Geopark Český ráj

Území Českého ráje zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů a představuje skutečnou geologickou učebnici. Geopark se rozkládá na území o rozloze 833 km². Toto území bylo v průběhu stovek miliónů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy.

Pestré geologické procesy vytvořily ložiska rud železa, mědi a rtuti, naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačské břidlice, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín. Zdejší zpracování drahých kamenů patří k nejstarším v Evropě. Zajímavý je i výskyt zkamenělých zbytků rostlin a araukárií i živočichů. Český ráj přináší obraz o geologické historii Země, a zároveň dokládá význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní rozvoj lidské společnosti v průběhu několika tisíciletí.

V říjnu 2005 byl Český ráj přijat do prestižní Sítě evropských a světových geoparků UNESCO, tj. mezi území s výjimečnými lokalitami, pro které byl zaveden termín geotop. Geotopy tvoří např. odkryvy hornin s nálezy vzácných nerostů, zkamenělin nebo část krajiny, která vyniká jedinečností i krásou.
 

Rozšíření geoparku 2021

V roce 2021 se území rozšířilo zhruba o desetinu. Obohaceno bylo o geologicky cenné lokality u Mnichova Hradiště, Železného Brodu a Nové Paky. Na nově přidaném území u Mnichova Hradiště jsou nejzajímavější takzvané skalní sruby, paleokoryto řeky Jizery a vrch Káčov, což je skalní útvar vulkanického původu.

Na Železnobrodsku jde zejména o fylitové lomy s výskytem ichnofosílií a fosílií. V minulosti se v lomech těžila pokrývačská břidlice. V místech kontaktu metamorfovaných hornin a žuly se zde vyskytuje metadiabas, který byl již v mladší době kamenné těžen pro výrobu kamenných seker. Archeologové nacházejí tyto sekery až do vzdálenosti 500 kilometrů.

Na Novopacku se území geoparku rozšířilo do okolí potoka Zlatnice, které bývalo oblastí těžby zlata. To se zde těžilo minimálně mezi 16. a 19. stoletím.
 

TOP nej geoparku Český ráj

Z geomorfologických forem jsou pro Český ráj typická skalní města prakticky s kompletní škálou mezo i mikroforem. Nacházejí se zde všechny typy pseudokrasových jeskyní i klasický kras. Pískovcová skalní města jsou z geomorfologického hlediska labyrintem skalních věží, oddělených roklemi a soutěskami. Jsou to pozůstatky původně celistvého pískovcového skalního masivu – tedy písčitých sedimentů mořského pobřeží.

Hruboskalsko

Hruboskalsko je s více jak 400 skalními věžemi, z nichž některé dosahují výšky 90 m, právem považováno za jedno z nejkrásnějších a nejrozlehlejších skalních měst Českého ráje ... Po hřebenové cestě vede červeně značená Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst, jako je vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice. Pod Mariánskou vyhlídkou, která leží při žlutě značené turistické trase, se nachází symbolický hřbitov zahynulých horolezců. Vlastní skalní město, nebo-li "Skalák", se nachází na severozápad od Zlaté stezky Českého ráje. Díky poměrně malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů nacházíme ve skalách nesmírné bohatství tvarů a forem. Oblast rozkládající se na jihozápad od Zlaté stezky se nazývá Údolíčka. Zde můžete navštívit krásnou ukázku lidové architektury Kopicův statek s nedalekými skalními reliéfy.

V oblasti Hruboskalska je také možné navštívit jeden z nejstarších hradů Českého ráje – hrad Valdštejn, nebo se rozhlédnout po okolí z vyhlídkové věže zámku Hrubá Skála.
 

Maloskalsko

Na Maloskalsku se nachází různé pseudokrasové jevy a podivuhodně rozeklané skalní hřbety, jako například Suché skály či Vranovský hřeben. V oblasti se nacházejí i další skalní masivy, jako například bludiště Chléviště a vyhlídky Sokol či Kalich. Zachovaly se i zříceniny hradů Frýdštejn, Vranov, Zbirohy.
 

Prachovské skály

Přírodní rezervace Prachovské skály patří k nejznámějším oblastem České republiky. Je jednou z nejstarších přírodních rezervací v České republice. Malý prohlídkový okruh prochází úzkou, jen 35 cm širokou skalní štěrbinou, odtud vystoupíme na dvě nejznámější vyhlídky, zpět se vrátíme Císařskou chodbou mezi mohutnými skalními bloky. Prohlídka tohoto okruhu může trvat asi 3/4 hodiny. Velký prohlídkový okruh prochází přes sedm vyhlídek, návštěvník zde stoupá mnohokrát po schodištích, vytesaných do skály, protáhne se úzkými štěrbinami mezi obrovskými balvany. Okruh je 3,5 km dlouhý a jeho prohlídka může trvat až 2,5 hod. Skalami se také proplétá naučná stezka.

