Zakladatelem této výjimečné
urbanistické a krajinářské koncepce z počátku 17. století byl kardinál František Diestrichtein.
Svatý kopeček tehdy proměnil v duchovní místo, vyznačující se neobyčejně působivým pohledovým propojením kostela a kapliček křížové cesty s městem, přírodou a okolní krajinou. Dovednost pozdně renesančního a barokního stavitelství, evokovat bohatě smyslové zážitky diváka, je chloubou města.
Kardinálova přestavba Mikulova zcela jistě patří k nejzajímavějším projektům svého druhu. Právě proto město dlouhodobě vyvíjí snahu o rekonstrukci všech jeho autentických památek. Jednou z nich je i lokalita pod Olivetskou horou, v blízkosti nástupu na křížovou cestu. Obyvatelům města je známá pod názvem Dolní palouček.
Dolní palouček tvoří nedílnou architektonickou součást unikátního urbanistického celku
Mikulova a okolní komponované krajiny. Je jednou z mnoha nádherných přírodních vyhlídek – belvederů, odkud se otevírá, podobně jako v Jeruzalémě, výhled na celé město a jeho historické dominanty.
Právě sem směřuje
projekt obnovy panonského háje koncipovaného také jako reminiscence Getsemanské zahrady.
Mikulov a jeho okolí je ukázkou jedinečného typu panonské krajiny s původními teplomilnými doubravami s dubem šípákem, dřínem a mahalebkou. Jejich vzácné zbytky najdeme také na Svatém kopečku. Zvláštností šípákových doubrav je rozvolněnost lesa, doprovázená prosvětlenými paloučky a lesními lemy, jež hostí mimořádný počet teplomilných travin a kvetoucích bylin původem z jižní a východní Evropy. Tento typ rozvolněných lesů – panonských hájů či lesostepí – je rovněž chloubou Mikulova. Za přírodními zajímavostmi panonské květeny a zvířeny sem přijíždějí badatelé a návštěvníci z celé naší země. Bohužel v minulosti byla přirozená skladba teplomilných doubrav Svatého kopečku narušena neodbornými, byť dobře myšlenými zásahy našich předků.
Na celém projektu s názvem
Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady se podílí tým odborníků. Ještě v období vegetačního klidu byly odstraněny druhově nevhodné a poškozené dřeviny, celá lokalita byla důkladně vyčištěna. Nejpozději v květnu bude místo osazeno lavičkami. V průběhu roku se budou odstraňovat nárosty jasanu, javoru a šeříku. Na podzim tohoto roku se zde vysadí druhově vhodné keře a stromy a vysejí semena určených druhů travin a bylin.
Není třeba litovat přestárlých jasanů, pajasanů, javorů, šeříků a do značné míry ani borovic černých. Tyto invazivní druhy dřevin na Svatý kopeček nepatří, působí cizorodě a velmi zde škodí – mění chemismus půdy a vytvářejí tisíce jednoletých a víceletých semenáčů, výmladků, jež potlačují vzácnou původní vegetaci teplomilných šípákových doubrav, skalní vápencové stepi a květnatých kavylových trávníků.
Projekt přiblíží původní charakter a malebnost místu, které spoluvytváří originalitu vzácných městských panoramat. Díky spolupráci města a odborných organizací
získá Svatý kopeček na hodnotě z hlediska kulturního, přírodního i turistického.