Přijeli jste do Jeseníků na zimní pobyt a nevíte, co s ohledem k nedostatku sněhu dělat? Vyrazte do jeskyně Na Špičáku! Přírodní památka se otevírá všem zájemcům každý čtvrtek v 10, 12 a 14 hodin. Vstupenky na zimní prohlídky si lze koupit jak na internetu (na odkazu caves.cz/online), tak přímo i těsně před prohlídkou v pokladně jeskyní. Na prohlídku není nutná rezervace.
Tajemné podzemí poblíž lomu takzvaného supíkovického mramoru je turistům přístupné už od roku 1885. Z dosud známé celkové délky 410 metrů návštěvníci procházejí 220 metrů chodeb a síní. Kromě jedinečných srdcových chodeb byste mohli zahlédnout třeba i spící netopýry. Musíte mít ale velké štěstí – místy, kde drtivá většina letounů hibernuje, návštěvní trasa nevede. Lidé by tak tyto létající savce neměli během zimního spánku vůbec rušit. Aby měli netopýři v zimě klid jsou prohlídky jeskyně koncentrovány pouze do jediného dne.
Úkryt pronásledovaných, tajné obřady a Jan Ámos Komenský
Jeskyně Na Špičáku sloužila od nepaměti za úkryt lidem pronásledovaným církví nebo zákonem, ale také poskytovala útočiště a bezpečí obyvatelstvu v průběhu tatarských a tureckých nájezdů, napoleonských a pruských válek a dalších událostí. O tom, že jeskyně byla velmi silně frekventovaná, svědčí hojné staré nápisy české, německé a francouzské a také letopočty, z nichž nejstarší pocházejí z let 1519, 1564 a 1613. Byly na stěny psány přírodními barvami (uhlem, rudkou nebo tuhou), ale také tesány, ryty či vyškrabovány. Jako jediná jeskyně v Česku tak ukrývá historický poklad nevyčíslitelné hodnoty – během výzkumu tu našli vědci kolem 4 000 nápisů a maleb!
Podle pověsti se v jeskyni po bitvě na Bílé hoře ukrývali na cestě do exilu Čeští bratři, kteří si zde zřídili primitivní modlitebnu. Zcela vyloučit se nedá také domněnka, že při svém putování do polského Lešna navštívil jeskyni Jan Ámos Komenský. Snad tehdy použil prastarou obchodní cestu ze Slezska do Polska, na jejímž nejvyšším bodě jeskyně leží.
Nejzáhadnějším místem je Kalvárie
Kalvárie je historicky nejzajímavější, ale také nejzáhadnější místo celé jeskyně. Křižovatka hlavní chodby s touto chodbou obdržela své jméno podle kříže s Ukřižovaným, u jehož paty klečí dvě modlící se postavy. Výjev, jehož autora už nikdo neodhalí, představuje Adoraci Kříže. Po pravé Kristově ruce je osoba kléru, tedy biskup či arcibiskup a po levé straně Krista je znázorněna osoba světská, tedy donátor. Lidé se tu věnovali tajným náboženským a kultovním obřadům. Snad právě proto zde uvidíte mnoho zajímavých symbolů – kříže, půlměsíce i figurální malbu.
Poprvé zdejší nápisy studoval v roce 1886 frývaldovský vlastivědný pracovník Adolf Kettner. Mnohem podrobnější průzkum provedl v roce 1953 Josef Skutil. V roce 2017 byl zahájen průzkum, klimatická měření a rozbory vzorků v laboratořích a roku 2019 restaurátoři začali zachraňovat unikátní renesanční malbu z 16. století. Je ukrytá v podzemním labyrintu a vlivem tamního klimatu výrazně trpí.