Šiška v denním světle
Od středy 9. srpna 2023 můžete po celou první hodinu otevírací doby
Zoo Praha pozorovat samičku luskouna
Šišku a její rodiče v denním světle. Nově se totiž noční expozice
Indonéské džungle zahalí do šera až
v 10 hodin. Chod noční expozice upravila Zoo velmi citlivě. Čas zhasnutí se posouval každý den o pár mitut, až bylo docíleno celé hodiny. Zoo tak vychází vstříc návštěvníkům, kteří nyní mají možnost vidět luskouny za plného světla. Nový režim je také lákavou příležitostí pro fotografy.
Kromě trojice
luskounů krátkoocasých se vůbec poprvé naskýtá nový pohled i na další obyvatele nokturna:
outloně váhavé,
velemyši obláčkové nebo
vakoveverky létavé.
Šiška je první mládě
luskouna krátkoocasého odchované v Evropě a Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Chov luskounů je poměrně náročný, a to hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. Dlouho se soudilo, že luskouni patří mezi chudozubé, tedy do příbuzenstva mravenečníků. Teprve genetické analýzy ukázaly, že tvoří samostatnou skupinu, jejímiž nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně šelmy. S mravenečníky je však pojí adaptace na stejný typ potravy. Stejně jako oni mají bezzubé čelisti a silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem, jímž se dostanou do nejrůznějších zákrutů a skulin. Luskouni jsou noční tvorové. Přes den se skrývají v podzemních norách nebo v dutinách stromů. Přivádějí na svět jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky.
Šiška již sice přešla z mateřského mléka na stravu dospělců, avšak na ocase
matky Run Hou Tang jezdí i nadále.
Luskoun krátkoocasý se vyskytuje od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Taiwan. Je kriticky ohroženým druhem, zejména vinou pytláctví. Odhaduje se, že během dvou dekád, což odpovídá zhruba třem luskouním generacím, poklesla jeho početnost v přírodě o 80 %.
Významné odchovy v Zoo Praha za uplynulých 100 let
Odchov Šišky je historickým úspěchem. Jaké další důležité odchovy patří v historii Pražské Zoo k těm nejvýznamnějším? Na podzim 2023 Zoo uvede fotografickou výstavu věnující se nejvýznamnějším odchovům i příběhům stojícím za každým z těchto chovatelských úspěchů.
- 1933 kůň Převalského – první hříbě v Zoo Praha
- 1937 kondor andský – druhý odchov na světě (první publikovaný)
- 1942 medvěd lední – Sněhulka – ve světovém měřítku jedinečný umělý odchov (v roce 1947 pak Polárka – první přirozený odchov v Československu)
- 1972 gepard – jeden z prvních odchovů v Evropě
- 1989 hrabáč kapský – první odchov v Československu, třetí v Evropě
- 1998 dracéna krokodýlovitá – světový prvoodchov
- 2004 gorila nížinná – Moja – první odchov v České republice
- 2012 sojkovec rezavouchý – první odchov ve světových zoologických zahradách
- 2012 želva korunkatá – světový prvoodchov a též objev způsobu rozmnožování
- 2023 luskoun krátkoocasý – Šiška – první odchov luskouna v Evropě