Metelkův mechanický betlém v
Krkonošském muzeu v Jilemnici obsahuje
142 pohyblivých figurek, přitom veškerý pohyb je převeden na jediný
stroj poháněný pouze jediným závažím. Půvab kvalitní řezby a neobyčejně přirozeného pohybu umocňuje zcela ojedinělý zvukový program: vše začíná odbíjením hodin,
troubením ponocného a požárního hlídače. Poté se andělé chopí svých nástrojů a radostnou
krkonošskou koledou betlém probudí. Půlnoční hemžení doprovodí
dvě kapely známými českými koledami a nakonec andělé
vánoční ukolébavkou všechno uspí.
Najdete zde mnoho pozoruhodných figurek – vedle svaté rodiny doplněné dvojicí andělů také
skupinu živě rokujících mudrců, modlící se pastevce uprostřed stád, řadu řemeslníků. Mezi nimi zaujímají dominantní místo dřevaři a především
vochlíř, pročesávající (vochlující) lněná vlákna. Vysoko nad městem
pobíhá rozčilený král Herodes. K nejkrásnějším figurkám patří maminka s dítětem, jež jí na zádech radostně poskakuje, jásá a zdvihá ruce, k nejúsměvnějším pak
lenoch a
kukačka sedící na palmě. Ta se při každém kuknutí předkloní a otevře i miniaturní zobáček.
Jáchym Metelka se zasloužil o vznik muzea
Jáchym Metelka se narodil na konci zimy roku 1853
v kraji zapadlých vlastenců ve Sklenařicích, v rolnické rodině se silnou muzikantskou i betlémářskou tradicí. Studoval na reálce v Liberci a v Novém Bydžově a poté na učitelském ústavu v Praze, kde roku 1872 maturoval. Od 6. října 1872 do 12. března 1877 působil na obecné škole ve
středočeském Neveklově. Při ročním služném 350 zlatých a při počtu až 180 dětí ve třídě neměl jistě na růžích ustláno, ale okamžitě se stal neobyčejně
oblíbenou a výraznou pedagogickou osobností.
Z Neveklova odešel zpět do
Krkonoš a dlouhá léta žil a působil v
Jilemnici – nejprve jako učitel, od roku 1888 jako řídící učitel a posléze od roku 1897 až do odchodu do výslužby jako ředitel obecné a měšťanské školy dívčí. Učil češtinu, zpěv, zeměpis a na pokračovací průmyslové škole kreslení a rýsování. Měl výjimečné technické i hudební schopnosti.
Jeho hlavní zásluhou – vedle skvělé pedagogické dráhy a postavení
zcela jedinečného mechanického betlému – vzniklo
Krkonošské muzeum v Jilemnici. První soukromé sběry zahájil již v osmdesátých letech 19. století a shromažďoval je ve skříni ve škole. Budovatelem a v těžkých dobách i obětavým ochráncem muzea zůstal i v dalších letech. V roce
1911 se muzeum dočkalo
první veřejné expozice a na přelomu 20. a 30. let minulého století se dokonce zrodily zárodky historicko-etnografického, lyžařského a galerijního bloku.
V té době se již dostával do širšího povědomí také jedinečný
Metelkův mechanický betlém, zatím uchovávaný v jeho domácnosti. Svědčí o tom dvě žádosti o zapůjčení: první z 25. února 1895 pro
Národopisnou výstavu českoslovanskou (betlém v té době byl podstatně skromnější než dnes) a z 9. prosince 1914, kdy měl být vystaven v
Obecním domě či na
Žofíně a výtěžek ze vstupného byl určen sirotkům po padlých vojínech a strádajícím dětem.
Betlémy od Metelků v Liberci a Vysokém nad Jizerou
Rod Metelků stojí i za dalšími betlémy, které nalezenete v muzeích na severu Čech. Jáchymův otec, taktéž Jáchym (1825–1902), pracoval na
velkém betlému. Pomáhal mu s ním jeho sedmý syn Václav Metelka (1866–1954). Ten pravděpodobně nahradil původní papírové figurky dřevěnými. Celodřevěný betlém nalezete v
Severočeském muzeu v Liberci. Má 260 figur a je široký 3,5 m. V roce 2016 skončila restaurátorská práce na betlému.
Další Metelka, tentokrát Jan, zvaný Kovárenský, pracoval na betlému, který je ve
Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou. Základam mu údajně byl betlém, který nalezl v řece. Obří betlém rozdal svým potomkům a muzeum ho získávalo a dávalo dohromady po částech.