Rada globálních geoparků UNESCO na svém prosincovém online jednání schválila
rozšíření Geoparku UNESCO Český ráj. Území Geoparku bylo tak obohaceno o významné geologické lokality na
Mnichovohradišťsku,
Železnobrodsku a
Novopacku. Nová rozloha Geoparku
UNESCO Český ráj tak nyní činí
833 km2.
Toto území bylo v průběhu stovek miliónů let trvající historie Země opakovaně
dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala
sopečná činnost. Oblast se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly
pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je
krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní
Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy.
Jaké zajímavosti přináší nová území geoparku?
Na
Mnichovohradišťsku se jedná především o takzvané
skalní sruby,
paleokoryto řeky Jizery a vrch
Káčov – skalní útvar
vulkanického původu s kontaktními metamorfovanými horninami. Na
Železnobrodsku jde zejména o fylitové lomy s výskytem
ichnofosílií a fosílií. V minulosti se v lomech těžila pokrývačská břidlice. V místech kontaktu metamorfovaných hornin a žuly se zde vyskytuje metadiabas, který byl již v mladší době kamenné těžen pro
výrobu kamenných seker. Archeologové nacházejí tyto sekery až do vzdálenosti 500 km. Další oblastí je
Novopacko. V okolí potoka
Zlatnice bylo oblastí těžby zlata, která zde probíhala minimálně od 16. do 19. století.
Pro své mimořádně cenné přírodní, geologické a krajinné hodnoty byl Geopark Český ráj v roce 2005 zařazen do
Evropské sítě geoparků a o 10 let později se
jako jediný v ČR stal členem Globální sítě geoparků
UNESCO.