Vznik nejstarších horských chat souvisí s tzv. budním hospodářstvím – na odlesněných loukách
horalé stavěli boudy, které zpočátku využívali
při pastvě dobytka či sušení sena. Později, když se hory staly cílem stále sílícího zástupu turistů, změnili svou podobu na prosté hospody a noclehárny, kde se turisté občerstvovali tím, co jedli horalé – chlebem, máslem, mlékem a tvarohem.
Z krkonošských seníků k vládním chatám
Nejstarší
krkonošskou horskou chatou je
Luční bouda, která se zároveň může pyšnit
vlastnoruční výrobou piva. Na hřebenech
Krkonoš nedaleko
Sněžky, ve výšce 1410 m nad mořem, stojí už
od roku 1625 (možná i 1623). Hotelové pokoje prošly náročnou rekonstrukcí a vytváří klidné útočiště pro všechny turisty, a to v několika kategoriích. Využít můžete i širokou nabídku místních
zážitků.
Další známá chata –
Vosecká bouda, byla založena před rokem
1743 jako seník. Nacházela se tehdy
úplně mimo civilizaci a v jejím okolí se v létě pásl hovězí dobytek.
Turistům slouží od roku 1896, kdy zde bylo zřízeno šest hostinských pokojů a k popularitě chaty přispělo také to, že se zde provozovala i oblíbená
jízda na rohačkách údolím
Mumlavy do
Harrachova.
Horská Bouda Dvoračky patřila také k nejstarším krkonošským boudám. Od roku
1893 ležela v nadmořské výšce 1140 m n.m. mezi
Lysou horou a vrcholem
Kotel na křižovatce turistických cest. Mezi nejvzácnější hosty, kteří se zde zapsali do pamětní knihy, patřil
prezident dr. Eduard Beneš s chotí Hanou. V letošním roce byla stržena a majitelé staví věrnou repliku. Turistům je však k dispozici vedlejší
chata Štumpovka, kde jsou vyhlášenou pochoutkou borůvkové vdolečky.
Vrbatovu boudu najdete na
Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází
Pramen Labe a
Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu.
Vrbatova bouda patří do řetězu vrcholových bud, které představují
pevné záchytné body pro všechny obyvatele a návštěvníky
Krkonoš. Od postavení boudy v 60. letech nebyla prováděna zásadnější údržba,
rekonstrukcí prošla roku 2016, kdy byla realizována také zdařilá přístavba boudy, za kterou byl ateliér IXA nominován do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2017.
K nejznámějším a nejkrásnějším chatám v
Jizerských horách, patří původně
lovecký zámeček Clam-Gallasů z roku
1844, který za první republiky užíval dr. Přemysl Šámal,
kancléř prezidenta T. G. Masaryka.
Šámalova chata a její restaurace, je dnes tradičním místem, které navštěvují rádi turisté i místní obyvatelé, možná i proto že zdejší heslo „
domácí kuchyně jako od maminky“, není pouze reklamní záležitostí, ale skutečností. V období mezi světovými válkami jej užíval tehdejší kancléř
Přemysl Šámal, v této době byl „zámeček“ rekonstruován, většina jeho místností byla obložena modřínem. Před očekávanou návštěvou
prezidenta Beneše do chaty zavedli také
elektrický proud. Zajímavostí je také to, že zařízení apartmánu a koupelny bylo
shodné se zařízením koupelny
ministra Jana Masaryka v
Černínském paláci.
Legendy Orlických hor ve jménu Masaryka a Kramáře
Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách postavil roku
1925 Klub českých turistů v
Hradci Králové podle projektu
architekta B. Fuchse. Interiér chaty je bohatě zdobený dřevořezbami, mezi kterými nechybí ani Rampušák, dobrý duch zdejších hor. Na jídelním lístku najdete i speciality ze zvěřiny, oblíbený je zde také guláš podávaný v chlebové misce. V chatě je samozřejmě možné se také ubytovat ve dvou a třílůžkových pokojích i ve skromné turistické ubytovně.
Další legendou
Orlických hor je
Kramářova chata na Suchém vrchu, postavená roku 1928 podle plánu architekta Jaroslava Stejskala.
Rozhledna vedle chaty, z níž je výhled na
Orlické hory,
Kralický Sněžník, Hrubý Jeseník sloužila původně jako vodárenská věž. V chatě lze kromě ubytování a restaurace využít také wellness služby.
