Mozartova opera
Così fan tutte, do češtiny překládaná mimo jiné jako
Tak to dělají všechny nebo jako
Škola milenců, jak zní dnes vypouštěná druhá polovina názvu, je poslední z trojice titulů vzešlých ze spolupráce s libretistou Lorenzem Da Ponte. Autoři zvolili komorní příběh řešící partnerské vztahy čtveřice protagonistů.
Sázka starého
filozofa Dona Alfonsa s dvěma zamilovanými důstojníky o stálost jejich dívek provede oba páry sledem situací, které vyústí v hořké poznání o křehkých poutech lásky. Ze zdánlivě triviální historky vytvořil Mozart jedno ze svých nepropracovanějších děl, udivující nejen krásou melodií a barevností orchestrace, ale rovněž skvělou charakteristikou postav a situací. Opera byla poprvé představena
26. ledna 1790 ve vídeňském Burgtheatru a
dirigoval ji Mozart sám. Do
Prahy se novinka dostala následujícího roku, dokonce ve dvojím nastudování. Nejprve zazněla ve Vlastenském divadle v
Domě U Hybernů a potom v originální podobě v Nosticově divadle. Současné inscenace, která bude mít premiéru v
sobotu 8. ledna 2022 ve
Stavovském divadle, se ujala německá
režisérka Tatjana Gürbacy, působící ve významných evropských operních domech. Hudebně operu nastudoval německý dirigent Karsten Januschke. V hlavních rolích se představí
Kateřina Kněžíková a Marie Fajtová jako
Fiordiligi, Michaela Zajmi a Arnheiður Eiríksdóttir jako Dorabella či Lukáš Bařák nebo Boris Prýgl v roli Guglielma.
Ve čtvrtek
20. 1. 2022 bude mít ve
Státní opeře premiéru operní představení
Bludný Holanďan Richarda Wagnera. V knize německého romantického básníka a prozaika Heinricha Heineho Paměti pana Schnabelewopského se objevuje postava „bludného Holanďana“. Osud námořníka, který se prohřešil tím, že chtěl za každou cenu překonat přírodu a proplout nebezpečnou bouří, je za své rouhání proklet a jeho jedinou nadějí na vysvobozující smrt je věrná láska ženy,
Richarda Wagnera okamžitě upoutal. Co víc by si měl romantický skladatel přát než hudební vyjádření rozbouřeného moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání pro lásku zemřít? Do
hlavní ženské hrdinky Senty Wagner promítl svou představu
ženského ideálu, který se obětuje pro spásu mužského hrdiny. Důležitou roli má v opeře také sen: Senta žije v jiném světě než její okolí, touží po výplodu své vlastní fantazie, po
Holanďanovi, jehož
přízrak je pro ni skutečností. Inscenátorům tak Wagner nabídl široký prostor k vyjádření často velmi úzkých hranic mezi realitou a snem či mezi rozumem a šílenstvím. Inscenace se ujmul hudební ředitel
Státní opery, německý dirigent Karl-Heinz Steffens, a norský režisér a scénograf Ole Anders Tandberg. V hlavních rolích zazáří
Joachim Goltz jako Holanďan,
Elisabeth Teige jako Senta, Jana Sýkorová jako Mary či Aleš Briscein v roli Erika.
Poslední lednovou premiérou bude v pátek
28. 1. 2022 v
Národním divadle Káťa Kabanová Leoše Janáčka. Dnes již operní klasika podle dramatu Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského zasáhne každého vnímavého diváka svojí bohatou emocionalitou i pozoruhodnou Janáčkovou schopností empatie. V protikladu zde stojí
lidská obhroublost z okolí titulní postavy a její
snové, milostné i duši drásající stavy. Řešení svého vnitřního střetu mezi touhou a smyslem pro společenskou povinnost najde Káťa v hlubinách Volhy. V
Národním divadle byla opera poprvé uvedena rok po světové premiéře v
Brně v listopadu
1921. Národní divadlo v Praze připravilo novou inscenaci, jejímiž tvůrci byli
hudební ředitel Opery Národního divadla
Jaroslav Kyzlink a
španělský režisér Calixto Bieito, proslulý svými originálními inscenacemi uváděnými především na německých scénách. Vtitulní roli Káti se představí
Alžběta Poláčková nebo Petra Alvarez Šimková, dále vystoupí
Eva Urbanová, Jiří Sulženko nebo František Zahradníček.