Besedické skály

Skály ve kterých lze nalézt skalní bludiště Kalich a Chléviště, a které nabízejí několik atraktivních výhledů na celé maloskalské údolí, se nacházejí u obce Besedice, asi 1,5 km jihovýchodně od obce Malá Skála. Skály byly za protireformace útočištěm pronásledovaných nekatolíků. Připomíná je vytesaný kalich s letopočtem 1634. Najdeme tu mimo jiné Sluj exulanta V. Sadovského a pěšinkou ve štěrbině se vchází do Krocinovského jeskyňky. Uprostřed pěti roklí je sluj se symbolickou modlitebnou Jednoty bratrské. Jsou tu také skalní útvary Želva, Medvěd a Hroch. Bludištěm prochází žlutě značená turistická cesta, která je částečně vtesaná do skal.

Příhrazské skály

Příhrazské pískovcové skalní město je názornou ukázkou skalního města, v SZ části nad obcí Dneboh skály z pískovcového masivu vystupují jen částečně, avšak v hlubokých kaňonech místních potoků, v údolích Krtola a Vlčí důl naleznete vysoké skalní věže, jeskyně, skalní brány a dokonce i skalní hřiby ... V Příhrazském pískovcovém skalním městě naleznete na 178 skalních věží! Nacházejí se hlavně v kaňonech místních potoků pramenících pod vrcholem Mužský – nejvyšším to bodem, původem třetihorní sopkou. Oblíbeným cílem jsou zde Drábské světničky (býv. skalní hrad) nebo Studený průchod – dlouhá puklina ve skále, na jejímž vrcholu stála v roce 1866 rakouská dělostřelecká baterie..
 

Klokočské skály

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Jedná se o souvislou skalní hradbu tvořenou prvohorními pískovci o mocnosti až 60 metrů s mnoha jeskynními dutinami. Nejrozsáhlejší podzemní prostorovou oblasti je jeskyně Postojná – Amerika v Zeleném dole, největší pseudokrasová jeskyně v Českém ráji, která byla osídlena již lidem lužické kultury.
 

Betlémské skály

Betlémské skály jsou součástí přírodní rezervace Klokočské skály. Jedná se o severní výběžek Klokočských skal spadající směrem k řece Jizeře. Betlémskými skalami prochází červeně značená stezka z Turnova na Kozákov, ze které si můžete udělat malou odbočku k vyhlídce s názvem Zdenčina skála. Z místa, kde stezka vede po oblých skalních hřbetech (tzv. sloní hřbety), jsou výhledy směrem k Ještědu a Kopanině.
 

Vranovský hřeben

Geomorfologicky významný masiv Vranovského hřebenu se rozkládá západně od Malé Skály. Hřeben patří mezi nejatraktivnější partie Českého ráje. Na strmém skalním výběžku nad řekou Jizerou se nachází vyhlídka Zahrádka, ze které se z výšky 55 m naskýtá nádherný rozhled do údolí Jizery a na protilehlý hřeben Suchých skal. Na příkrém hřebeni také najdeme zbytky hradu Vranov – Panteon.
 

Drábovna

Drábovnu u Malé Skály charakterizuje mnoho romantických zákoutí s pískovcovými skalními městečky.
 

Krkavčí skála

Krkavčí skála je vysunutý skalní blok na levém břehu Jizery, tyčí se asi 100 m nad její hladinou. Je vyhlídkou a zároveň jedním ze 7 Geologických zastavení v Mikroregionu Kozákov.

Skalní útvar Kozinec u Železného Brodu

Skalní zeď z bělavého křemence najdete v místě zvaném Záskalí v Železném Brodě (cesta vedoucí vlevo asi 200 m za městským koupalištěm). Skalní útvar je příkladem mrazového zvětrávání v minulých dobách ledových, které vytvořilo kamenné moře a skalní zeď z bělavého křemence.

Vrch Kozákov – nejvyšší vrch Českého ráje

Nejvyšší horou Českého ráje a zároveň i Podkrkonoší je Kozákov (744 m n.m.). Tato melafyrová hora byla ve třetihorách činnou sopkou. V dutinách melafyru krystalizovala ložiska olivínu a dalších polodrahokamů. Tradovalo se, že pasáčci, kteří pásli v okolí hory kozy a ovce, v touze popohnat či odehnat domácí zvířata házeli po nich kameny, které měly větší cenu než onen dobytek. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kameny z Kozákova zdobí např. stěny kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně stejně jako svatováclavskou kapli v chrámu sv. Víta v Praze. Votrubcův lom je známý výskytem achátů, jaspisů, ametystů a dalších drahých kamenů.

K Riegrově turistické chatě z roku 1928, která stojí na vrcholu, byla později dostavěna ocelová rozhledna.