Lidové obyčeje a slavnosti mají na
jihu Moravy dlouhou a silnou tradici.
Kobylí náleží svou polohou do kraje
hanáckého Slovácka, což má na místní folklór zcela zásadní vliv. Lidové svátky a obyčeje se v minulosti odvíjely od svátků církevních. Katolická
jižní Morava nebyla žádnou vyjímkou.
Největší folklórní slavností v dnešní době jsou bezpochyby
tradiční krojované hody, které se letos konají od soboty 15. 6. do pondělí 17. 6. 2024.
V
Kobylí jsou hody již řadu let
třetí víkend v červnu a
startují "hodový maraton" v tomto kraji. Dříve se hodovalo na sv. Jiří, kterému je zasvědcen místní kostelnebo první neděli po jeho svátku. Nepříznivé a nestálé počasí však mělo vliv na změnu termínu hodů blíže k letním měsícům. Hody jsou především
oslavou mládí, dobrého jídla a pití a hlavně
překrásných krojů.
Hody od soboty do pondělí
Vlastní slavnost začína v
sobotu ráno
zvaním. Stárci a chasa společně s muzikou obchází dům od domu a zvou obyvatele na hody. Odpoledne vyráží stárci průvodem pro děvčata – stárky – společně se pak vydávají do Sokolské zahrady na
sólo pod máju. Tady jim starosta či starostka
propůjčí fedro – symbol vlády nad obcí – kterou mají stárci (zpravidla dva až tři a sklepník) po dobu hodů. A zábava proudí až do rána.
V
neděli jde průvod kromě stárek i ke starostovi či starostce, připojují se k němu krojované děti, nechybí
koláče,
cukroví,
víno a zpěv. Navečer se na sólo sjíždí
přespolní chasa ze všech stran, aby naše stárky pozdravila a zatancovala si s kobylskými děvčaty. V
pondělí je
vrchol hodů –
závádka. Po průvodu se sejdou
ženatí muži a doprovázejí zpěvem rituální tanec – zavádku. Při tomto tanci předávají stárci své stárky starým stárkům, kteří za ně pondělní večer dělají zábavu. V sobotu hraje
DH Zlaťanka a v neděli i v podnělí zahraje
DH Lácaranka.