájilo svou činnost v roce 1884 a tvoří ji tři budovy – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo a Divadlo Reduta. Divadla nabízí kromě představení možnost pronájmu prostor foyeru a prvních pater.

Kovárna v Těšanech Památky

Kovárna v Těšanech

Ojediněle zachovalý objekt řemeslnické dílny, kovárnu s hospodářským a obytným stavením, najdete v Těšanech. Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Dnes je ve správě Technického muzea v Brně.

Otakar Vávra – filmový režisér, autor více než 80 scénářů a 50 filmů

Otakar Vávra – filmový režisér, autor více než 80 scénářů a 50 filmů

Otakar Vávra (28. února 1911, Hradec Králové – 15. září 2011, Praha) byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Na pražské FAMU založil katedru filmové a televizní režie, a vychoval plejádu skvělých režisérů včetně tvůrců takzvané československé nové vlny. Mezi jeho nejznámější filmy patří husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem (1954–1956), Romance pro křídlovku (1966) a Kladivo na čarodějnice (1969).

Technické muzeum v Brně Památky

Technické muzeum v Brně

Muzeum se zabývá dokumentací vývoje vědy a techniky a průmyslové výroby v širokém rozsahu téměř tří desítek oborů – počínaje řemeslnou výrobou a konče moderní výpočetní technikou.

Další aktuality

Zámek v Moravském Krumlově láká na výhledy z věže či posezení před Slovanskou epopejí

Renesanční zámek v Moravském Krumlově přichystal pro návštěvníky řadu novinek a turistických lákadel. Turisté se mohou těšit na úžasné výhledy z opravené zámecké věže anebo na pohodlné posezení před obřími plátny Alfonse Muchy. Na letošní sezónu jsou připraveny také nové výstavy, které se známí příchozí s cechovními postavníky či 3D modelem zámku.
20. březen 2025 12:00
Památky, Jihomoravský kraj

Věda a historie není nuda: habánské víno, habánská keramika a čas habánů

Habánská keramika, vinné sklepy, víno a několik nezvykle znějících příjmení: to je vše, co na jižní a východní Moravě zbylo po habánech. Provázela je dobrá pověst pracovitých lidí, šikovných vinařů a zručných řemeslníků. Prozkoumejte s Kudy z nudy, proč byli právě v roce 1622 z českých zemí násilně vyhnáni?
20. březen 2025 9:28
Kultura, Jihomoravský kraj

Zámek Slavkov otevře své brány již tuto sobotu

Zámek Slavkov – Austerlitz otevře své brány návštěvníkům 22. března 2025. Letošní sezóna bude ve znamení nových i tradičních akcí, zámek nabídne návštěvníkům zážitky pro rodiny s dětmi, seniory i milovníky historie. Ti se mohou letos těšit na prohlídky zámecké půdy a krovů, Velikonoce na zámku, planety na zámku, Veteranfest, Zámecké dýňobraní nebo Hubertovu jízdu.
20. březen 2025 6:00
Památky, Jihomoravský kraj

Ochutnejte víno a mandlové dezerty na slavnostech v Hustopečích

Mandloňové sady, mandlovice, dobré víno a skvělá zábava? To vše najdete během víkendu od 21. do 23. března 2025 v Hustopečích, kde se konají tradiční Slavnosti mandloní a vína. Vše je již připraveno, milovníky jarní květeny určitě potěší mandloňové kvítky, které vykvétají právě v době pořádání slavností.
19. březen 2025 16:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Jaro je tady! Mandloně v Hustopečích už kvetou

V Hustopečích nedaleko Břeclavi se v unikátních mandloňových sadech již objevily první květy. Přírodní raritu střední Evropy tvoří na 1200 stromů, které zde byly vysazeny před 70 lety. Mandloně patří mezi první posly jara a kvetou ze všech stromů nejdříve. Přijďte se podívat a užít si první teplé dny spolu s mandloňovou vůní. Slavnosti mandloní a vína se letos konají od 21. do 23. března 2025, ovšem udělat si jarní vycházku za rozkvetlými sady můžete kdykoliv. Cestou k sadům můžete využít i audioprůvodce, který vás nasměruje a dozvíte se spoustu zajímavostí o historii i současnosti sadů.
17. březen 2025 12:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Na Kamenném vrchu v Brně kvetou koniklece

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě nyní se zdejší louky zbarvily do fialova, a to díky květům koniklece velkokvětého, kterých tu každoročně bývají desetitisíce. Nedávno tu byla postavena lávka, aby lidé do oblasti nevstupovali a kvítka tak neničili. Počet trsů rostliny na Kamenném vrchu dosahuje dosahuje téměř 60 tisíc, čímž vytváří jednu z největších populací koniklece na světě. Právě nyní jsou v plném květu.
16. březen 2025 13:34
Příroda, Jihomoravský kraj

Velikonoční tipy 2025 v Brně a na Jižní Moravě

Spojte období velikonočních svátků s relaxací a vyberte si z nabídky velikonočních tipů. Naše velikonoční inspirace zahrnuje akce a aktivity pro děti i dospělé, jako jsou zajímavé prohlídky hradů a zámků, velikonoční trhy, výlet vlakem, poznávací hry, zábavné výstavy pro mladší i starší děti a pro dospěláky třeba koštování vína. Jižní Morava nabízí spoustu skvělých zážitků pro ty, kteří nechtějí o svátcích sedět doma!
16. březen 2025 9:54
Životní styl, Jihomoravský kraj

Pěší turistika v Jihomoravském kraji: na procházku do Moravského krasu, Podyjí anebo v okolí Brna

Jižní Morava je krajem slunce, vína a pohodových lidí. Ale také jeskyní, nivních luk, skalních stěn a lesostepí podél Dyje i krásných obor a parků. Máme pro vás tipy na výlety a procházky na turistické pecky, ale také místa mimo davy. Projděte se Moravským krasem, udělejte si výšlap v Národním parku Podyjí anebo objevte přírodní skvosty v okolí Brna. Jižní Morava je pro pěší turistiku jako stvořená.
13. březen 2025 20:00
Letní sporty, Jihomoravský kraj