Ve
Všetatech na Mělnicku otevírá
Národní muzeum Památník Jana Palacha, který se
upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si návštěvníci připomenou Palachův osud a dobu ve které žil multimediální formou. Promítat se zde bude i
dokument, který připravila dokumentaristka Olga Sommerová.
Málokterý čin v českých dějinách 20. století vyvolal tak
vášnivou a rozporuplnou odezvu jako smrt Jana Palacha. Akt, který provokuje, rozděluje společnost a také vyvolává řadu otázek. Platí to nejenom o době těsně po Palachově smrti v lednu 1969, ale opakovaně až do současnosti.
Národní muzeum v roce 2015 vykoupilo chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Před autory
Památníku stál velmi nelehký úkol:
zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu. Autoři vytvořili nadčasový projekt, který vnímá Palachovo
sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou.
Součástí
Palachova památníku je také expozice, která velmi jednoduše, ale přitom emotivně ukazuje hrdinský čin Jana Palacha. Na čtyřech interaktivních obrazovkách ukáže nejen
rodinu, ve které Jan Palach vyrůstal, ale i jeho
životní osudy. Důležitou součástí bude i reakce společnosti a státní moci na Palachův odkaz nejen v roce 1969, ale zejména v
období normalizace a také po roce 1989. Na expozici autorsky pracoval jak tým Národního muzea, tak externí autoři Petr Blažek a Michal Ježek. Expozice ukáže zájemcům i několik předmětů spojených se smrtí Jana Palacha:
aktovku, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení,
státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo
posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka.