Ve druhé polovině 20. století stačilo málo, aby
židovská čtvrť na Zámostí v
Třebíči navždy zmizela. Přitom jde o jediný doklad židovské kultury mimo území Izraele zapsaný v prestižním seznamu UNESCO a
nejnavštěvovanější památku města.
Pamětní síň a příběh Antonína Kaliny
Projděte se
židovskou čtvrtí, magickým místem s úzkými uličkami a tichými náměstíčky až k
Zadní synagoze. Kromě
informačního centra a expozice tu najdete
Pamětní síň Antonína Kaliny, zatím nepříliš známého třebíčského rodáka. Říká se mu
český Oskar Schindler nebo také Nicholas Winton: v koncentračním táboře Buchenwald se mu před jistou smrtí podařilo zachránit více než 900 židovských dětí. Jak? Po bombardování v Buchenwaldu v roce 1944 neexistovala centrální kartotéka vězňů, a tak Kalina ve funkci blokaře dětem přiřazoval jiná, nežidovsky znějící jména.
Antonín Kalina (1902–1990) se dožil osvobození koncentračního tábora a po válce se vrátil domů, ale o svých činech nemluvil ani se svými blízkými. Zemřel v roce 1990 a je pochován na
Olšanských hřbitovech v
Praze. V roce 2012 byl in memoriam oceněn
titulem Spravedlivý mezi národy (uděluje se lidem nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem). O dva roky později přibylo
státní vyznamenání Za zásluhy I. stupně a
jmenování čestným občanem Třebíče.
Při příležitosti 115. výročí Kalinova narození byla otevřena
Pamětní síň. Od
čtvrtka 21. února se rozšíří o další místnosti s
příběhy a osudy několika zachráněných dětí. Mezi nimi byl například nositel Nobelovy ceny za mír
Elie Wiesel (1928–2016) nebo dlouholetý redaktor rádia Svobodná Evropa
Pavel Kohn (1929–2017). Hlavním exponátem je
kovaný strom s bezmála tisícem lístků, kdy na každém z nich je číslo a jméno zachráněného dítěte; vyrobili jej studenti třebíčské Střední průmyslové školy.
Bazilika svatého Prokopa
Spolu s
židovskou čtvrtí a
hřbitovem byla mezi památky UNESCO zapsána i
románsko-gotická bazilika sv. Prokopa. Zatímco pro většinu zahraničních turistů je atraktivnější židovská čtvrť, bazilika láká především domácí návštěvníky; z cizinců ji navštěvují nejvíc Němci, Slováci, Poláci a Rakušané.
Třebíčský klenot středověkého stavitelství si můžete prohlédnout celý rok; za vidění stojí
vzácné nástěnné malby v opatské kapli, románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou nebo
krypta, kterou podpírá padesát sloupů. Impozantní stavbu znáte i z filmů, natáčel se tu například seriál Četnické humoresky, Vláčilova Markéta Lazarová anebo třídílná série k výročí upálení Jana Husa, kterou v roce 2015 vysílala Česká televize.
Měli byste vědět a vidět…
- Jak to bylo se zmizením židovské čtvrti? Bývalý režim vypracoval asanační plán, který počítal s jejím zbouráním a výstavbou „nových bytových objektů“, patrně paneláků. Naštěstí k tomu nedošlo; ještě v roce 1990 bylo Zámostí prohlášeno památkovou zónou a v roce 2003 bylo společně s bazilikou sv. Prokopa a židovským hřbitovem zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
- Bazilika stojí v areálu bývalého benediktinského kláštera, kde si nyní prohlédnete stálé expozice Muzea Vysočiny. Představují život Valdštejnů v Třebíči, historii kláštera, rozmanitý svět geologického vývoje Třebíčska a vyprávění o lidech a místech, jejichž osudy utvářely historii a zdejší krajinu. Nádvoří je volně přístupné, muzeum je otevřené celoročně kromě pondělí.
- Známější a novější z obou třebíčských synagog, Zadní, byla postavena kolem roku 1669. Vedle ní stojí Dům Seligmanna Bauera, neobvyklé muzeum, upravené jako autentická domácnost židovské rodiny v meziválečném období. V přízemí se nachází hokynářství, v patře kuchyň a ložnice, v přístavku na dvoře pak řeznictví. Otevřeno je celoročně a denně.
- Na řadě míst po celém městě objevíte drobné památky, které jsou vzpomínkou na třebíčské oběti holocaustu. Patří mezi ně například takzvané Kameny zmizelých, vsazené do dlažby a stručně popisující tragické osudy.
- S dětmi se vydejte do interaktivní expozice Cesty časem aneb procházky třebíčskou historií v předzámčí; těšit se můžete na živé ukázky historie, řemesel a stavitelství. Otevřeno je denně kromě pondělí.
- Navštívit můžete také ekotechnické centrum Alternátor, zaměřené na historii energie a její obnovitelné zdroje. Atraktivní je zejména speciální sál s dvoumetrovou projekční koulí, na jejíž povrch se promítají zábavně-naučné programy například o vesmíru nebo zemětřesení. Otevřeno je denně, projekce na kouli se konají vždy v sobotu.