Za jeskyněmi a trilobity do Českého krasu
Český kras je zatím nejrozsáhlejší zmapovaný podzemní koridor u nás. Od
Prahy je přitom vzdálen nějakých 20 kilometrů, takže
Koněpruské jeskyně jsou ideálním tipem na výlet pro všechny z hlavního města a okolí, ale nejen ty. Jeskyně vznikly v devonu a jsou tvořeny v jednom z nejkvalitnějších vápenců na světě. Kromě krápníkové výzdoby mají také jednu raritu –
penězokazeckou dílnu z 15. století, o které vám průvodci vše rádi prozradí. Navíc v okolí jeskyně jsou i četná naleziště zkamenělin a na jedno z nich vás dovede i
naučná stezka přímo od jeskyně.
Za
trilobity se pak vydejte do
Skryjí a okolí.
Naučná stezka Po stopě trilobita začíná u
Památníku Joachima Barranda a na svých dvanácti zastávkách přibližuje mnohdy netradičním způsobem např. prostřednictvím komiksu zajímavosti zdejšího
naleziště zkamenělin Skryjsko-týřovického kambria.
K nejhlubší propasti na Olomoucko
Zbrašovské aragonitové jeskyně patří k evropským unikátům a určitě byste je neměli vynechat, pokud se chystáte do okolí
Olomouce. Jeskyně jsou bohaté na minerální vody a se stabilními 14°C jsou nejteplejším krasovým útvarem u nás. Unikátní výzdobu tvoří
minerál aragonit, dále tzv.
raftové stalagmity a
kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým.
Navíc jeskyní se nedaleko nalézá
Hranická propast, jejíž hloubka se dnes uvádí
519,5 m. Dnes proto, že dna ještě nebylo dosaženo. Součástí propasti je i
jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv. gejzírových krápníků, což jsou krápníky ve tvaru sopky s kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity. Zbytek jeskyně, u které se předpokládá hloubka 700 – 800 metrů, na svůj objev teprve čeká pod vodou.
S armádou do jeskyně Výpustek
Do
jeskyně Výpustek chodili ve středověku mastičkáři, za druhé světové války zde byla protektorátní továrna na letecké motory a po válce zde sídlila naše armáda, která zde zřídila propracované velitelské pracoviště včetně chemické laboratoře. Právě poslední jmenovaná část historie je pro návštěvníky zajímavá, protože armáda svoje stanoviště opustila, a to se teď stalo součástí prohlídky jeskyně. To byste si neměli nechat ujít.
V podzemních protorách
jeskyně je
instalována expozice, která na panelech a plastikách názorně ukazuje její dlouhou historii. S využitím "stroje času" – světelné show, se přenesete o asi 60 000 roků zpět do období, kdy jeskyni obývali
jeskynní medvědi a lvi a postupně "kráčíte" jednotlivými etapami pozdějšího využití jeskyně lidmi, které názorně ukazují instalované předměty. Výklad je tedy obohacen názornými exponáty a představa o dávném období a celé historii jeskyně je pak dokanalá. Podobně jsou doplněny i
expozice bývalého velitelského pracoviště naší armády, které je vestavěno do části podzemních prostor, o autentické předměty (chemická laboratoř, spojovací prostředky apod.).
Do Balcarky za nejbohatší výzdobou v Moravském krasu
Balcarka je nejbohatší na krápníkovou výzdobu z celého
Moravského krasu (nebo alespoň z jeho přístupných jeskyní). Hlavní část prohlídkové trasy tvoří dvě
Rotundy s barevnými sintrovými kaskádami, spadajícími ze stěn a bohatou krápníkovou výzdobou stropů, dále
Velký dóm a Dóm zkázy, které vznikly řícením vodorovně uložených vrstev vápenců, pod jejichž troskami leží stará krápníková výzdoba.
Velký dóm dlouhý téměř 70 m představuje druhou největší zpřístupněnou podzemní prostoru Moravského krasu.
V prostorách jeskynního muzea
byla instalována expozice představující jeskyni Balcarku jako
jeskyni lovců sobů a koní, generační
zimoviště medvědic jeskynního medvěda a jeskyni medvíďat.
Člunem po podzemní řece Punkvě
Asi nejznámějšími u nás jsou
Punkevní jeskyně v
Moravském krasu, u nichž leží legendární
propast Macocha hluboká
-138 m. Pokud jste zde ještě nebyli, určitě si udělejte čas a
projeďte se na člunech podzemím, protože se jedná o jedinečný zážitek, na který budete zcela jistě vzpomínat i po letech.
Plavba je na jednom místě přerušena
prohlídkou Masarykova dómu, který patří mezi nejkrásnější podzemní prostory
Moravského krasu. Po návštěvě
jeskyní se můžete nechat
lanovkou vyvézt k hornímu okraji
propasti Macocha. Na Skalním Mlýně objevíte
Dům přírody, kde se můžete seznámit s geologickou historií této oblasti, zdejší faunou a flórou.
Na Pomezí se rozpouští mramor
Zajímavým krasovým útvarem jsou i severomoravské
jeskyně Na Pomezí v
Rychlebských horách, které vznikly krystalizací vápence, čili rozpouštěním mramoru, a jsou
největší svého druhu u nás. Typické pro tento druh jeskyní jsou
kaskádovité krápníky, jež tvoří mohutné vápencové záclony.
Z dalších typických krasových jevů jsou zde tlakové
obří hrnce, vyhloubené proudící a vířící vodou, nátekové útvary vytvářející kaskády, mohutné členité krápníky a tajemná
jezírka. Stejně jako i v jiných jeskyních také zde přezimovávají stále vzácnější
netopýři, s nimiž se tu můžete setkat.
Bez krápníků, zato s barevnými stěnami
Chýnovská jeskyně byla vůbec prvním podzemním prostorem tohoto typu, který byl zpřístupněn veřejnosti. Nevyniká sice krápníkovou výzdobou, ale její tzv.
oka, která jsou tvořena dvěma různými horninami, vytvářejí zcela unikátní podívanou. Na základě hydrogeologických a geofyzikálních výzkumů lze předpokládat, že systém je daleko rozsáhlejší, než jsou dosud objevené prostory.
Největší ozdobou této jeskyně nejsou krápníky, ale barevné stěny a stropy, kde se bílý, žlutý a hnědě zabarvený
mramor střídá s
tmavými vrstvami amfibolitů. Jeskyně patří k nejchladnějším u nás, nejnižší teploty jsou zde až 5 °C, takže se před návštěvou pořádně oblečte.
Za vínem a do jeskyně
Až pojedete do vinného sklípku do okolí
Mikulova, nezapomeňte, že i zde můžete navštívit krasovou jeskyni.
Na vrchu Turold, na kraji města, se nalézají jediné u nás zpřístupněné jeskyně v
jurském vápenci. Místo krápníků jeskyni zdobí unikátní "turoldská výzdoba" – korozní tvary, podobné korálovým útesům, které evokují procházku po dně jurského moře.
Zpřístupněn je i tzv.
Jezerní dóm – část jeskyně, v níž se nachází jezírko se smaragdově zbarvenou vodou. Jezerní dóm je ze zpřístupněné části největším prostorem podzemního komplexu. Jeho délka dosahuje 30 metrů a šířka 17 metrů. Vedle jezírka můžete obdivovat jeskynní výzdobu, která vznikala chemickým rozpouštěním. Jedná se o jakousi "kamennou pěnu", ve které jsou
krystalky kalcitu.
Za dolomitovými jezery do podzemí
Největší
dolomitová jezera se u nás nalézají v podzemí. Teplota vody v nich je 8°C a vlhkost vzduchu v podzemí okolo 100 %. Toto netradiční klima můžete zažít v
Bozkovských jeskyních, které tvoří dva nezávislé systémy propojené umělou štolou.
Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Prohlídka
jeskyní není fyzicky náročná a bez problémů ji zvládnou i menší děti. Velkolepá podívaná na
jedinečný Jezerní dóm, na jehož hladině se zrcadlí krásy celé jeskyně, je nám jakousi odměnou na závěr. Úžas a odraz jezera v paměti si návštěvníci Bozkovských dolomitových jeskyní odnášejí jako cenný suvenýr.
Dvoje jeskyně na jednom místě? Najdete je v okolí Litovle!
Javoříčské a
Mladečské jeskyně najdete nedaleko
Litovle. Jedny jsou plné podzemních dómů a propastí, druhé vynikají překrásnou krápníkovou výzdobou. Obojí můžete při pečlivém plánování stihnout i za jeden den!
Mladečské jeskyně se nachází v chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou
bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Jeskyně sloužila jako
rituální pohřebiště kromaňonskkého člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je
nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu
Homo sapiens sapiens v Evropě.
Podzemní systém
Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný
komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok
Špraněk. jeskynní systém je dlouhý téměř 6 kilometrů, z toho 790 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Podzemní prostory mají velmi
rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy. V hojné míře jsou tu také
excentrické krápníky rostoucí
proti zákonům gravitace.