Architektonické skvosty Dušana Jurkoviče na Královéhradecku
Jiráskova chata s rozhlednou postavená roku
1923 podle návrhu
architekta Dušana Jurkoviče na vrchu Dobrošov je perlou Náchodska. Své jméno dostala chata u příležitosti 70. narozenin slavného spisovatele. V souvislosti s budováním
opevnění na Dobrošově a v blízkém okolí, byla chata roku
1937 předána čs. armádě, protože z rozhledny bylo možno sledovat přísně tajnou výstavbu pevnosti. Od roku 2002 však chata nabízí turistům
nejen možnost občerstvení, ale také ubytování za přijatelné ceny.
Stejný architekt postavil také roku
1912 nedalekou
Bartoňovu útulnu v
Pekle – nádhernou restauraci v údolí
řeky Metuje zdobenou prvky lidové architektury. Vyhledávané výletní místo, přestavěné z bývalého mlýna se nachází 5 km od
Nového Města nad Metují. Interiér chaty zdobí
čertovské motivy a názvu odpovídá i jídelníček s řadou "pekelných" specialit. Ubytovat se tu můžete jak v pokojích, tak jen přespat ve spacáku.
Jesenické „salaše“ uchvátí impozantními výhledy
Turistická chata Švýcárna na nejfrekventovanější části hřebenové trasy
Jeseníků, mezi
Červenohorským sedlem a Pradědem je jedním z nejstarších objektů těchto hor. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny
pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, která byla do současné podoby přestavěna roku
1887. Dnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a běžeckého lyžování. Od chaty vede celá řada turistických cest.
Další známou jesenickou horskou boudou je
chata Jiřího na Šeráku ležící v nadmořské výšce 1 351 m n.m. Na úpatí hřebene Hrubého Jeseníku byla postavena roku
1894 a své jméno nese jméno
po investorovi, Jiřím Koppovi. Chata je po celkové rekonstrukci, ze které vznikly útulné pokoje a nová restaurace. Navíc je jedinou fungující restaurací na hřebenu trasy
Červenohorské sedlo –
Šerák. Od Jiřího chaty se nabízejí skutečně
impozantní výhledy – východní stranu lemuje pásmo Orlíka až po Videlské sedlo, výhled jižním směrem zastiňuje mohutný
Keprník (1423 m), za nímž se skrývá nejvyšší hora Moravy,
Praděd (1492 m).
Nedaleko
Mechového jezírka stojí typická horská chata –
Penzion Rejvíz. Část budovy, ve které je dnes výčep, byla založena už v roce 1795. Interiér chaty byl začátkem 20. století vyzdoben nevšedními řezbářskými pracemi – majitelé hotelu přišli na unikátní nápad, a to
vyřezávat židle s karikaturami stálých hostů. Dnes zde tak můžete obdivovat písaře i lesního, bláznivě zpívající Bety, kostelníka, kominíka a řezníka. V penzionu jsou k dispozici pokoje se sociálním zařízením a televizí, na velké zahradě potom koutek pro děti a hřiště na míčové hry.
Nejstarší chatu v Beskydech postavil vojenský zběh
Na vrcholu
Beskyd, v blízkosti horní stanice
lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebné horské
chalupy Maměnka a
Libušín. Druhá jmenovaná byla v březnu 2014 zničena
požárem, v roce 2017 započala její rekonstrukce a roku 2020 se opět otevřela turistům. Objekty navrhnul roku 1898 architekt
Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce. K unikátům chalupy Libušín patří v interiéru jídelny tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny, kolem stolů na sto vyřezávaných židlí. Podle motivů
akvarelových studií Mikoláše Alše vyzdobil chalupu akademický malíř Karel Štapfer. Originály bohužel lehly popelem, avšak díky zevrubné rekonstrukci se podařilo chatu obnovit v její původní kráse. Nový
Libušín vznikl jako vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy, používaly se původní materiály a technologie.
Nejstarším horským hotelem v
Beskydech je však horský
hotel Charbulák na Gruni. Jeho historii lze sledovat od roku
1816, kdy se zde rodina Charbulákova usadila. Jméno Charbulák je francouzského původu a nosil jej původně
napoleonský voják, jenž zběhnul a usadil se zde. Jeho potomci tu zbudovali
roku 1918 turistickou útulnu, později přestavěnou na hotel, jenž je dodnes v rodovém vlastnictví. Mezi slavné hosty hotelu patřil mimo jiné herec
Hugo Haas, básník
Petr Bezruč anebo nositel Nobelovy ceny za chemii
Jaroslav Heyrovský. Mimo výtečné domácí kuchyně tu oceníte také
pěkný výhled do kraje.