1. Prezident a jeho dětství
Pozdější první československý prezident
Tomáš Garrigue Masaryk pocházel z velmi skromných poměrů. Jeho rodiče pracovali na císařském velkostatku jako kuchařka a kočí, a rodina se často stěhovala po obcích kolem
Hodonína; právě tam se 7. března 1850 Masaryk narodil. V
Čapkových Hovorech s TGM Masaryk vzpomínal na své mládí s tím, že jeho vlastním domovem byly
Čejkovice. Masarykovi se sem nastěhovali v roce 1856, dva roky bydleli v
domku na panském dvoře, pak se nakrátko odstěhovali do
Čejče a po necelém roce se zase do Čejkovic vrátili. Tady malý Tomáš chodil do školy, ministroval v místním
kostele a s místními kluky prožíval báječná dobrodružství. Dnes po stopách jeho dětství vede
turistická trasa.
2. Prezident a jeho sourozenci
Masarykovi měli pět dětí,
Tomáš Garrigue Masaryk byl nejstarší. O dva roky mladší
Martin (1852–1873) se v
Hustopečích vyučil kupcem, ale byl odveden na vojnu a záhy zemřel. Druhý bratr
Ludvík (1854–1914) se vyučil tiskařem, ale nakonec se věnoval jinému oboru: postupně provozoval moravskou vinárnu v
Praze, hostinec v
Brně a hotel v
Portoroži na Istrii. Zemřel krátce před první světovou válkou. Pátým dítětem byla sestra
Františka, která zemřela záhy po narození.
3. Prezident a jeho rodina
Byla to láska jako trám: když se TGM při studijním pobytu v Lipsku roku 1877 seznámil s Američankou
Charlotte Garrigue, zamiloval se do ní prý na první pohled. Oběma bylo sedmadvacet, brzy se zasnoubili a po roce se vzali. Svatba se konala 15. března 1878 v New Yorku, jejich prvním společným domovem se stala Vídeň. Masaryk z úcty ke své ženě také přijal její jméno Garrigue. Postupně se jim narodilo pět dětí,
Alice (1879–1966),
Herbert (1880–1915),
Jan (1886–1948),
Eleanor (1890–1890) a
Olga (1891–1978).
4. Prezident a jeho oblíbené jídlo
Skromné poměry se promítly i do jídelníčku prvního československého prezidenta:
Tomáš Garrigue Masaryk měl rád prostá a jednoduchá jídla. Podle knihy První republika jedl jen třikrát denně. K snídani si dával topinku se zavařeninou nebo vajíčko naměkko, trochu ovoce a neslazený čaj, k obědu pak polévku, nejraději bílou, bramboračku nebo česnečku. Jako hlavní chod obvykle následoval kousek masa se zeleninou, škubánky, ryby z domácích vod, tedy kapr, štika, pstruh či candát, nebo brynzové halušky. Měl rád švestkové knedlíky, posypané mákem a přelité máslem, v prezidentské jídelně se však nepodávaly jako hlavní jídlo, ale jako moučník. Z Ameriky si také přivezl jeden z trendů, který se drží dodnes, a to ovesnou kaši; ta prý často byla jeho posledním jídlem. Jindy mu k večeři stačil kousek buchty, nejlépe makové, a neodmyslitelná káva, nebo spíš, jak říkával TGM, mléko s kávou. Náš první prezident se rozhodně nepřejídal a odsuzoval nestřídmost.
5. Prezident a jeho automobil
V
Národním technickém muzeu v
Praze sice je k vidění několik vozů československých prezidentů, ale ten nejslavnější Masarykův v něm chybí.
Luxusní limuzínu Škoda Hispano-Suiza vyrobil
plzeňský průmyslový koncern v roce 1924 ještě před fúzí s
automobilkou Laurin & Klement v licenci renomované španělské firmy. Kancelář prezidenta republiky za automobil zaplatila 280 000 korun, tehdy několikanásobek ceny ostatních vozů, a Masaryk s ním jezdil deset let. Když v prosinci 1935 v pětaosmdesáti letech ze zdravotních důvodů abdikoval, jeho služební vůz byl převezen do
Mladé Boleslavi. Jeden z celkem stovky vyrobených kusů můžete vidět právě ve
Škoda Muzeu, ovšem nejde o limuzínu prezidenta Masaryka; její další osudy se vypátrat nepovedlo.
6. Prezident a jeho kůň
Na
Pražském hradě i v
Lánech doprovázela prezidenta Masaryka zvířata. Překvapivě často to byli medvědi: dva samce Masarykovi věnoval v roce 1919 užhorodský župan
Ladislav Moyš jako heraldická zvířata nově přičleněné Podkarpatské Rusi, dvě medvědice pak dostal o něco později od československých legionářů. Snad žádné zvíře ale nepředčilo jeho milovaného
koně Hektora, světlého hnědáka s hvězdou na čele. Prezidentská kancelář ho koupila jako patnáctiletého roku 1920 od policejního ředitelství za odhadní cenu dvanáct tisíc korun, Masaryk se o něj na své náklady staral od roku 1922. Se spolehlivým klidným valachem jezdil prezident pravidelně na projížďky v okolí
lánského zámku až do jara 1931, kdy už Hektora trápilo zdraví. Pošel na začátku roku 1933 na následky nádoru tenkého střeva. Zálibu prezidenta v jízdě na koni dokumentuje i
Masarykova jezdecká socha před
Muzeem TGM v
Lánech.
7. Tatíček Masaryk a jeho tatíček císař
Už během života TGM se říkalo, že geniální filozof a politik nemůže být synem negramotného kočího a kuchařky. Ze spekulací o jeho původu vyniká ta, která Masaryka pokládá za utajeného syna rakouského císaře
Františka Josefa I. Když se rodiče TGM brali, matka už byla těhotná a na začátku léta 1849 zřejmě devatenáctiletý císař pobýval nějaký čas na
jihu Moravy; dohady se opírají také o zápis z císařova deníku. Váháte? Dejte vedle sebe podobenky TGM a císaře, a uvidíte sami. Pravdu by mohly potvrdit testy DNA, ale ty Masarykovi potomci zakázali s tím, že pátrání po pravém otci je urážkou jak samotného Masaryka, tak celého českého národa. Původ TGM tak i nadále zůstává předmětem divokých spekulací a dalších konspiračních teorií.