Veselý Kopec ovládnou hrnčíři 13. května 2023 od 9 do 16 hodin. Naskytne se vám šance je sledovat nejen při práci, ale dozvědět se zajímavosti o tomto tradičním řemesle, vyzkoušet si práci s hrnčířskou hlínou a koupit si případně něco pěkného pro radost.
Děti určitě při akci Hrnčířská sobota využijí připravené výtvarné dílničky, kde si mohou vyzkoušet modelování z hlíny nebo malování keramiky a porcelánu. Ale i dospělí návštěvníci budou mít možnost vyzkoušet si některé techniky a dovednosti hrnčířského řemesla a především sledovat hrnčíře při práci.
Především pro dětské návštěvníky bude připraveno několik dílniček, v nichž si budou moci vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu, modelování z hlíny nebo malování keramiky. Zájemci se mohou přímo z úst hrnčířů a keramiků dozvědět vše, co je zajímá na výrobě užitných i dekoračních předmětů. Zastoupeny budou nejrůznější typy výrobků z hrnčířské hlíny: hrnčina, kamenina, bělnina aj., zhotovené modelováním, točením na kruhu, či pomocí forem. Hrnčířskou sobotu na Veselém Kopci zpříjemní vystoupení souborů Vysočan a Vysočánek z Hlinska. Zcela mimořádně se také bude péci v chlebové peci. Součástí programu bude i slavnostní otevření nové výstavy „Příběhy z depozitáře“ ve výstavních prostorách statku z Mokré Lhoty. Jak napovídá samotný název – výstava přestaví zdánlivě obyčejné sbírkové předměty z depozitářů muzea (například hrneček, ubrus, obrázek), ale se zajímavým příběhem.
Z historie skanzenu Veselý Kopec
Skanzen Veselý Kopec vloni oslavil významné jubileum – 50 let svého trvání. Zakladatelem muzea v přírodě byl dobrovolný pracovník památkové péče Luděk Štěpán, jehož koníčkem bylo poznávání památek lidového stavitelství. Na Veselý Kopec u Hlinska byly od 70. let 20. století přenášeny stavby z části oblasti zvané České Horácko. Jediný objekt stojící na původním místě je usedlost u Pilných č. p. 4, která patří k nejstarším dokladům lidového stavitelství v oblasti Železných hor. Zdejší roubenky přinášejí svědectví o bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století.
Novinkou je rozpohybování vodního mlýna včetně varny povidel a stoupy na kroupy. Voda pohání mechanismus olejny, která byla do skanzenu přenesena z Damašku u Pusté Rybné a sloužila pro lisování lněného oleje. Díky zručným sekerníkům Myškovým se muzejníkům podařilo zhotovit nové vodní kolo a novou hřídel. Opraven byl i celý vnitřní mechanismus. Skanzen nabízí i programy, které jsou věnovány zpracování lnu a lněného semínka. V blízké budoucnosti by mohla do skanzenu přibýt roubená stodola. Muzeum ji má již vyhlédnutou v Boru u Skutče. Objekt by mohl být umístěn za statek z Mokré Lhoty.